Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Pan herec Josef Abrhám. In web ČRo Plus, 18. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu)  Cit.: „V Činoherním klubu jsme byli parta: Hrzán, Kodet, Somr, Čepek, Abrhám, Pucholt, ale trvalo nám to dlouho… To divadlo se zformovalo až tak kolem roku 1967,“ řekl mi v knize Soukromá vzpoura Pavel Landovský a dodal: „Třeba Josef Abrhám byl slušný chlapec z dobré rodiny, který hrál na klavír, nelhal a nikoho se nebál. Když mě vyhodili, Josef Abrhám dokonce na protest zorganizoval podpisovou akci, byl to pan herec.“

Může za to jeho rodinné zázemí: Dědeček i otec byli podnikatelé, měli na Moravě cihelnu, a kvůli tomu nesměl pár let na žádnou vysokou školu. Byl vnukem slovenského spisovatele a faráře Jozefa Hollého a jeho uměleckých potomků.

Proto se rodina usnesla, že půjde na DAMU. To už ale bydleli v Praze. Absolvoval v roce 1962 a začal hrát v Divadle na Vinohradech, kde se seznámil s Václavem Havlem, kamarádil se s výtvarníkem Liborem Fárou, který byl výborný jazzman, a s jeho ženou, kunsthistoričkou Annou Fárovou. (…)

Ondřej Konrád. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Za volantem za voliči. In web ČRo Plus, 17. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když dva dělají totéž, není to totéž. Známou pravdu už z časů antického Říma lze celkem snadno vztáhnout i na aktuálně propuknuvší turné Andreje Babiše (ANO). Tedy pokud bychom ho srovnávali, jak se to chtěj nechtěj vtírá, se spanilými jízdami přepravního vozidla značky Karosa typu C 734. Zakončenými přistáním v červnu 1998 u předního vchodu Strakovy akademie.

Řeč jde samozřejmě o legendárním Zemáku, vyřazeném linkovém autobusu, ve kterém předseda sociálních demokratů Miloš Zeman (tehdy ČSSD) měsíce křižoval rodnou hroudu, hřímal proti ODS Václava Klause hesly o privatizační „krádeži století“ a „spálené zemi“, a s účastníky setkání si pak připíjel mezi pojídáním uzenek. Což všechno působilo zcela autenticky; budoucí premiér se do ničeho nutit nemusel. (…)

Jaroslav Seifert. Kapitola z básníkových vzpomínek, věnovaná Václavu Talichovi. Režie Josef Melč.

Čte Josef Červinka.

Natočeno 1993 (13 min). Repríza 17. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Julie Hrstková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hrstková, Julie: Julie Hrstková: Notně děravý deštník proti drahotě. In web ČRo Plus, 16. květen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čtrnáctiprocentní inflace, rostoucí náklady na bydlení i energie. Růst cen se v Česku zabydlel jako v málokteré jiné zemi EU. A vláda na to musí reagovat. Deštník proti drahotě není tím, co by si člověk představoval pod pojmem „vláda musí reagovat“. Webový rozcestník destnikprotidrahote.cz je překvapením sám o sobě. Odkazy na ministerstva práce a sociálních věcí, úřadu práce či ministerstva průmyslu jsou v pořádku, jde ale spíš o marketingovou kampaň vlády než o pomoc. (…)

Robert Schuster. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Schuster, Robert: Robert Schuster: Strana německého kancléře dostala výprask, který nečekala. In web ČRo Plus, 16. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se v některém z šestnácti německých regionů konají parlamentní volby, bývá jejich dopad pro celostátní politiku interpretován různě. Ti, kteří neuspěli, zpravidla tvrdí, že to bylo pouze regionální hlasování. Naopak jejich vítězové je obvykle považují za důležitý signál pro celoněmeckou politiku. Pokud se ale hlasuje v nejlidnatější spolkové zemi, v níž žije 18 milionů obyvatel, zhruba čtvrtina celkové populace v Německu, je jasné, že to není jen místní událost.

Tak se stalo v neděli v Severním Porýní-Vestfálsku, ve spolkové zemi, která bývá někdy označována jako „Německo v malém“.

I proto, že se zde soustřeďují na menší ploše v podstatě všechny úkoly, na jejichž vyřešení čeká i zbytek země: chátrající a dlouho neudržovaná infrastruktura, přechod od tradičního průmyslu k ekologicky šetrnějším odvětvím, případně integrace cizinců do většinové společnosti. (..)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 15. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Žák Putin si hraje s jadernou raketou. In web ČRo Plus, 15. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vladimíre, už zase jsi do hodiny přinesl jadernou raketu! – říká přísně učitelka na kresleném vtipu, který koluje po internetu. Žák Vladimír, který před tabulí drží v ruce hračku v podobě střely, se na obrázku dost podobá ruskému prezidentovi. A Vladimir Putin v poslední době opravdu dost často zmiňoval možnost, že použije jadernou zbraň.

Vlastně nikdy nikdo za mnoho desítek let nehrozil použitím jaderné zbraně tak často jako současný ruský prezident. Putin si s tímto tématem opakovaně pohrával už od okupace Krymu, ale jeho hrozby zhoustly po letošním 25. únoru, zejména jako varování před přímou, možná i nepřímou podporou Ukrajiny ze strany třetích zemí.

