Hosty jsou šéfkuchař Roman Vaněk a bečovský kastelán Tomáš Wizovský. Na zámku Bečov nad Teplou objevili před čtyřiceti lety nejen slavný relikviář svatého Maura, ale taky desítky let ukrytá vína a koňaky. Dnes se jim říká tekutý poklad a po náročné záchraně znovu odhalují své příběhy i chutě. Jaké tajemství ukrývaly lahve pod podlahou zámecké kaple? Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2026. Premiéra 29. 6. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Host: Eva Podzimková, herečka. Která role jí změnila nejvice jako člověka? Co jí na herectví dnes dokáže stále překvapit? A kde se cítí svobodněji? Na divadelním jevišti nebo před kamerou? Moderuje Marek Němec.
Natočeno 2026. Premiéra 29. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Jak předejít tomu, aby datová centra v Evropě příliš zatěžovala infrastrukturu? A představují velké jazykové modely, které pocházejí ze zahraničí, pro Evropu nějakou hrozbu? Autorský podcast Českého rozhlasu. Pohled do kuchyně Evropské unie. Připravil Jakub Lucký.
Hovoří eurokomisařka Henna Virkkunenová a šéf kyberúřadu EU Juhan Lepassaar.
Natočeno 2026. Premiéra 29. 6. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Lit.: Lucký, Jakub – Dvořáček, Vojtěch – rom: Umělá inteligence v citlivých odvětvích? Máme k tomu v EU dobrý přístup, myslí si eurokomisařka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 29. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stále schopnější modely umělé inteligence slibují pokrok na poli vědy a technologie a ekonomický růst. Násobí se ale i rizika, která přinášejí. Podle eurokomisařky pro technologie a bezpečnost Henny Virkkunenové začnou v EU platit opatření na ochranu spotřebitelů, například při užívání chytrých domácností. Virkkunenová hovoří v novém díle pořadu Bruselské chlebíčky spolu se šéfem Agentury EU pro kybernetickou bezpečnost Juhanem Lepassaarem.
Evropská unie by měla usilovat o to být konkurenceschopná na poli umělé inteligence, navzdory očividnému náskoku Spojených států a Číny, zní současné krédo Evropské komise. (…)
Jan Hartl, sociolog, zakladatel výzkumného ústavu STEM. Co říkají řady sociologických výzkumů o proměnách české společnosti? Jak reagujeme na klimatickou změnu? Vadí nám hrubost politické diskuse? Nebo na sledování politiky rezignujeme? Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2026. Premiéra 29. 6. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.). Repríza 6. 7. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Vizina, Petr – ert (= Erhart, Michael): Sociolog: Patnáct let jen přešlapujeme a politici nám dávají šidítko, aby mohli nerušeně vládnout. In web ČRo Plus, 29. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko zažívá vlnu veder. Podle nedávného výzkumu agentury STEM mezi veřejností panuje shoda na tom, že klimatická změna probíhá a neměli bychom otálet s jejím řešením. Zároveň se ale lidé obávají, že odchodem od fosilních paliv zchudneme. „Tak jako u mnoha dalších problémů je dobré rozlišit podstatu věci a způsoby řešení, protože to bývá velmi rozporuplné. A v tom je klíčová role politiků tyto dvě stránky věci skloubit,“ nabádá v Interview Plus sociolog Jan Hartl.
„Lidé nejsou hloupí. Neumějí hovořit ve vzletných termínech, ale jsou poměrně praktičtí. Chtějí vědět, že politické vedení státu má jasnou cestu, jak toho cíle dosáhnout. A o tom mají obrovské pochybnosti,“ doplňuje. (…)
Rozhlasové vzpomínání filmového kameramana a pedagoga. Připravila Lenka Kopecká. Technická spolupráce Ladislav Reich.
Natočeno 2026. Premiéra 29. 6. – 3. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).
