Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří František Trojan a Magdaléna Fajtová.

Natočeno 2024. Webová premiéra 25. 7. 2024 (Respekt.cz, 16:55 h.; 17 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana: Vláda vysílá do Bruselu Síkelu. Von der Leyen to nestačí. In web Respekt.cz, 25. 7. 2024 (článek + nahraávka k poslechu). – Cit.:  (…) Poté, co vláda Petra Fialy z ODS nominovala na českého eurokomisaře ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu z hnutí STAN, ozvala se šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen s tím, že žádá o dva kandidáty. Protože předsedkyně EK po svém znovuzvolení avizovala, že chce dbát na rovné zastoupení žen a mužů, nabízí se ekonomka Danuše Nerudová, která ve volbách do Evropského parlamentu kandidovala právě za Starosty. „Vůbec není jasné, jak to všechno dopadne, jestli se Česko rozhodne nevyslyšet poměrně hlasitou a urputnou žádost von der Leyenové,“ upozorňuje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. S Františkem Trojanem ve zpravodajském podcastu vysvětlují, s jakými zkušenostmi by do funkce eurokomisaře případně nastupoval, co by v Evropské komisi mohl mít na starosti, ale také jak by to bylo s postem ministra průmyslu v případě, že by Síkela místo eurokomisaře skutečně získal.

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Ivana Svobodová.

Natočeno 2024. Webová premiéra 26. 7. 2024 (Respekt.cz, 14:40 h.; 14 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana: Psycholog, nebo vězení. Výtržníci z dezinfoscény dostali podmínku i symbolický trest. In web Respekt.cz, 26. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Soud kvůli incidentu u soudu – tak by se dal popsat případ, kterým se v týdnu zabýval Obvodní soud pro Prahu 2, od kterého si Rudolf Vávra, Jiří Hradil a Tomáš Vérosta odnesli mimo jiné i podmíněné tresty v délce od šesti do deseti měsíců. Důvodem je jejich výtržnictví, kterého se dopustili loni v květnu, kdy se soud zabýval případem dezinformátorky Jany Peterkové. Zatímco Vérostu soudkyně uznala vinným z výtržnictví, Vávru a Hradila také z násilí proti orgánu veřejné moci. Přestože rozhodnutí není pravomocné, dostali kromě podmínky také pokutu ve výši 10 tisíc korun a povinnost podrobit se psychologickému poradenství. „Má to vést k tomu, aby se dokázali nějak začlenit do společnosti. Má to být taková pomoc pro ně, ale zároveň je to součást trestu,“ říká ve Výtahu Respektu Ivana Svobodová. „Rozhodně se domnívám, že je dobré, že to soud začlenil do výroku o trestu. Díváme se ale na lidi, kteří tvrdí, že se domnívají, že neexistuje Česko, policie atd., je možné, že trest odmítnou vykonat a k psychologovi nebudou chtít chodit, v tom případě ale půjdou do vězení.“ Proč se muži, kterých se to týkalo, neúčastnili celého soudního jednání? A jak se státu (ne)daří řešit další případy z dezinfoscény?

Připravil Štěpán Sedláček.

Hovoří Peter McCoy.

Natočeno 2024. Webová premiéra 28. 7. 2024 (Respekt.cz, 64 minuty).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Podhoubí je poselství. Od hub se máme hodně co učit. In web Respekt.cz, 28. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Cit.: S Peterem McCoyem o aplikované mykologii, lásce k houbám a jejich roli v lidských tělech, ekosystémech i kultuře.  (…)

„Na mykologii se mi líbí, že do ní vede mnoho různých cest a dříve či později oceníte i další přístupy. Patří k nim pěstování hub, jejich využití v lékařství, potravinářství nebo k ochraně životního prostředí. Známe také psychoaktivní houby využívané v psilocybinové terapii. Tyhle věci už jsou dnes celkem populární. Ale byly tady nějak vždycky. A mě zajímá i kulturní historie a to jak houby ovlivňovaly člověka v průběhu staletí a tisíciletí, “ popisuje propagátor a milovník hub z amerického Oregonu Peter McCoy, který je také autorem knih The Mycocultural Revolution a Radical Mycology. Houby primárně pěstuje na své farmě, ale občas je také sbírá: „Na hledání hub oceňuju, že jde o takovou formu meditace v pohybu. Donutí vás to zpomalit a pomalu prozkoumávat spodní patro lesa, ponořit se do svých smyslů a být v přítomnosti,“ říká McCoy, který začínal jako mykolog samouk v patnácti letech a dnes učí lidi houby pěstovat, provádí různé experimenty a také pořádá filmový festival věnovaný houbám. Jak se dostal k pěstování a sběru hub? V čem můžou lidem houby posloužit jako inspirace? A jaké praktické využití těchto všudypřítomných organismů se nabízí? Jak hodnotí roli hub v seriálu The Last of us? Co myslí pojmem radikální mykologie? A co říká na rostoucí zájem o psychoaktivní houby? Nejen o tom mluví v podcastovém rozhovoru pro týdeník Respekt. Ptal se ho Štěpán Sedláček v rámci festivalu populárně naučných filmů AFO v Olomouci, kam Peter McCoy přijel jako host a porotce.

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Jiří Sobota

Natočeno 2024. Webová premiéra 29. 7. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 16 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana:  Zdrcená Venezuela doufala v šanci, ale Maduro se nechce pustit moci. In web Respekt.cz, 29. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  Nejvyspělejší ekonomikou v Latinské Americe byla v minulosti Venezuela. Země s největšími prokázanými zásobami ropy na světě se ale s nástupem Huga Chávese a následně Nicoláse Madura dostala do obrovské krize, hospodářského kolapsu a masového odchodu obyvatel. Za posledních deset letch zemi opustilo osm milionů lidí. Nadějí pro Venezuelu proto byly prezidentské volby. Průzkumy napovídaly, že Madura by mohl s více než 60 procenty porazit kandidát opozice Emundo González Urrutia. Ústřední volební komise ovládaná právě Madurem ale oznámila, že vítězem je s 51 procenty současný prezident a jeho protikandidát dostal 44 procent. Ale jak ve Výtahu Respektu říká Jiří Sobota, šance, že výsledky nejsou zfalšované, je v podstatě minimální: „Maduro falšoval volby už dříve, bezpochyby to udělal znovu. