Mutanti hledaj východisko představují album Rada starších, na němž se vyrovnávají se stárnutím i vlastními zkušenostmi. V rozhovoru mluví frontman Jiří Konvalinka o spolupracích s Katem, WWW Neurobeat i Tata Bojs. Řeč přijde na historii kapely, inspirace i fungování dua. Nechybí ani pohled do budoucna a plány na další projekty. Pořad připravil Pavel Zelinka.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Trenčín je letos Evropským hlavním městem kultury, už v půlce února zahájí své aktivity pro veřejnost v rámci tohoto projektu. České Budějovice budou ve stejné pozici za dva roky. Jak propagovat kulturu ve městech a jak kultura může města změnit? Ptá se Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Karolína Raabová a Stanislav Krajči.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Vaše každodenní inspirace: Suchý únor. Host: praktický lékař MUDr. Dušan Zhoř, člen Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 2. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Pořad připravili Vojtěch Koval a Ondřej Horák. Dramaturgie Lucie Korcová. Mix Ivana Možná.
Natočeno 2026. Webová premiéra všech dílů 2. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava). Premiéra 2. – 4. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:02 h.).
Obsah: 1. Generalissimus na Žofíně (29:55) – 2. Ztracený na půdě (29:55) – 3. Hosté bez hostitele (25:58).
Lit.: Koval, Vojtěch: Ztracený generalissimus. Pátrejte s námi po největším obrazu v Československu. In web ČRo 3 Vltava, 2. 2. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: (…) Díkuvzdání českého a slovenského lidu generalissimu Stalinovi, 8×9 metrů velké plátno namalovali začátkem 50. let autoři Jan Čumpelík, Jaromír Schoř a Alena Čermáková a původně měl odcestovat zemědělskou výstavu do Moskvy. Malba se ale protáhla. Obraz tak vystavili jen jednou v roce 1952 na pražském Žofíně. Od té doby nikdo neví, kde je. Stal se obětí destalinizace? Skončil rozřezaný na části a přemaloval ho jiný autor? Nebo snad sám Jan Čumpelík? (…)
Český rozhlas Vltava od 2. února uvádí třídílnou sérii Ztracený generalissimus. Její rozuzlení se dozvíte na bonusové debatě s autory, reportérem Vojtěchem Kovalem a kurátorem Ondřejem Horákem, a bývalou ředitelkou Slovenské národní galerie Alexandrou Kusou. Ptát se bude moderátor Saša Michailidis v živě vysílaném Akcentu. Přijďte 17. února od 16:30 do Radiocafé na Vinohradské 12. (…)
Podcastový seriál o přelomovém roce 1956 připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2026. Webová premiéra 1. dílu 2. 2. 2026 (Přepište dějiny, 34 min.).
Obsah: 1. SSSR – 2. Polsko – 3. Maďarsko – 4. Československo.
Pozn.: Před 70 lety se ve východní Evropě děly věci. Všechno to začalo v únoru XX. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu, kde Nikita Chruščov na tajném zasedání pronesl projev odsuzující kult osobnosti a Stalina. Co ho k tomu vedlo, co tím sledoval a kdo všechno měl z jeho slov v Kremlu vítr nebo dokonce smrt? (anotace)
Použité zvuky: XX съезд КПСС – Выступление Хрущева 1956 год (YouTube, 21. 11. 2021), Przemówienie Władysława Gomułki i wiec na Placu Defilad w Warszawie w 1956r. (YouTube, 7. 8. 2011), 1956 – Nagy Imre utolsó rádióbeszéde – The Last Radio Address of Imre Nagy (YouTube, 23. 10. 2023), 1956 – Nagy Imre a magyar semlegességről – Prime Minister Imre Nagy on the Neutrality of Hungary (YouTube, 1. 11. 2021), 1989 – Orbán Viktor Nagy Imre újratemetésén – Viktor Orbán’s Speech at the Reburial of Imre Nagy (YouTube, 24. 4. 2020), PRL 1956 Kto za tym stoi? Poznański Czerwiec. Trzy dni po tragedii (YouTube, 17. 6. 2014), Československý filmový týdeník – Epizoda 567/2379, Epizoda 564/2379, Epizoda 599/2379 (KTF 1956), Historie.cs – Rok 1956 – počátek zlomu? (ČT 2016), Archiv ČT24 – Před šedesáti lety (ČT 2016), Archiv ČT24 – Šestkové únory (ČT 2016), Jaroslav Seifert – Projev na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů (YouTube, 23. 6. 2022), Ferdinand Peroutka – 10.11.1956 Rádio svobodná Evropa / Radio Free Europe (YouTube, 5. 11. 2018).
