Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Kristina Žantovská. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 9. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Žantovská, Kristina: Kristina Žantovská: Krajnice a bílá čára. In web ČRo Plus, 8. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Někde za Hudčicemi, ale i kdekoli jinde, je silnice klikatá a houpavá a záplatovaná. Každý rok přibývají záplaty nové a kupodivu ji nevyrovnávají, ale rozhoupávají ještě víc. V některých místech se původní vozovka v jejich patchworku zcela ztrácí.

Okrajům silnic se snad dosud říká krajnice. Vyznačuje ji bílá čára a za ní by mělo zbývat ještě pár čísel asfaltu. Pro všechny případy, že jede vozidlo tlusté a široké třeba jako traktor, aby se vešlo, mělo kam uhnout.

Některé silnice lemují sloupky s fosforeskujícími odrazkami, mnohé ale padly za oběť řidičům predátorům, jiné jsou uražené, kácí se nebo mizí ve vysoké trávě. (…)

Petr Janyška. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 7. 9. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Janyška, Petr: Petr Janyška: Sobotní demonstrace byla, jaká byla, i proto, že chybí levicová opozice. In web ČRo Plus, 7. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  (…) Nevíme, kdo byli ti, kdo se v sobotu sjeli na Václavské náměstí. Podle některých komentátorů to byli většinou lidé, na které doléhá nejistota a oprávněné obavy, jak vyjít koncem měsíce. Podle jiných to byla z velké části směs antisystémových, proruských sil, notorických antivaxerů a národovců.

Mnozí v té akci viděli varování před větším otřesem. Nechyběly paralely se 30. léty a s Výmarskou republikou. Každý komentátor si do té soboty trochu projektoval své představy. (…)

Zuzana Válková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 9. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Válková, Zuzana: Zuzana Válková: Nevěřím. Chudoba není. Jen tedy pozor na selské bouře. In web ČRo Plus, 4. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tu knihu nechal v chorvatské knihobudce Brit. Napsal ji Dán a na sklonku srpna ji přečetla Češka. Existují životní situace, kterým rozumíme všude – a situaci hlavní hrdinky Madelene z knihy Žena a opičák spisovatele Petera Høega si představíme snadno. Mladá krasavice vychovávaná v bezpečí a luxusu má poprvé v životě jet londýnským metrem.

Žena ke svému upřímnému údivu zjišťuje, že v metru fouká. Je tam hlučno. Místy to tam smrdí. A je tam spousta lidí, kteří se na sebe mačkají.

Čtenář si o Madelene pomyslí svoje a trochu ji, chudinku, chápe. A pak ho napadne, jestli se náhodou občas nechová stejně. Třeba teď, v září roku 2022. Jedním z výrazných rysů příprav na nadcházející zimu je totiž upřímné divení, v jakých životních situacích jí budou někteří lidé čelit. (…)

Ondřej Houska. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 9. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Houska, Ondřej: Ondřej Houska: Evropa by se neměla vyhýbat sice nevábným, ale nezbytným kompromisům. In web ČRo Plus, 6. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Francouzský prezident Emmanuel Macron upozorňuje, že svět je bezohlednější a brutálnější, než dřív. A že Evropané musí být schopni společně hájit své zájmy. Z tohoto pohledu má Macron pravdu. Z toho plyne i to, že by měla skončit éra, kdy Evropané na prvním místě mluvili o hájení demokratických principů a lidských práv všude na světě. Jistě bychom se toho neměli zříct – ale bylo by naivní mít demokracii a lidská právo jako jediné či jako nejdůležitější měřítko našich činů. (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 9. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Lidé se bojí. Ale kteří? A čeho? In web ČRo Plus, 6. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Skoro to vypadá, jako kdyby „to druhé Česko“ nebylo do minulé soboty ničím a pak se zase stalo vším. Tedy, že se lidé, kteří přišli demonstrovat na Václavské náměstí proti drahotě, vládě nebo sankcím a tak dále, stali prvořadým námětem těch lidí, kteří se dosud cítili bezpeční a privilegovaní. Vlastně oprávněně, protože demonstrace, jako byla ta poslední, tu ještě nebyla.

