Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hynek Voráč a Jan Kudlič, dva skuteční hrdinové od Sokolova. Připravil David Hertl.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 5. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.) ve speciálním cyklu Velitelé.

Lit.: Hertl, David: Velitelé. Zapomenutí hrdinové to neměli lehké na východní frontě druhé světové války ani později. In web ČRo Plus, 1. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vojáci, kteří za Československo bojovali v letech druhé světové války na východní frontě, to měli složité. Po roce 1948 byl východní odboj glorifikován, ani to ale neuchránilo některé z jeho účastníků v 50. letech od pronásledování a věznění. Naopak po listopadu 1989 byli vojáci z východu vnímáni často jako komunisté, kteří ideologii přinesli do Československa. O vyvážený pohled se zasloužili historici v posledních letech. Osudy velitelů připomene speciální řada Portrétů. (…)

První československý samostatný polní prapor, který se proslavil v bitvách druhé světové války u Sokolova či Kyjeva, začal v Buzuluku na hranici kazašské stepi a úpatí Uralu fungovat v únoru 1942 pod vedením podplukovníka Ludvíka Svobody, prvoválečného legionáře, který měl zkušenosti už s velením dobrovolnické jednotky z Polska.

Odvedenci se kromě tvrdého vojenského výcviku potýkali s tíživou zdravotní situací, krutou zimou a naopak horkým poduralským létem. Složení jednotky, s jejímž vznikem Stalin souhlasil teprve po napadení SSSR nacistickým Německem, bylo národnostně, názorově a věkově značně pestré.

Jádro útvaru tvořili vojáci a dobrovolníci z československého legionu v Polsku, které po záboru Polska zajala Rudá armáda a poslala je do internace v Sovětském svazu. Významně zastoupeni byli v jednotce Židé, kteří po útěku z Československa skončili v sovětských lágrech, stejně jako tisíce uprchlíků z Podkarpatské Rusi.

Bojový výcvik v Buzuluku trval téměř rok, 30. ledna 1943 byl tisícihlavý útvar odvelen na frontu, kde mohl naplnit svůj cíl – boj proti nacistickému Německu. Bojovým křtem praporu byla obrana vesnice Sokolovo jižně od ukrajinského Charkova. Vojáci 1. československého samostatného polního praporu šli do ostrých bojů téměř hned poté, co po náročném měsíčním putování vlakem i pěšky dorazili na místo.

Nakonec tedy Čechoslováci po úmorné cestě zasáhli poprvé do bojů proti zkušeným Němcům. Vedli si nad očekávání dobře, do historie se zapsalo hrdinství nadporučíka Otakara Jaroše, prvorepublikového důstojníka, který při obraně Sokolova padl. (…)

Speciální řada Portrétů představí možná tak trochu neprávem zapomenuté velitele: Hynka Voráče a Jana Kudliče, hrdiny od Sokolova. Dále legendární tankové velitele Richarda Tesaříka, Josefa Buršíka a Vladimíra Janka, a také velitele motorizovaných vojsk Antonína Sochora. (….)

Lit.: Hertl, David: Hrdinové od Sokolova Hynek Voráč a Jan Kudlič. Jejich prapor předvedl zuřivý odpor, přesto oba padli. In web ČRo Plus, 1. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: I když bylo Československo okupováno Němci, konec války slavilo na straně vítězů. Nejen zásluhou politiků, ale hlavně díky desetitisícům dobrovolníků, kteří se zapojili do bojů na straně protihitlerovské koalice mimo jiné v Sovětském svazu. Během prvního nasazení v březnu 1943  se sice československé vojenské jednotky při obraně ukrajinské vesnice Sokolovo vyznamenali hrdinstvím, téměř 90 Čechoslováku ale padlo. Byli mezi nimi i Hynek Voráč a Jan Kudlič.

