Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: Vladimír Bukač, violista. Moderuje: Ondřej Cihlář. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2026. Premiéra 6. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 1. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).

Nakolik ovlivní americký zásah ve Venezuele jednání o míru na Ukrajině? Můžou být současné mrazy projevem globálního oteplování? A jak je řeší někteří zaměstnavatelé? Jak v obcích nastavit šetrné veřejné osvětlení? Moderují Daniela Vrbová a Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2026. Premiéra 6. 1. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Hostem je Alexandr Vondra, bývalý velvyslanec ve Washingtonu, europoslanec a místopředseda ODS. Jak by se měla Evropská unie postavit k americkému zásahu ve Venezuele? Nechybí Spojeným státům plán, jak s Venezuelou po odstranění diktátora Madura naložit? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2026. Premiéra 5. 1. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Atomová bomba. Atomové nebezpečí. Hirošima, Nagasaki. Nejhrůznější lidský vynález nebo jediný možný způsob, jak ukončit druhou světovou válku? Jak Československo a svět reagovaly na hrozbu jaderné katastrofy? Archiv Plus vám přináší propagandistický a mediální obraz atomového věku druhé poloviny 20. století. Připravil Přemysl Hnilička. Použitá hudba The Genesis (Land of Confusion) a Peter Nagy (Nagasaki). Mistryně zvuku Jitka Špálová. Archivy Renáta Vinšová. Dramaturg David Hertl.

Natočeno 5. 1. 2026. Premiéra 16. 1. 2025 (ČRo Plus, 24 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hnilička, Přemysl: Jaderné nebezpečí. Jak využívala západní i východní propaganda strach z atomové bomby? In web ČRo Plus, 16. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V srpnu 1945 dopadly dvě bomby na dvě japonská města. Na tomto faktu samotném by nebylo nic zvláštního, během druhé světové války padly na světová města tisíce bomb. Tyhle ale byly nové, děsivější. Little Boy a Fat Man. Atomové bomby.

Obě velmi rázně ukončily druhou světovou válku: Japonsko šest dní po bombardování druhého zasaženého města – Nagasaki – oznámilo bezpodmínečnou kapitulaci, čímž byly ušetřeny životy mnoha vojáků, kteří by jinak museli proti Japonsku bojovat.

Zemřely však desetitisíce civilistů, a to na následky atomového výbuchu v Hirošimě a Nagasaki. Tím se začala psát nová éra: éra atomového nebezpečí.

Bomba a propaganda

Ve stejné době se pomalu, ale nezadržitelně začala spouštět železná opona mezi demokratickým Západem a Východem pod sovětským dohledem. Obě strany začaly s motivem atomové války pracovat (obzvláště poté, co se sovětské straně podařilo také získat tuto ničivou zbraň) a hlavním motivem propagandy byl strach z toho, že druhá strana bombu použije.

Vývoji atomové bomby a dějinám jaderného potýkání mezi Východem a Západem se podrobně věnovala minisérie podcastu Vinohradská 12, ve které Matěj Skalický mluvil s expertem na jaderné zbraně Vlastislavem Břízou. Poslechnout si ji můžete ZDE.

Československý rozhlas se jadernému nebezpečí věnoval už od 50. let. Své k tomu neopomněl říci ani profesor Zdeněk Nejedlý ve svém pravidelném pořadu Na okraj dne, v němž se otřel i o Winstona Churchilla.

Náměty pro publicistiku i hry

Pravou žeň však v archivu nacházíme z dob normalizace. Hirošima a Nagasaki jsou v publicistice a propagandě připomínány každý rok. Velice často se tak dělo v cyklu redakce propagandy Horizont.

V roce 1977 pro něj připravila Libuše Petrová pořad Fyzikové, v němž Josef Větrovec a Josef Langmiller jako představitelé hry Friedricha Dürrenmatta Fyzikové a inženýr František Spurný coby odborník společně přemýšlejí na téma atomové hrozby. Pořad byl doprovázen sugestivní hudbou i rozhovory s malými dětmi, mezi nimiž vynikl chlapec, který nechtěl atomovou bombu, „protože to nemám rád“.

Vedle publicistiky se tématu ohrožení jadernou katastrofou věnovaly i rozhlasové hry. Jmenujme alespoň některé. Osudu otce atomové bomby Roberta Oppenheimera věnoval hned několik děl spisovatel Jaroslav Putík. Vedle románu to byla i rozhlasová hra Případ Oppenheimer z roku 1962. V režii Josefa Horčičky hráli Karel Höger, Jaroslava Adamová, Otakar Brousek starší nebo Čestmír Řanda.

Morální problematiku svržení atomové bomby na japonská města řešila i rozhlasová hra Kena Myiamoty Pilot, v níž titulní hrdina nedokáže snášet vinu, kterou splněním rozkazu nese. Česká inscenace vznikla v roce 1971.

A jak by mohla dopadnout jaderná havárie, kdyby se nevěnovala dostatečná pozornost bezpečnosti, o tom pojednával Prométheus v plamenech, dramatizace stejnojmenného románu z kdysi velmi slavné pentalogie Katastrofy. Jejími autory byli Thomas Scortia a Frank Robinson. Dynamická a dramaticky pojatá inscenace vznikla v roce 1981 a v režii Jana Lormana tu účinkovala vybraná herecká společnost: Miroslav Moravec, Jiří Adamíra, Josef Vinklář a další. 

