Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Martin Hrnčíř.

Hovoří diecézní organolog z Arcibiskupství pražského Štěpán Svoboda, svatovítský varhaník Ondřej Valenta a další.

Natočeno 2026. Premiéra 15. – 21. 6. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.).

Obsah: 1. díl: Svatovítské varhany zdobí metr dlouhé křišťály. Návrhář se inspiroval tvarem Panenské skály (3:22) – 2. díl: Zpevnění kruchty a stovky metrů kabelů. Svatovítská katedrála se na nové varhany chystala měsíce (3:15) – 3. díl: Skoro šest tisíc píšťal. Každá se musela ladit zvlášť, popisuje svatovítský varhaník (3:51) – 4. díl: Svatovítská katedrála má nové varhany i díky drobným dárcům. Na píšťaly přispěl školní kolektiv nebo manželský pár (4:15) – 5. díl: Jako první zazní na nových svatovítských varhanách Fantazie na chorál Svatý Václave. Skladbu vybrali posluchači Českého rozhlasu (3:44) –

Lit.: Hrnčíř, Martin – and: Ozdoba pro symbol vlasti. Seznamte se s příběhem nových varhan chrámu sv. Víta. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. 6. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Sedm století neměla svatovítská katedrála plnohodnotné varhany. Monumentálního nástroje se svatostánek na Pražském hradě dočkal až letos. Několikaletou cestu od národní sbírky až po první koncert přibližuje nový reportážní seriál Radiožurnálu. (…)

Po téměř sedmi stoletích se završuje jeden z nejvýznamnějších příběhů české kulturní a duchovní historie. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha získala nový nástroj z dílny světoznámého varhanáře Gerharda Grenzinga. Jeho vznik a instalaci umožnila mimořádná veřejná sbírka, do níž se zapojily tisíce dárců z celé republiky i ze zahraničí.

Nové, reprezentativní varhany byly pro katedrálu plánovány už v rámci její dostavby před 100 lety. Z finančních důvodů byl tehdy nakonec pořízen nástroj provizorní, který svým zvukem celý prostor katedrály neobsáhl. (…)

Vaše každodenní inspirace: Čím voní a zní les. Host: ing. Václav Kinský, ředitel pobočky Národního zemědělského muzea Ohrada. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2026. Premiéra 19. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Hostem je Daniel Prokop, sociolog a zakladatel PAQ Research, který nedávno vydal novou knihu Spravedlivý růst: O stagnujícím Česku a prosperitě pro všechny. Tvrdí v ní, že bez rovných šancí a efektivních reforem se země z místa nepohne. Proč podle něj česká společnost ztrácí soudržnost? Jaké „drahé nespravedlnosti“ si dlouhodobě udržujeme? A existuje cesta k prosperitě, která nebude jen pro vyvolené? Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2026. Premiéra 19. 6. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 26 min.).

Lit.: Pokorný, Jan – vma: Nerovnost šancí v Česku je ekonomicky neefektivní. Změny vyžadují velké reformy, říká sociolog Daniel Prokop. In web ČRo 1 Radiožurnál, 19. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop se s Janem Pokorným setkává pravidelně při rozhovorech v rámci projektu Život k nezaplacení. Po bestselleru Slepé skvrny nyní vyšla jeho nová kniha Spravedlivý růst. Co ho k napsání vedlo? „Přišlo mi, že neadresujeme jeden hlavní problém české ekonomiky a společnosti, a to je, že máme typy neefektivních neférovostí, které brzdí ekonomický růst a zhoršují kvalitu života. Je potřeba popsat reformy, které by to mohly změnit.“ (..)

Host: Ondřej Valenta, varhaník katedrály sv. Víta v Praze. Čím si varhany získaly jeho srdce? Jaká byla dlouho očekávaná slavnostní inaugurace nového nástroje v katedrále sv. Víta? A jsou v něčem tyto varhany výjimečné? Moderuje Marek Němec.

Natočeno 2026. Premiéra 19. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Jaroslav Borovička, ekonom z New York University. Fotbaloví fanoušci pochopitelně rozebírají výkon českého týmu na mistrovství světa, ale šampionát vzbuzuje i další otázky: Bude ekonomicky úspěšný? Nejsou vstupenky na utkání neslýchaně drahé? Využije americké pořadatelství prezident Donald Trump? Zeptá se Petr Vizina.

Natočeno 2026. Premiéra 19. 6. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.; 25 min.).

Lit.: Borovička, Jaroslav – kac: Je to amerikanizace evropského fotbalu. Na drahé vstupenky jsou tam zvyklí, říká ekonom o šampionátu. In web ČRo Plus, 19. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Fotbaloví fanoušci se trápí nad remízou českého týmu s Jihoafrickou republikou na fotbalovém mistrovství světa. Šampionát ale není spojen pouze s výkony na trávníku. Mnozí se ptají, jak vysoko mohou vystoupat ceny vstupenek a kdo na mistrovství nejvíc vydělá. „Reputace Spojených států ve světě v posledním roce utrpěla. Pro USA je proto důležité, aby šampionát dopadl úspěšně,“ tvrdí  v Interview Plus Jaroslav Borovička, profesor ekonomie na americké New York University.

