Alfred Brendel. Výběr z rozhovorů a esejů rakouského klavíristy. Překlad Helena Medková. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Vít Vencl.
Účinkují Petr Stach a Jan Vlasák.
Natočeno 2022. Premiéra 12. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Libor Dvořák. Komentář.
Natočeno 2022. Premiéra 11. 5. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Putinův projev nejtrefněji komentoval Joe Biden. In web ČRo Plus, 11. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zcela mimo realitu se viditelně ocitl ruský prezident Vladimir Putin, což naposledy prezentoval ve svém projevu k oslavám Dne vítězství na Rudém náměstí v Moskvě. Plně se totiž soustředil na současnou válku na Ukrajině, respektive na její obhajobu.
Tváří v tvář jeho argumentaci normální člověk nestačí žasnout: Není to tak, že Rusko nevyprovokovaně zaútočilo na údajně bratrskou Ukrajinu – ono jen reagovalo na nebezpečí chystané agrese Severoatlantické aliance, jejíž hlavní zbraní měla být právě Ukrajina.
Putinovi je zřejmě úplně jedno, že něčemu takovému dnes může věřit jen, pravda, docela podstatná část jeho vlastního národa, zmanipulovaná propagandou, za niž by se nemusel stydět ani Josef Goebbels. Propagandou, která dnes a denně od rána do noci předestírá prostému Rusovi obraz země, která se podobá obležené pevnosti a má tedy plné právo se bránit. (..)
Marek Hudema. Komentář.
Natočeno 2022. Premiéra 11. 5. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hudema, Marek: Marek Hudema: Co dělat, když světovou jadernou válku není možné vyhrát. In web ČRo Plus, 11. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V některých věcech se rychle vracíme do dob studené války. Například v tom, že americká i ruská média se vážně věnují použití atomových zbraní a že termojaderná válka nám skutečně hrozí. Vlastně jsme na tom ještě hůř než za studené války. V Rusku jde spíše o propagandu, která ukazuje mocné Rusko, jež může zaútočit na Evropu či Spojené státy svými jadernými zbraněmi.
Rusko se tím prý musí bránit Západu, který ho ohrožuje. Uvalil na něj ekonomické sankce, posílá zbraně lidem, kteří bojují proti ruské armádě, a tento údajně dávno připravený plán spustil pod záminkou reakce na ruskou speciální vojenskou operaci, tedy invazi na Ukrajinu. (…)
Johanna Nejedlová. Glosa. Nejde jen o potraty, ale o budoucnost nezávislosti žen a jejich kontrolu. .
Natočeno 2020. Premiéra 30. 10. 2020 (ČRo Rádio Wave, 5 min.).
Lit.: Nejedlová, Johanna: U potratů to nekončí, pro-life hnutí je celkově pro návrat za plotny. In web ČRo Radio Wave, 30. říjen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sousední Polsko opět omezilo potraty. Je to však jen střípek v tom, co se na poli světových potratových válek děje. Je potřeba je vidět v kontextu celých snah o obnovení ve skutečnosti nikdy neexistující „tradiční rodiny“ a návrat žen do podřízené role vůči mužům.
Antipotratové aktivity a organizace jsou už delší dobu na vzestupu a slaví úspěchy. V posledních letech byl výrazně omezen přístup k potratům v některých státech USA. Během první vlny pandemie k omezení docházelo na klinikách mnoha zemí. V minulém týdnu těsně o jeden hlas neprošlo ztížení dostupnosti umělého přerušení těhotenství na Slovensku. Ve stejném týdnu vydal polský ústavní soud rozhodnutí, které považuje výjimku umožňující podstoupit interrupci Polkám, jejichž plod má vady neslučitelné se životem, za protiústavní.
Polky se proti rozhodnutí bouří, potraty plní zprávy v médiích, fakticky je ale potřeba zmínit, že ani dnes v Polsku v podstatě není možné jít na potrat, pokud je důvodem jen to, že žena nechce být těhotná. Naší pozornosti by však neměla uniknout možná ještě zásadnější událost, která se nedávno na poli potratových válek odehrála. (…)
Johanna Nejedlová. Komentář o možném zákazu potratů v USA.
Natočeno 2022. Premiéra 10. 5. 2022 (ČRo Rádio Wave, 5 min.).
Lit.: Nejedlová, Johanna: Zákaz potratů v USA nepomůže nikomu, jen zhorší situaci chudých žen. In web ČRo Radio Wave, 10. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prolomení federálního práva na potrat může vyústit v zákaz potratů ve 26 státech USA. Život to může zkomplikovat všem ženám, ale nejvíc taková přísnost dopadne na ty už dnes znevýhodněné.
Moje dobrá kamarádka žije na Blízkém východě. V zemi, kde jsou přísně zakázané potraty. Před několik měsíci mi volala, že Sana, dívka, se kterou se přátelí, je těhotná. Dítě si ale nechtěla nechat. Když ženy v téhle zemi nechtěně otěhotní, běžně to řeší tak, že si koupí letenku do Turecka a potrat podstoupí tam. Sana ale zrovna neměla zhruba 30 tisíc na to, aby tuhle potratovou turistiku realizovala. A tak s mou kamarádkou začaly hledat lékaře, který by za peníze pomohl a nelegální potrat jí udělal. Každý, na koho dostaly tip, je ale odmítl.