Mírové hnutí a kultura

Strach z atomové války však bujel i na západní straně železné opony. Tak jako v roce 1938 vyprodukoval strach z druhé světové války rozhlasovou inscenaci Válka světů, tak se v 50. letech pod vlivem obav z nukleárního nebezpečí objevily filmy o útočících mimozemšťanech a monstrech.

Někteří tvůrci však vzali téma vážně. Jak by vypadal život po nukleární katastrofě, ukazuje film Na břehu z roku 1959, který natočil Stanley Kramer podle románu Nevila Shutea s Gregory Peckem. Odehrával se v blízké budoucnosti, v roce 1965 – a svým tématem byl až prorocký, vzhledem k tomu, že v roce 1962 došlo k největší hrozbě atomové války: Fidel Castro totiž umožnil rozmístit sovětské jaderné rakety na Kubě.

Proti atomové bombě se vyjadřovaly také různé osobnosti takzvaného mírového hnutí. Dnes už je známo, že mnoho jejich aktivit sponzoroval sovětský režim, někteří ale proti válce demonstrovali z přesvědčení.

Protiválečné písně psali Bob Dylan, The Clash, Bobby McGuire nebo třeba Genesis, jejichž píseň Land of Confusion doprovázel klip, v němž se vyděšený Ronald Reagan v podobě loutky-gumáka koupá ve vlastním potu. Československý pop samozřejmě reagoval také, většinou šlo však o režimem vyžádané skladby bez vnitřního zápalu. Výjimkou může být snad Nagasaki Petera Nagyho.

Špatný vtip

Že špatný vtip pronesený před médii může způsobit nemilou situaci, o tom se v srpnu 1984 přesvědčil americký prezident Ronald Reagan. Ten před svým rozhlasovým projevem o zákonu o svobodě náboženských skupin na školách pronesl variaci na první větu svého textu: „Moji spoluobčané Američané, s potěšením vám dnes oznamuji, že jsem podepsal zákon, který navždy postaví Rusko mimo zákon. Za pět minut začneme bombardovat.“ Nahrávka unikla na veřejnost a představitelé Sovětského svazu si nenechali ujít příležitost zkritizovat americké válečné štváče.

Kde najdeme pravdu o atomové energii, o atomové bombě? Nejjednodušší odpověď zní, že určitě ne v propagandě 50. let a normalizace. Ta energie už tu je, bomby také. Můžeme jen doufat, že už nikoho nenapadne je použít.

Jak chce koaliční vláda podpořit bydlení? Je něco v čem s ní najde shodu opozice? Od nového roku začal fungovat webový portál pacienta. Dokážou už ordinace posílat elektronické žádanky na specializované vyšetření? Chovatelům drůbeže zbývá rok na dokončení přestavby klecových chovů. Zvládnou přestěhovat celkem dva a půl milionu slepic? Moderují Martina Mašková a Ondřej Látal.

Natočeno 2026. Premiéra 5. 1. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Jindřich Šídlo, komentátor Seznam Zpráv. „Kdo vlastně téhle zemi vládne a určuje její směr? Vítěz voleb, nebo předseda ani ne osmiprocentní strany, který se chová jako proruský youtuber?,“ ptá se v komentáři, který napsal po Okamurově novoročním projevu. Barbora Tachecí se ho zeptá, jak si vysvětluje, že Andrej Babiš na projev zatím nijak nereagoval a co dalšího nám přinese Babišova touha po beztrestnosti.

Natočeno 2026. Premiéra 5. 1. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: Tachecí, Barbora – kma: Šídlo: Babiš se sám dostal do závislosti na menších stranách. SPD se teď chová jako ten nejsilnější. In web ČRo Plus, 5. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Premiér Andrej Babiš (ANO) se po několika dnech mlčení vyjádřil k novoročnímu projevu Tomia Okamura (SPD) a jeho vyznění označil za snahu získat voliče. „Byl to projev předsedy Poslanecké sněmovny,“ oponuje Babišovi v pořadu Osobnost Plus Jindřich Šídlo, komentátor Seznam Zpráv. „To, že byl Okamurův projev natočen jako laciný youtubový klip, je jiná věc. Okamura je předsedou Sněmovny, protože pro něj hlasovali všichni poslanci hnutí ANO. Tohle je jejich spoluodpovědnost.“ (…)

Trička s Leninem a vlajky se srpem a kladivem jsou od ledna trestné. Je zákaz propagace komunismu cestou, jak zločineckou ideologii ve společnosti marginalizovat? Nepovede novela trestního zákoníku k umlčování levicových myšlenek? Hovoří někdejší studentský vůdce a bývalý senátor Martin Mejstřík a politolog Ondřej Slačálek. Moderuje Lucie Vopálenská.

Natočeno 2026. Premiéra 5. 1. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.).

Lit.: kac – Vopálenská, Lucie: Komunismus přinesl světu neštěstí, chválí zákaz propagace Mejstřík. Slačálek: Může být humanistický. In web ČRo Plus, 5. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Trička s Leninem a vlajky se srpem a kladivem jsou od ledna trestné. Je zákaz propagace komunismu cestou, jak zločineckou ideologii ve společnosti marginalizovat? „Nacismus má v sobě prvek nenávisti, mimo jiné rasové nenávisti. A komunismus má třídní nenávist,“ souhlasí někdejší senátor a studentský vůdce Martin Mejstřík. „Jsou různé podoby komunismu, je to mnohotvárný fenomén. Řada komunistů kritizovala diktatury,“ nesouhlasí v pořadu Pro a proti politolog Ondřej Slačálek. (…)