Ačkoliv šampionát organizují tři země, USA spolu s Kanadou a Mexikem, silný vliv mají právě Spojené státy. „Celý šampionát se dá charakterizovat jako amerikanizace evropského fotbalu,“ míní ekonom. (…)

Zdislava Pokorná, novinářka z Deníku N. „Baví mne mluvit s lidmi z prostředí podsvětí, což moc novinářů nedělá. To, jak ti lidé přemýšlejí, člověka úplně pohltí,“ říká. Zaměřuje se na rozkrývání ekonomických a mocenských struktur, upozornila například na bitcoinovou kauzu nebo sleduje dění kolem Motoristů. Jak shání informace? Jak těžké pro ni bylo se v žurnalistice prosadit? Moderuje Světlana Witowská.

Natočeno 2026. Premiéra 19. 6. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: Witowská, Světlana – ntu: Babiš, Tykač, Strnad… Zaměřím se na rodiny a vliv oligarchů, přibližuje novinářka Pokorná z Deníku N. In web ČRo Plus, 19. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdo patří v Česku mezi nejmocnější podnikatele a čí byznys je spojený se státem a politickým rozhodováním, mapuje novinářka Deníku N Zdislava Pokorná. Vydala proto podcastovou sérii Tykačův svět. „Dost často jsou na fotbalovém hřišti hráči, kteří mají vazby na rozhodčí, na instituce. Pak se stírá rozdíl mezi tím, jestli instituce hraje pro nás, nebo pro ty, co z toho mají nějaký prospěch,“ vysvětluje v Osobnosti Plus, která vznikla na festivalu Slunovrat v Opavě.

Pokorná míní, že české prostředí je výrazně oligarchizované, ale chybí o něm systematické a kritické zpracování. „Já jsem si vybrala určité skupiny nebo rodiny, které podle mě nejvíc vyčnívají a u kterých mi chybí kriticky zpracované texty nebo zmapování toho jejich vlivu. Je to pět šest podnikatelů,“ přibližuje.

Zaměřit se proto hodlá například na Michala Strnada a jeho Czechoslovak Group. „Ve zbrojním byznysu je to dost komplikované. Jsou tam i jiné skupiny, které mají vliv, ale podle mě je potřeba pojmout ty větší ryby, což je aktuálně CSG,“ říká v Osobnosti Plus.

Dalšími oblastmi, které podle ní zásadně ovlivňuje podobu českého státu, jsou zemědělství, zdravotnictví a development.

„V zemědělství je to Agrofert, který je spjatý s premiérem Andrejem Babišem (ANO), přestože říká, že už s ním nemá nic společného, protože ho dal do trustu. V oblasti zdravotnictví je to Agel, u developerských projektů zase Penta. A určitě tam patří i Daniel Křetínský a jeho byznys v energetice,“ vyjmenovává. (…)

Senát chce otevřít radnice starším teenagerům. Už šestnáctiletí by mohli mít právo vystupovat na zastupitelstvech a lokální politici by jim museli na jejich podněty odpovídat. Měli by mít k tomu šestnáctiletí právo na obecní úrovni i volit? Jaká jsou pro a proti? Diskutovat budou senátoři Václav Láska zvolený za SEN21 a Ondřej Feber z hnutí ANO. Moderuje Lucie Vopálenská.

Natočeno 2026. Premiéra 19. 6. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.).

Lit.: Vopálenská, Lucie – kma: Volit od šestnácti? Vtáhněme je do veřejné sféry, navrhuje Láska. Feber: Berou vše moc emotivně. In web ČRo Plus, 19. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už šestnáctiletí by mohli mít právo vystupovat na zastupitelstvech a lokální politici by jim museli na jejich podněty odpovídat. Měli by mít k tomu šestnáctiletí právo na obecní úrovni i volit? „Mladí lidé jsou spíše emotivní. Nemyslím si, že mají vytříbený politický názor,“ tvrdí Ondřej Feber (ANO). „Takhle nemůžeme posuzovat celé skupiny případných voličů,“ říká senátor Václav Láska (SEN21). (…)

Jana Patočková, módní publicistka. V souvislosti s pokračováním filmu Ďábel nosí Pradu 2 nahlédneme do zákulisí módního průmyslu. Jana Patočková vystudovala teorii módy na univerzitě La Sapienza v Římě a je módní publicistkou české verze časopisu Vogue. Co všechno obnáší psát o módě? Nakolik je tato práce provázaná se samotným módním průmyslem? A do jaké míry jsme v České republice ve vleku zahraničních trendů? Ptá se Karolína Koubová.

Natočeno 2026. Premiéra 19. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.; 58 min.).

Lit.: Koubová, Karolína – Rasch, Martina: Módní průmysl je extrémně globalizovaný a extrémně rychlý. Je to minové pole, říká publicistka Jana Patočková. In web ČRo 3 Vltava, 19. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Móda je sociologický fenomén, módou říkáme, kdo jsme a kde jsme. Teorii i dějiny módy studovala na Univerzitě La Sapienza v Římě. Teď o ní píše do česko-slovenské mutace časopisu Vogue. „Snažím se přinášet texty, které mají hlubší kontext. V dnešní době by to mělo být běžnou součástí moderního lifestylu,“ konstatuje ve Vizitce. Jaké etické aspekty módy jsou pro ni zásadní? A jde v módě najít něco víc než jen bulvár a lesk? (…)

Co můžou být slabá místa technických jednání mezi Íránem a Spojenými státy? Kolik peněz a za co by měla Evropská unie v příštím sedmiletém období utrácet? Proč správa železnic ruší útvar pro výstavbu vysokorychlostních tratí? Moderují Daniela Vrbová a Pavlína Nečásková.

Natočeno 2026. Premiéra 19. 6. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).