Lit.: Stehlík, Michal – Groman, Martin: Rok 1956 v sovětských satelitech: Polsko se bouří, Maďarsko bojuje, Seifert hovoří… In web Deník N, 11. 2. 2026 (článek). – Cit.: Seriál Jak slova měnila historii: Na sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1956 zazněla otevřená kritika režimu. Básník Jaroslav Seifert vyčetl spisovatelské obci, že mlčela k nesvobodě. Jeho věta „Smlčí-li pravdu spisovatel, lže“ se stala symbolem tehdejšího probouzejícího se odporu v kultuře.
Kdybychom hledali nějaký klíčový projev spojený s rokem 1956, nesporně bychom spíše než do českého prostředí upřeli zrak do Moskvy v únoru 1956. Bouřlivé události tohoto roku byly fakticky i symbolicky odstartovány projevem Nikity Chruščova na XX. sjezdu sovětské komunistické strany v noci z 24. na 25. února 1956.
Většinou překvapeným delegátům přednesl Chruščov zdrcující kritiku kultu osobnosti a Stalinova teroru, jakkoliv byl sám po mnoho let součástí užšího vedení. Po prvotním šoku musely komunistické satelity na danou situaci nějak reagovat, někde vlažněji, jinde dramaticky a osudově. Vždy přitom šlo o vnitřní situaci dané země, i proto se události roku 1956 tak lišily mezi Polskem, Maďarskem a téměř nehybným Československem.
Českoslovenští komunisté byli Chruščovovým ostrým projevem rovněž překvapeni, významná část jejich vedení ovšem neměla zájem přenést kritiku i do našich poměrů. Schopný aparátčík Antonín Novotný ovšem již na začátku moskevského sjezdu pochopil, že se bude hovořit o kultu osobnosti a kolektivním vedení, a následně prý ze svého projevu flexibilně vypustil přílišnou chválu na Stalina.
To prezident Antonín Zápotocký se držel postoje, že se nic neděje, a když měl v Moskvě diskuzi s československými studenty, přesvědčoval je o tom, že „správnou politikou je do těchto věcí se nemíchat“. To pak opakoval na veřejnosti i po návratu do vlasti.
Ve skutečnosti však věděl docela dobře, o čem je řeč. (…)
Vít Rakušan, bývalý ministr vnitra, předseda hnutí STAN. Změnila včerejší demonstrace osmdesáti tisíc lidí na Staroměstském náměstí poměr sil v politice? Bude vláda po otevřené kritice přístupnější k opozičním návrhům, nebo je bude tím více odmítat? Moderuje Pavlína Nečásková.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 2. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.; 25 min.).
Lit.: Nečásková, Pavlína – ert (= Erhart, Michael): Rakušan: Je 48 dní od jmenování vlády a už tu byla jedna z největších demonstrací za poslední léta. In web ČRo Plus, 2. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Desetitisíce lidí přišly na pražské Staroměstské náměstí demonstrovat na podporu prezidenta Petra Pavla v jeho sporu s vicepremiérem Petrem Macinkou o jmenování Filipa Turka (oba Motoristé) ministrem životního prostředí. „Pokud prezident stojí v opozici k nerozumným a nebezpečným návrhům vlády, hulvátskému chování a náznaku vydírání, tak to z něj nedělá opozičního prezidenta, ale prezidenta velmi rozumného,“ míní v Interview Plus předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Rakušan byl jedním z opozičních politiků na nedělní demonstraci a svou účast považuje za důležitou.
„Šel jsem do davu s našimi členy a příznivci, ale potkal jsem se s obyčejnými lidmi, od nichž jsme slyšeli rady, povzbuzení i třeba kritiku, jak vykonáváme opoziční práci. Tuhle interakci by politik měl zažívat,“ uvádí poslanec. (…)
Autorský podcast Českého rozhlasu. Pohled do kuchyně Evropské unie. Proč Donald Trump sáhl právě po kritice působení spojenců v Afghánistánu? A má Evropa plán, jak se nátlaku současné americké administrativy bránit? Připravila Jana Karasová.