Putin se už jen tím zapsal do učebnic, protože jaderné zbraně jsou coby zbraně absolutní chápány jako tabu, které porušují nanejvýš tak představitelé Severní Koreje. Hrozba jadernými zbraněmi ale potřebuje zasadit do určitého kontextu. (..)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Česko se dočkalo zmocněnkyně pro lidská práva, je jí Klára Laurenčíková, nominovaná Piráty. Čeká ji náročná agenda. In web ČRo Plus, 14. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Celého čtvrt roku se Česká republika nacházela v situaci, kdy – údajně kvůli sporům uvnitř pětikoalice – nebyl obsazen post zmocněnce pro lidská práva. Ten v lednu opustila Helena Válková a od té doby se vedly debaty o její nástupkyni. Ve středu 11. května byla na toto místo konečně jmenována Klára Laurenčíková, kterou na post zmocněnkyně nominovali Piráti.

Ti se v předchozích měsících snažili prosadit například úspěšnou právničku Pavlu Špondrovou, která se dlouhodobě věnuje oblasti genderových nerovností. Nakonec se však zmocněnkyní stala právě Klára Laurenčíková, držitelka ocenění Výboru dobré vůle Olgy Havlové a dlouholetá odbornice na inkluzivní vzdělávání.

Laurenčíková se věnuje především agendě dětských práv, stála u zrodu organizace Dobrý start, která se snažila zasadit o zrušení kojeneckých ústavů a větší podporu pěstounské péče – to bylo dlouho jedním z jejích hlavních politických témat. Laurenčíková dosud zastávala post předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte. Mimo jiné je i členkou Rady vlády pro rovnost žen a mužů. Je spoluzakladatelkou České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.

Laurenčíková na pozici nastupuje ve chvíli, kdy Česká republika nahrazuje Rusko v radě OSN. Jedná se tak o druhý úspěch Pirátů za týden v lidskoprávní oblasti. Právě lidská práva jsou v české politické debatě často vyzdvihována jako jeden z hlavních pilířů kvalitní politiky, bohužel však bývá běžné, že v otázkách nerovností zůstává diskuze v teoretické rovině a pozornost se věnuje spíše symbolické formě pomoci místo reálných odstraňování bariér a nespravedlností. (..)

David Klimeš. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 5. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Klimeš, David: David Klimeš: Není už čas. Stát musí začít pomáhat. In web ČRo Plus, 12. květen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda opakuje, že v drahotní krizi pomáhá potřebným. Není to pravda. Sestava dosavadních opatření je nedostatečná vzhledem k tomu, jakých hodnot dosahuje inflace. V dubnu to bylo meziročně nevídaných 14,2 procenta. Vláda opakovala, že se budeme muset v těžké situaci uskromnit. To se děje, z dat vidíme pokles nákupního apetitu domácností. Jenže bez pomoci státu to mnohé domácnosti nezvládnou. Projekt Českého rozhlasu Život k nezaplacení dokazuje, jak se nouze šíří republikou. (…)

Karel Barták. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Barták, Karel: Karel Barták: Maďarsko blokuje ropné embargo proti Rusku a rozbíjí tak strategicky důležitou jednotu EU. In web ČRo Plus, 12. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit: Uplynul už více než týden od chvíle, kdy předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyhlásila záměr zavést ropné embargo proti Rusku jako dosud nejtvrdší sankci za jeho odpornou agresi proti Ukrajině. Ani za takovou dobu se však na něm členské země nedokázaly dohodnout a jednota jejich protiruského postoje tak dostala první vážnou trhlinu.

Není překvapením, že ji způsobil maďarský premiér Viktor Orbán. Všichni jsme tak nějak čekali, že mu po dubnovém výrazném znovuzvolení narostou křídla a s nimi i vzdor vůči většině v Evropské unii. A dočkali jsme se velice rychle.

Situace je o to trapnější, že se von der Leyenová vydala v pondělí osobně do Budapešti maďarského lídra přesvědčovat a že se vrátila s prázdnou. Od té doby se snaží přehodit horký brambor na premiéry blíže neurčených okolních zemí, tedy možná včetně Petra Fialy (ODS), kteří by podle ní měli na svého maďarského kolegu zapůsobit. (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 13. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Nemylte se, i Putin má své zahraniční fanoušky. In web ČRo Plus, 13. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na perspektivu, v níž Rusko je Goliáš a Ukrajina David, jsme si zvykli tak, že už si skoro nepřipouštíme možnost, že někdo jiný to vidí jinak. Stačí se ale podívat na debaty lidí na jiných kontinentech. Narazil na to asi každý, kdo se občas hrabe v internetu. Například v Africe je běžné, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou je chápán jako pokračování dekolonizace.

Jenže zatímco my chápeme Rusko jako zvláštní druh koloniální velmoci, vlastně poslední, která ještě nezpytovala svědomí, mnozí Afričané vidí Moskvu spíš jako vůdce kolonizovaných.

Vladimir Putin je prostě silný vůdce, který zatápí bývalým koloniálním mocnostem, dnes spíše podmocnostem, anebo Spojeným státům, které převzaly úlohu hlavního zlouna v protikolonialistické mytologii. Ruská agrese na Ukrajině je tedy převyprávěna jako střet Ameriky a Ruska, v němž je Ukrajina jen nástrojem, nikoli reálnou zemí. (….)