Čas utíkal a i já, která jsem příběh poslouchala jen zprostředkovaně, jsem začínala být nervózní, že se jim nepodaří pro Sanu najít včas pomoc. Nakonec někde načerno sehnaly potratovou pilulku. Sana si ji vzala u kamarádky doma a přítelkyně celý den hlídaly, jestli je vše v pořádku. Bylo. Jenže za pár dní ji začalo strašně bolet břicho. Nastaly velmi výjimečné komplikace, nikdo nevíme proč, a Sana nakonec musela podplatit lékaře, kterému řekla, co se stalo, a ten ji ošetřil. Celé se to z Česka, kde máme dostupné bezpečné potraty, zdálo děsivé, traumatizující, ale hlavně úplně zbytečně nebezpečné. (…)
Ondřej Neff. Glosa.
Natočeno 2022. Premiéra 9. 5. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.
Lit.: Neff, Ondřej: Ondřej Neff: O tygrech a informaci. In web ČRo Plus, 9. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Doba má hodně žhavých témat a dezinformace je mezi nimi jako horký brambor. Učenci se dohadují, co to vlastně je a kdybychom se dobrali vysvětlení, tak co s tím? Dnes bych rád do debaty přispěl osobním pozorováním, historkou z doby nedávné.
Potkal jsem jednoho pána a dali jsme spolu řeč a já se zmínil, že bydlím ve Zvoli. To je obec nedaleko Prahy, kousek od Vltavy na kopci nad Vraným, víte, co je ta přehrada.
Muž se zamyslel a tvář se mu rozjasnila.
„Zvole… Už vím! Tam přece ten cirkusák Berousek zabíjel tygry a prodával jejich maso!“
„Jak je to s tygry a masem pana Berouska nevím, ale je jisté, že u nás pan Berousek nebydlí.“ (…)
Ivan Štern. Komentář.
Natočeno 2022. Premiéra 10. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Štern, Ivan: Ivan Štern: Jak liberálové mohou vyhrát volby populistům. In web ČRo Plus, 10. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ač se to může zdát, že je to proti zdravému rozumu, nebezpečí, že liberální pravice i levice budou vyhrávat volby konzervativním populistům, je stále reálnější. Polská politická scéna je toho dokladem. Liberální pravice vedená Donaldem Tuskem se nepochybně nemýlí, pokud opakovaně poukazuje na vládu Jaroslawa Kaczyńského, kterak, rozbíjejíc dosud nezávislé soudnictví a základy právního státu, postupně demontuje demokracii.
Nelze jí nedat za pravdu ani tehdy, tvrdí-li, že vládní kroky ohrožují vnitřní smír ve společnosti, že ji rozkládají, činíce z ní tak kořist pro nezodpovědná populistická namlouvání.
Liberální levice, usilujíc o rovnost mezi pohlavími, o navrácení základních práv lidem s jinou sexuální orientací a zdůrazňujíc klíčovou hodnotu lidské bytosti, nedotknutelnost v její důstojnosti, rovněž zjišťuje s překvapením, že voličstvo nijak výrazně neoslovuje. (…)
Miroslav Balaštík. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Čte autor.
Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 7. 5. 2022 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.).
Lit.: Balaštík, Miroslav: Miroslav Balaštík: Umění mezi dobrem a zlem. In web ČRo Brno, 9. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nečekané setkání se zlem člověkem vždycky otřese. Účelový pohled na svět, v němž osobní prospěch ospravedlní i kdejakou lumpárnu, stoupá v tu chvíli strmě vzhůru, až kamsi na morální orbitu, z které se hranice mezi dobrem a zlem zdá jednoznačná a nepřehlédnutelná.
Naše přízemní pinožení se z této výšky jeví náhle nicotným a člověk mívá až závratně euforický pocit, že se vymanil ze sevření věcí a účelů a stal se součástí velkého střetu mezi dobrem a zlem, ve kterém není sám a který dává jeho životu vyšší smysl i tím, že je pro vítezství dobra ochoten leccos obětovat.
Tím zlem mám samozřejmě na mysli válku. Vpád putinovského Ruska na Ukrajinu vnesl do našich životů dějinný rozměr a připomenul, že součástí hodnoty věcí není pouze jejich význam pro nás, ale také jejich participace na obecném dobru.
Je přitom krutou ironií dějin, že poznání takového dobra bývá vykoupeno velkým zlem. Tím spíše bychom ale neměli zapomínat, že na morální orbitě, kdesi u božích nohou, není místo pro život.
Z pohledu velkých dějin totiž nejsou viditelné všechny ty tisíce drobných situací, v nichž dobro a zlo jednoznačně odlišit nelze a soudit podle nich svět znamená deformovat složitost mezilidských vztahů nebo dokonce redukovat náš život na boj. A právě tohle by mělo člověku ukazovat umění. (..)
Marina Cvetajevová. Z vlastního překladu připravila Jana Štroblová. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Hana Kofránková.
Natočeno 1999 (16 min). Repríza 10. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Lukáš Jelínek. Komentář.
Natočeno 2022. Premiéra 10. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Jelínek, Lukáš: Lukáš Jelínek: Vyhlídka na integraci pravice by vládě mohla pomoci překonat těžké časy. In web ČRo Plus, 10. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přestože ve společnosti bobtná pocit, že kabinet Petra Fialy (ODS) na brodění se občanů inflační i energetickou krizí reaguje pomalu a nedostatečně, a navzdory odhadům analytiků, že bude houstnout sociální dusno, si vláda ve volebních průzkumech vede nezvykle dobře.
V neděli zveřejněný model agentury Kantar CZ sice prozradil meziměsíční sešup již prakticky rozloženého tandemu Pirátů a Starostů o čtyři procentní body, zároveň ale dvouprocentní růst trojice Spolu, která by se ziskem 33,5 procenta nechala Babišovo hnutí ANO za sebou o celých pět procent. (…)
Powered by WordPress