Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Odvolací soud zrušil osvobozující verdikt nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou. Političtí soupeři vyzývají předsedu hnutí ANO k rezignaci, on sám k tomu nevidí důvod a hovoří o politickém procesu. Bude mít opětovné otevření kauzy vliv na rozhodování voličů u voleb? Ptá se Jan Bumba.

Hovoří politologové Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha a Lukáš Valeš z Vysoké školy Newton.

Natočeno 2025. Premiéra 27. 6. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.).

Lit.: fso – Bumba, Jan: Čapí hnízdo je zpět. Pro ANO pozitivní impuls, říká Cabada. Otřese to důvěrou v justici, míní Valeš. In web ČRo Plus, 27. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kauza Čapí hnízdo je zpět. Jaký dopad bude mít na českou politiku, rozebírají politologové Ladislav Cabada a Lukáš Valeš. (…)

Odvolací soud zrušil osvobozující verdikt nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou (oba ANO). „Hlavní problém je, že ta kauza znovu otřese důvěru českých občanů v soudní systém,“ myslí si v pořadu Pro a proti politolog Lukáš Valeš z Vysoké školy Newton. „To načasování může hnutí ANO využít. Můžou říkat: Vidíte, my jsme ti správní a všichni nám hází klacky pod nohy,“ namítá pro Český rozhlas Plus politolog Ladislav Cabada, prorektor Metropolitní univerzity Praha. (…)

Host: Ivana Huspeková, Divadlo D21. Moderuje: Karolína Koubová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2025. Premiéra 27. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Při příležitosti konce školního roku nás bude zajímat: co se změní ve fungování škol od září? Ruská invazní vojska zvýšila aktivitu na východě Ukrajiny. Jak to dopadá na životy tamních obyvatel? Před 75 lety komunisté zavraždili Miladu Horákovou. Jaké byly poslední minuty života této významné političky? Moderují Martina Mašková a Lukáš Matoška.

Natočeno 2025. Premiéra 27. 6. 2025 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Speciální vydání ke konci školního roku. Připravili Kateřina Svobodová, Petr Král, Pavlína Nečásková a Daniela Vrbová.

Natočeno 2025. Premiéra 23. – 27. 6. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.) v cyklu Seriál Radiožurnálu.

Obsah: 1. díl: Prázdniny nejsou na doučování, říká psycholožka. Děti si musí odpočinout (6:28) – 2. díl: Nový školní kolektiv jako výzva? Nechte dítě soustředit a nedělejte kroky za něj, radí odbornice (4:45) – 3. díl: Jak zakončit školní rok adekvátně? Společnou oslavou u zmrzliny, o vysvědčení si povídat, navrhuje poradkyně (4:52) – 4. díl: Při seznamování sdílí mládež hodně dat, upozorňuje odborník. Jak se na internetu vyvarovat predátorů? (4:40) –

Lit.: anonym: Linka bezpečí na Radiožurnálu. Poslechněte si speciál ke konci školního roku. In web ČRo 1 Radiožurnál, 26. červen 2025 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Konec školního roku je pro rodiny často velmi stresující. Jak se nejlépe vyrovnat se špatnými známkami na vysvědčení? Co nejčastěji signalizuje, že s dítětem není něco v pořádku? Kvůli čemu se mladiství o prázdninách nejvíce trápí? A jak se chystat na start nového školního roku? (…)

Kamila Boudová je průkopnicí pomalého životního stylu a slow fashion v Česku. V Paříži pomáhá svým klientkám zorientovat se ve vlastním šatníku i hodnotách. Učí je, že móda může být radostná, udržitelná a v souladu s našimi kapacitami – i s kapacitami planety. Proč věří, že správné tempo není pomalé, ale přirozené? Připravila moderátorka Tatiana Čabáková.

Natočeno 2025. Premiéra 26. 6. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.) v cyklu Hovory s inovátory.