To nebyly protesty nespokojených odborářů, ani tradiční hrstka antisystémových zoufalců. U příslušníků spokojených vzdělaných městských elit vyvolalo shromáždění, přinejmenším tentokrát poklidné a nenásilné, nejrůznější emoce a reakce. (….)

Filip Nerad. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 9. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Nerad, Filip: Filip Nerad: Nová britská premiérka a perné dny pro EU. In web ČRo Plus, 6. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Britští konzervativci vsadili na kontinuitu. Liz Trussová bude pokračovat v mnohém, co razil a představoval Boris Johnson. Samozřejmě bez jeho teatrálnosti a neučesanosti. I samotná volba byla rozhodováním mezi političkou loajální ke končícímu premiérovi a kandidátem, který výrazně přispěl k Johnsonovu pádu. A také to do výsledku bezpochyby promluvilo, protože ve vládní straně má odcházející enfant terrible ostrovní politiky stále mnoho stoupenců a značnou podporu.

Vítězství Trussové nakonec nebylo tak drtivé, jak naznačovaly průzkumy z uplynulých týdnů. Za pravdu naopak dostala tvrzení zastánců poraženého exministra financí Rishiho Sunaka, že rozdíl bude těsnější, než se čekalo. (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022: Premiéra 5. 9. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Startuje druhé kolo Milostivého léta. Lidé mají znovu šanci oddlužit se u veřejných institucí. In web ČRo Plus, 5. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pokud by se měly vyjmenovat hlavní problémy, které dlouhodobě trápí významnou část české populace, exekuce by se umístily hodně vysoko. Nespravedlivé nastavení systému vymáhání dluhů se stalo jedním z důvodů společenské nespokojenosti a pocitu nespravedlnosti, který dlužníci často oprávněně mají.

V systému, který dovoloval vytvářet z marginálních dluhů ve výši pár korun exekuce ve výši několik tisíc korun a který byl nastaven velmi predátorsky, uvízly vysoké stovky tisíc lidí – i dnes se s exekucemi potýká něco přes tři čtvrtě milionu občanů a většina z nich má vícečetné exekuce.

Dluhy se pak staly jedním z určujících témat veřejné debaty – a přímo ovlivňovaly životy velkého množství domácností i to, jak dlužníci vnímají demokracii a svou roli v ní. Z exekucí se postupem času stal symbol – symbol, se kterým si neuměla poradit žádná vláda natolik důsledně, nakolik by to bylo potřeba. Jeden projekt se ale nakonec podařilo prosadit: Milostivé léto. Loni akce pomohla deseti tisícům lidí. Letos si klade za cíl znovu pomoct těm, kteří mají dluhy u veřejných institucí.

Letos se spustilo druhé kolo Milostivého léta, a to přesně 1. září 2022. Možnost oddlužení se týká exekučních sporů vedených s veřejnými institucemi, státními nebo polostátními firmami, tedy dluhů u dopravních podniků, energetických společností v rukou státu, nemocnic, zdravotních pojišťoven nebo u veřejnoprávních médií. Dlužník musí zaplatit svůj původní dluh a jednorázový poplatek exekutorovi a to je vše, dluh je uhrazen.  (…)

Daniel Kroupa. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 2. 9. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Kroupa, Daniel: Daniel Kroupa: Právo veta v zahraniční a bezpečnostní politice EU. In web ČRo Plus, 2. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu).  – Cit.: Bylo to v roce 2000, kdy na summitu Evropské unie padlo rozhodnutí o jejím rozšíření o středoevropské státy, včetně České republiky. Již tehdy ovšem byl tento krok podmíněn reformou unijních institucí, která měla učinit jejich rozhodování efektivnějším. Šlo hlavně o to, že ve větším počtu je nesnadnější dospívat k jednomyslné shodě, kterou požadovaly tehdy platné zakládající smlouvy Unie.