Petr Fischer, publicista a filozof. „Snadnost, s níž je ve společnosti přijímán nový radikální slovník politické rozpravy, svědčí o hlubší než programové identifikaci s AfD“, říká filozof a znalec německých poměrů. Jaký signál vyslala do Česka víkendová konference AfD, kde delegáti tleskali exprezidentovi Václavu Klausovi za jeho varování před démonizací této krajně pravicové strany? Dokáže současný sanitární kordon udržet AfD v politické izolaci? A co hrozí Německu a co Evropě, pokud ne? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 29. 6. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – vvr: AfD určuje, kteří Němci nejsou tak úplně Němci. Ti by se stali druhořadými občany, popisuje Fischer. In web ČRo Plus, 29. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Někdejší český prezident Václav Klaus vystoupil na sjezdu německé Alternativy pro Německo (AfD), přirovnal současnost ke komunismu, označil ji za nepřítele svobody a vysloužil si potlesk ve stoje. Vystoupil tam i předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD), na toho ale AfD tolik neupozorňovala. „Myslím, že na ně víc působilo to, že se Klaus profiluje jako intelektuál. Tento rozměr by AfD chtěla mít také,“ hodnotí v Osobnosti Plus Petr Fischer, publicista a filozof.
„Snadnost, s níž je ve společnosti přijímán nový radikální slovník politické rozpravy, svědčí o hlubší než programové identifikaci s Alternativou pro Německo,“ upozorňuje publicista a znalec německých poměrů Fischer.
Od jiných pravicových politických stran se AfD liší hlavně svým přístupem k migrantům. Fischer připomíná, že vznikla z Pegidy, což je zkratka pro německou organizaci Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu. „Alternativa pro Německo z toho potom udělala svůj programový základ a dodnes je to to nejsilnější, co je s ní spojováno,“ vysvětluje.
AfD má ale v Německu vysokou podporu a mohla by mířit i do vlády „Byl by to radikální zlom, šli by proti společné politice v Evropské unii,“ předpokládá publicista. „Do plachet protimigrační politiky začali foukat daleko víc intenzivně než ostatní a vydrželo jim to.“
A poukazuje na to, že AfD se staví proti lidem, kteří do Německa přichází z jiných zemí a po čase získají německý pas. (…)
Prezident Petr Pavel poletí na summit Severoatlantické aliance v Ankaře. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu. Zatím ale stále není jasné, kdo českou delegaci povede. Měl by to být prezident, nebo premiér? Hosty budou dva poslanci – Adriana Chochelová z hnutí STAN a Radek Vondráček z hnutí ANO. Moderuje Lukáš Matoška.
Natočeno 2026. Premiéra 29. 6. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Matoška, Lukáš – jud: Kdo povede Čechy na summitu NATO? Pavel, zdůrazňuje Chochelová. Vondráček: Má respektovat vládu. In web ČRo Plus, 29. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident Petr Pavel poletí na summit Severoatlantické aliance v Ankaře, vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu. Otázkou ale zůstává, kdo českou delegaci povede. „Vedoucím delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Teď je otázka v jakém režimu,“ říká v Pro a proti poslanec Radek Vondráček (ANO). „Jak je to nastaveno protokolárně, tak by delegaci měl vést prezident Pavel,“ namítá poslankyně Adriana Chochelová (STAN). (…)
Lukáš Hyksa, kameraman. Má za sebou celou řadu filmových projektů. Nejnověji se jako kameraman podílel na šestidílném seriálu Monyová. Tým Vizitky vyrazil za Lukášem Hyksou na natáčení detektivky. Co všechno obnáší práce kameramana na filmovém place? Jaký je rozdíl mezi hlavním kameramanem a druhým kameramanem? Co všechno mají na starost osvětlovači? Jakým způsobem spolupracuje s režisérem? A jak vypadá natáčecí den? Ptá se Ondřej Cihlář.
Natočeno 2026. Premiéra 29. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 1. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).
Kdo by měl vést delegaci na summit NATO v Ankaře? Jak se Německo vyrovnává s historicky nejvyššími teplotami? Podle každého čtvrtého Čecha není možné svobodně mluvit o soužití s Romy. Co způsobuje neustálé společenské napětí mezi většinovou společností a minoritou? Moderují Šárka Fenyková a Tomáš Pavlíček.