Souhlas s vytvořením československé jednotky na sovětském území dal Josif Stalin poté, co Německo napadlo Sovětský svaz. Už v lednu 1942 se v sovětských novinách a rozhlase objevila náborová výzva a polní prapor začal fungovat 12. února 1942.  (…)

Hostem je Aleš Knížek, brigádní generál, ředitel Vojenského historického ústavu. Co bychom měli vědět o závěru druhé světové války? Pomůže nám v tom kampaň Protože 80? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 5. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Rozhlasová kompozice z moravskoslovenského pomezí v období druhé světové války. Navštívíme Holubyho chatu na Velké Javořině, která fungovala jako důležitý uzel převaděčských aktivit a podíváme se do bělokarpatského podhůří, kde působilo několik partyzánských skupin. Nakonec se zastavíme na naučné stezce, která minulé události reflektuje a interpretuje. Připravil a uvádí Petr Slinták.

Hovoří historička a učitelka PhDr. Miroslava Poláková, učitelka a vedoucí ZO ČSOP Pantoflíček Slavkov Vlasta Ondrová a Mgr. Vladimír Šácha (Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s.).

Natočeno 2025. Premiéra 1. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 56 min.).

Bohumil Hrabal, hippies i ruské jaderné hrozby. To vše se vešlo do prvních májů 60. let. Ukázky z rozhlasového vysílání z těch let připomene Jan Sedmidubský.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 5. 2025 (ČRo Plus, 14:34 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Sedmidubský, Jan: Ať žije První máj! Od Moskvy až po Casablancu. In web ČRo Plus, 1. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Reportovat dění v prvomájových průvodech byla za komunismu docela dřina. V 50. letech kvůli militaristické a výhrůžné atmosféře, která v průvodech vedle povinného „optimismu“ vládla, v letech normalizace zase kvůli neskutečné nudě, která se nad těmito pravidelnými sebepotvrzujícími rituály klenula.

Zajímavá jsou léta 60. Do prvomájového průvodu se tehdy vkradl trochu svobodnější duch a do kulis slavnostního dne se vešly i kuriozity jako návštěva u vídeňských krajanů, nebo třeba anketa, které se zúčastnil mimo jiné Bohumil Hrabal. A dokonce návštěva jedné z československých zaoceánských lodí. (…)

Sbírku parních strojů nejvíce obdivují starší pánové, ti, kteří pamatují ještě ruční práci v továrnách a dokážou to všechno ocenit, přiznává Jan Tomek. Připravila a moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 5. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 28 min.).

Lit.: vma – Výborná, Lucie: 19. století si nesmírně vážím. Byla to doba opravdu šikovných lidí, vše se vyrábělo rukama, přemýšlelo se, říká sběratel parních strojů. In web ČRo 1 Radiožurnál, 1. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vše začalo v roce 2002, kdy Jan Tomek dostal k narozeninám model parního strojku. Postupně se stal majitelem strojů, které se mu již svou velikostí nevejdou na zahradu. „Je mi potěšením, že jste se přijeli podívat a na chvíli se ponořit do 19. století, kdy parní stroje hýbaly světem,“ vítá hosty nadšený sběratel. „Dovolím si poprosit, kdyby nějaký posluchač o parním stroji věděl, rád ho získám, restauruju a bude těšit všechny, kteří se přijdou podívat,“ vyzývá Jan Tomek. (…)

Michal Kormaňák, politolog a výzkumník z agentury Ipsos. Většina Čechů si myslí, že svět se nachází v největší nejistotě od roku 1989. Jak vážné zjištění to je? Je společnost kvůli tomu více ochotná naslouchat nerealistickým slibům některých politiků? A jsou Češi jediný pesimistický národ nebo se nálada zhoršila i jinde ve světě? Moderuje Šárka Fenyková.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 5. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: Fenyková, Šárka – bko: Lidé ztrácí víru v budoucnost. Dvě třetiny Čechů nevěří, že se děti budou mít líp, varuje politolog. In web ČRo Plus, 1. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Osm z deseti Čechů si myslí, že zažíváme největší období nejistoty od pádu komunismu, a pouze třetina lidí očekává, že další generace bude žít v lepším světě. Vyplývá to z dubnového průzkumu společnosti Ipsos. „Ve chvíli, kdy už se zdálo, že covid je zvládnutý, začala válka na Ukrajině. Lidé si ani moc nevydechli,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus politolog a analytik společnosti Ipsos Michal Kormaňák.

