David Svoboda, historik a ukrajinista. Dosavadnímu počínání a rétorice západních lídrů vůči Rusku vyčítá nerozhodnost, ostych a nesmělost; slova, která ve válečném kontextu znějí podle něj nepatřičně. Do jaké míry by udržení, či neudržení Ukrajiny mohlo ovlivnit geopoliticky zbytek světa? Měli bychom se připravovat na možnou prohru Ukrajiny a demokratického světa? A čeká, že si Ukrajinci zvolí po válce za prezidenta opět Volodymyra Zelenského? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2024. Premiéra 16. 9. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: ano – Tachecí, Barbora: Ukrajinista: Česko dává Rusku stále víc peněz, než kolik posílá na Ukrajinu. Pak se nemůžeme divit. In web ČRo Plus, 16. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rusko má sice na Ukrajině obrovské ztráty, ale otázka vítězství Ukrajiny vězí také v dynamice ruské společnosti. „V tuto chvíli nelze uvažovat o tom, že by se ruská společnost nějak vzepřela režimu,“ je přesvědčený historik a ukrajinista David Svoboda z Muzea paměti XX. století ve vysílání Českého rozhlasu Plus. Dodává ale, že je skutečně možné, že Moskva válku prohraje.
„Evropský východ, to byl pro Západ zadní dvorek slušného spořádaného světa. O Rusku se vědělo, že je problémové, ale zároveň příliš mocné. Těšilo se určité advokacii a bylo zváno do salonu, byť tam chodilo v zabahněných holinkách,“ říká s nadsázkou v pořadu Osobnost Plus historik Svoboda.
V tomto kontextu také vnímá to, jak Evropa a Západ vnímají Ukrajinu. Západ samotný popisuje Svoboda jako prostor od Spojených států po Slovensko. To, co je dál, podle něj Západ příliš nevnímal. (..)