Natočeno 2026. Premiéra 29. 6. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Lit.: vvr – Pavlíček, Tomáš: Pehe: Babiš, nebo Pavel? Bylo by divné, kdyby delegaci v Ankaře vedl až čtvrtý ústavní činitel, ne první. In web ČRo Plus, 29. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ústavní soud sice minulý týden rozhodl o tom, že prezident Petr Pavel navzdory původnímu nesouhlasu vlády pojede na summit NATO, ale bitva o průběh cesty tím nekončí. Rolí prezidenta na summitu se ještě bude zabývat vláda. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) delegaci povede premiér Andrej Babiš (ANO). Zahraničněpolitický poradce prezidenta Jiří Pehe na Plusu připomněl, že podle protokolu i Vídeňského kongresu by měla v čele delegace automaticky být hlava státu. (…)
Podcastová minisérie. Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2026. Webová premiéra všech dílů 29. 6. 2026 (Opinio – Forendors).
Obsah: 1. Zrod sudetského Němce. Jak žili německy mluvící obyvatelé českých zemí za habsburské monarchie? Považovali se za Čechy, Rakušany, Němce, nebo jednoduše za obyvatele svého kraje? Jak vznikl moderní nacionalismus a proč se po roce 1918 začalo mluvit o „sudetských Němcích“ jako o jednotném politickém společenství? První díl sleduje cestu od zemského vlastenectví k národnímu konfliktu.
2. Od menšiny k Hitlerovi. Druhá epizoda se zaměří na období první republiky, hospodářské krize a vzestupu radikálních hnutí. Jaké byly skutečné problémy německé menšiny v Československu? Proč získala takovou podporu Sudetoněmecká strana Konrada Henleina? Nakolik šlo o autonomní politické hnutí a nakolik o prodlouženou ruku nacistického Německa? Od volebních úspěchů přes Mnichov až po okupaci budeme sledovat okamžik, kdy se z národnostní otázky stala otázka existence státu.
3. Vyhnání, paměť a dědictví. Po roce 1945 přišel konec světa, jak jej po generace znaly české pohraniční regiony. Jak probíhalo vyhnání Němců? Kdo odcházel, kdo zůstával a jaké byly lidské důsledky kolektivního trestu? Jak se o vyhnání mluvilo za komunismu a jak po roce 1989? Poslední díl se bude věnovat nejen historii samotné, ale také tomu, proč se téma sudetských Němců vrací do veřejných debat dodnes a jak ovlivňuje české chápání vlastní minulosti.
4. Bonus – debata: Obraz sudetského Němce ve veřejném prostoru. Záznam živého vystoupení podcastu Přepište dějiny z května 2026 v Brně, které se uskutečnilo v rámci programu historicky prvního sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky. Michal Stehlík a Martin Groman se v debatě zaměřili nikoli na samotné dějiny sudetských Němců, ale především na to, jak byl a je „sudetský Němec“ zobrazován v českém veřejném prostoru – jako politický strašák, symbol zrady, oběť, nebo soused, jehož příběh jsme dlouho nechtěli slyšet
Pozn.: Kdo je vlastně „sudetský Němec“? Označení, které dodnes vyvolává emoce, bývá spojováno s Mnichovem, nacismem, odsunem i politikou paměti. Jenže za tímto pojmem se skrývají miliony různých lidských osudů a více než sto let proměn identity, loajality i vzájemného soužití. Třídílná série podcastu Přepište dějiny, kterou vám nabízíme najednou a pro všechny, se pokusí nasvítit několik zásadních momentů ve vývoji tohoto fenoménu. Nejde o hledání viníků ani obětí, ale o snahu pochopit, proč se z jedné z mnoha skupin obyvatel českých zemí stal symbol, který dodnes rozděluje historiky, politiky i veřejnost. (anotace)
Powered by WordPress