Host: Helena Koutná, tlumočnice a překladatelka. Jak se bavil Jiří Bartoška s hollywoodskými hvězdami, když jeho angličtina nebyla nejsilnější? Proč žila Helena dvacet let v Londýně? A co hodlá dělat se světovým unikátem, který s partnerem našli ve vlastní stodole? Moderuje Jaroslav Sedláček.

Natočeno 2025. Premiéra 26. 6. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Petra Tanclová. Sedmá epizoda z řady dokumentů založených na archivních materiálech se zabývá první spartakiádou, která se v na Strahově konala v roce 1955. Dramaturg Marek Mojžíšek. Zvukový mistr Tomáš Pernický. Produkce Petra Petříčková.

Hovoří historik MA, MPhil Petr Roubal, Ph.D. /Ústav pro soudobé dějiny dějiny AV ČR/, autor knihy Československé spartakiády (Academia, 2016).

Natočeno 2025. Premiéra 26. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 48 min.) v cyklu Radiodokument.

Lit.: anonym: RADIOSTOPY. Připraven k práci a obraně vlasti. První celostátní spartakiáda. In web ČRo 3 Vltava, 26. 6. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sedmý díl cyklu RADIOSTOPY nás přenese do let 1953 až 1955, kdy se připravovala a poté uskutečnila první spartakiáda. Proč se komunisté rozhodli využít tradice všesokolských sletů a čím se od nich spartakiáda odlišovala? Na jaké potíže při přípravě narazili a jak tyto monstrózní akce vnímala veřejnost a sami cvičenci?

První celostátní spartakiáda se uskutečnila roku 1955 a hlavní masová cvičení na Strahovském stadionu probíhala od 23. června do 5. července. Komunistická strana vycházela u spartakiád ze sokolské tradice. Roku 1948 během sletu Sokol ještě podporovala, ale na základě protestů sokolstva proti ní se od něj odvrátila a tělovýchovnou organizaci se rozhodla zlikvidovat.

Perzekuce vyvrcholila roku 1952, kdy byla formálně ukončena vedoucí úloha Sokola v tělovýchově a vlastně zrušena i samotná organizace. Nahradila ji Dobrovolná organizace Sokol, která fungovala na venkově a v menších městech. Komunisté si vytvořili nový systém státního řízení tělovýchovy.

I když se měly sportovní aktivity „odsokolnit“, tak na popud prezidenta Antonína Zápotockého se rozhodlo tradice sletů využít a uspořádat I. celostátní spartakiádu. Hlavním důvodem bylo, že po smrti Stalina a Gottwalda, tedy hlavních tváří komunistického režimu, cítili komunisté potřebu svoji vládnoucí úlohu znovu legitimizovat. K tomu měla dopomoci právě masová cvičení na Strahově, ve kterých se mělo projevit „kolektivní přání lidu“ v budování socialismu pokračovat. Spartakiáda roku 1955 (a poté i roku 1960) měla tak zvláštní hybridní tvar. Propojovaly se u ní sokolské tradice se socialistickým realismem.

Spartakiáda měla být také vyvrcholením oslav 10. výročí osvobození. A komunističtí činitelé chtěli, aby předchozí slety vším převyšovala – jak sestavami, tak počty cvičenců. Od samého začátku I. celostátní spartakiádu ale provázely problémy.

Nedařilo se získat dostatečné množství cvičenců a cvičenek. Vybraní museli být většinou donucováni. Aby se splnil vysněný rekordní počet zúčastněných, zapojili se paradoxně i bývalí sokolové. Také se účastnilo obrovské množství mládeže, na které bylo jednodušší vyvíjet nátlak.

Všechna cvičení i další akce byly přenášeny rozhlasem. Na hlavní reportáže ze spartakiády se připravovalo 35 reportérů z různých redakcí. Ti pracovali v rámci speciálního rozhlasového vysílacího štábu pod vedením Josefa Koláře. Komentování spartakiády již nebylo tak striktní jako dřívější živě komentované akce. I když komentáře musely být nacvičené, reportéři měli možnost i improvizovat.