Hovoří expert na obranu a bezpečnost Jan Jireš z Centra transatlantických vztahů při CEVRO Univerzitě.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 2. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.; 36 min.).
Lit.: and – Karasová, Jana: V NATO panují obavy o budoucnost aliance a věrohodnost kolektivní obrany. In web ČRo 1 Radiožurnál, 2. 2. 2026 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Americký prezident Donald Trump v uplynulých týdnech opakovaně zvedal ze židle spojence v Severoatlantické alianci. Přišel s požadavkem, aby Spojené státy získaly území Grónska. A nevoli evropských lídrů vzbudila i Trumpova slova o zapojení spojeneckých armád v Afghánistánu. „Všechny tyto výroky podkopávají důvěru,“ hodnotí situaci expert na obranu a bezpečnost Jan Jireš z Centra transatlantických vztahů při CEVRO Univerzitě.
Trumpovy výroky podle Jireše vysílají navenek signál, že alianční solidarita a jednota mezi spojenci možná není tak velká, jak by byla potřeba. „Tím pádem vytváříme okno příležitosti pro protivníky, aby si to prostě vyhodnotili tak, že aliance je nejednotná a v případě krize nebo agrese nezareaguje tak, jak by měla,“ rozebírá bezpečnostní expert. (…)
Desítky tisíc lidí se sešly v Praze, aby podpořily prezidenta Petra Pavla ve sporu s ministrem zahraničí za Motoristy Petrem Macinkou. Spojené státy a Írán by už ve středu mohly napřímo jednat v Ankaře. Deeskalaci napětí mezi Wahingtonem a Teheránem naznačil v neděli i americký prezident Donald Trump. Podle něj spolu obě země seriózně mluví už teď. Spolek Milion chvilek během svého nedělního shromáždění v Praze hlásil nejméně 620 tisíc podpisů na podporu prezidenta Petra Pavla. Do Senegalu se opět vypravili čeští vědci, aby pomohli se záchranou antilop Derbyho, jak se jim to daří? Možná i vy jste si všimli, že nabíječek na elektromobily postupně přibývá. Potvrzují to i data Centra dopravního výzkumu, podle kterých se počet veřejných dobíjecích bodů pro osobní auta zvýšil loni skoro o pětinu. A dodavatelé začínají postupně rozvíjet taky místa, kde bude možné nabíjet elektrická nákladní auta. Učitelé v Japonsku se potýkají s nepříjemným fenoménem – takzvanými příšernými rodiči. V zemi se vžila i speciální přezdívka. Moderují Martina Mašková a Šárka Fenyková.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 2. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Trenér skateboardingu a moderátor Patrik Buday vyrůstal se svým bratrem v Klokánku, protože se o ně jejich rodiče nedokázali postarat. Co si z této životní zkušenosti vzal, když je teď sám otec? A jak komunikovat s dysfunkčními rodiči, aby vaše rodina neskončila na prach? Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 2. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Bořek Lizec, bývalý český velvyslanec v Kanadě a generální konzul v Chicagu. „Ano, tohle je fašismus,“ napsal o Trumpově režimu před pár dny vlivný americký novinář Jonathan Rauch v respektovaném časopise The Atlantic. Dokáže americký systém checks and balances, tedy brzd a protiváh čelit autoritářským tendencím? A nezaměňuje se u Trumpa drsný populismus za fašismus? Ptá se Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 2. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – vvr: Trump jako fašista? To už je příliš, nejspíš po podzimních volbách oslabí, usuzuje expert Lizec. In web ČRo Plus, 2. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Systém brzd a protivah ve Spojených státech funguje, Donald Trump ho ale podrobuje obrovské zkoušce,“ říká v Osobnosti Plus amerikanista a bývalý diplomat Bořek Lizec. Amerika je podle něj rozdělená, a to v názorech na prezidenta i v otázce důvěry ke státním institucím. Velkým testem budou podzimní volby, které podle Lizce republikáni pravděpodobně prohrají. (….)
Powered by WordPress