Jejich reformu nakonec uskutečnilo přijetí Lisabonské smlouvy, která v řadě oblastí zrušila právo veta a nahradila je kvalifikovanou většinou.

Je nepravdivým mýtem, že tento krok oslabil pozici malých států ve prospěch států velkých. I mezi těmi v naprosté většině případů dochází k rozporům a jsou nuceny pro své návrhy hledat podporu mezi menšími státy, které tak mohou v jednáních snáze prosazovat své zájmy.

A naopak, vetuje-li malý stát celoevropské řešení nějakého problému, rozvazuje velkým ruce k tomu, aby se dohodly samy mezi sebou a k zájmům ostatních nepřihlížely. Není tedy divu, že přechod k většinovému rozhodování prosazovala řada menších států, zejména těch zkušenějších, s tím, jak to v Evropské unii chodí. (…)

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 2. 9. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Hlasování o důvěře se nedá odbýt jako předvolební divadlo. In web ČRo Plus, 2. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Parlamentní opozice se ve čtvrtek rozhodla zinscenovat ve sněmovně představení o tom, jak se Česká republika řítí pod vedením současné vlády rovnou na dno. Co do proklamovaného cíle se přitom od začátku jednalo o jasný propadák: opozice pochopitelně ví, že vládní koalice má v parlamentu na české poměry nebývale solidní většinu, takže hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě nemá z praktického hlediska smysl.

Nehledě na to, že Andrej Babiš se svou družinou ještě na začátku léta prohlašoval, že až do konce českého předsednictví EU nebude o svržení vlády Petra Fialy usilovat.

Jenže o výsledek Andreji Babišovi nejde. Jeho cílem je kout před komunálními volbami emoce voličů, dokud jsou žhavé. A aby se rozžhavily do běla, o to se už od jara stará šéf hnutí ANO se svým obytňákem přímo osobně.

Své tažení po České republice teď potřeboval korunovat triumfálním výstupem na televizní obrazovce. Což provedl způsobem, kterým co do buranské žoviálnosti hravě strčil do kapsy i generálního tajemníka KSČ Milouše Jakeše s jeho legendárním projevem na Červeném hrádku v červenci 1989. Včetně takových perel jako byl výroky „ten covid jsme dali lidem!“, či „ten kůrovec se vám nepoved!“, anebo „můžeme se modlit, aby nepřišel ňáký covid na obilí!“. (…)

Jiří Leschtina. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 9. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Leschtina, Jiří: Jiří Leschtina: Vláda by měla vycouvat z volby prezidenta. In web ČRo Plus, 3. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hledání společného kandidáta vládní koalice, který by vstoupil do boje o Hrad, podle všeho směřuje do ztracena. Jak potvrdili webu Neovlivní hned dva vládní ministři, koaliční strany nikoho nenašly. A pokud se i potvrdí, že už ani nehledají? Pak to lze spíš vnímat jako prozíravou reakci na situaci, ve které se tato vláda ocitla.

V důsledku Putinova válečného vpádu na Ukrajinu se Fialův kabinet potýká s nárůstem cen energií a extrémní inflací, narůstajícími do výše přesahující i nejhorší předpovědi z letošního jara.

Vládní politici tváří v tvář závratným cenám za elektřinu a plyn i základní potraviny zatím nedokázali přijít se srozumitelnější, přesněji cílenou ekonomickou a sociální pomocí nejohroženějším vrstvám společnosti.

To všechno sráží popularitu premiéra a vlády na minimum. A otevírá prostor populistům a extremistům, aby pochopitelné obavy strádající veřejnosti z nadcházející zimy ještě přiživovali šířením paniky a podněcováním tekutého hněvu vůči vládě. (…)