Obavy, na které nový průzkum poukazuje, jsou podle Kormaňáka globální. „V posledních zhruba pěti letech jsme svědky globálních krizí. Dá se to datovat asi od startu covidu. Jsou to krize do jisté míry bezprecedentní, minimálně pro tyto generace, a mají globální charakter,“ popisuje s tím, že tak provázaným problémům experti říkají polykrize. (…)

Česko čeká největší rozvolnění ochrany zaměstnanců za poslední dekádu. Tzv. Flexinovelu zákoníku práce podepsal prezident. Václav Pešička se bude ptát i na to, jak se daří zvyšovat kvalifikaci českých zaměstnanců. Odpovídat bude rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 5. 2025 (ČRo Plus, 11:10 h.; 25 min.).

Lit.: job – Pešička, Václav: V Česku není důvod, aby se masově propouštělo. Nebojme se tolik, hájí flexi novelu rektor Dvořák. In web ČRo Plus, 1. květen 2025 (článek +nahrávka k poslechu). – Cit.: V čem pomůže českému pracovnímu trhu flexi novela zákoníku práce? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz s rektorem Vysoké školy ekonomické v Praze Petrem Dvořákem.

Prezident Petr Pavel minulý týden podepsal takzvanou flexi novelu zákoníku práce a potvrdil jednu z největších změn legislativy pro české pracovní prostředí za poslední roky. „Všechny změny jdou určitě správným směrem. Je důležité, že na této změně byla poměrně široká shoda včetně opozice,“ zdůrazňuje v pořadu Řečí peněz ekonom a rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Flexi novela mění například zkušební dobu pro zaměstnance, která se prodlouží až o dva měsíce. Výpovědní lhůta se začne počítat doručením výpovědi. Zaměstnavatelé budou muset držet rodičům na rodičovské jejich původní místo do dvou let věku dítěte a na brigády o letních prázdninách budou moci chodit už čtrnáctiletí, ovšem jen se souhlasem rodičů.

Změní se i podpora v nezaměstnanosti. V prvních měsících se zvýší z 65 na 80 procent předchozího průměrného čistého výdělku, zato v posledních měsících klesne z nynějších 45 na procent 40. (…)

Věra Jourová, bývalá eurokomisařka. Za každý výrok Donalda Trumpa v Kremlu bouchla minimálně jedna láhev šampaňského, říká. Jakou budoucnost vidí pro spojenectví USA a Evropy? A jak silná je momentálně unie? Moderuje Světlana Witowská.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 5. 2025 (ČRo Plus, 10:34 h.; 27 min.).

Lit.: esta – Witowská, Světlana: Jourová: Trumpovi lidé nechápou Evropskou unii. Musíme zabojovat, abychom byli znovu relevantní. In web ČRo Plus, 1. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: To, co dnes vidíme v Americe, se blíží absolutní moci. Donald Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec, a Evropská unie to není. Za každý jeho výrok bouchla v Kremlu minimálně jedna lahev šampaňského, je přesvědčená prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „V Trumpově administrativě kromě ignorance sílí i přesvědčení, že Unie vznikla, aby škodila Spojeným státům,“ říká pro Český rozhlas Plus. (…)

„Zažila jsem to už v době Trumpova panování číslo jedna – a ten pojem ‚panování‘ sedí. Když jsem jednala s jeho ministry, s lidmi z jeho administrativy, s bezpečnostními poradci, tak bylo úplně jasné, že oni nechápou, co to Evropská unie je, k čemu je dobrá,“ vzpomíná Jourová. (…)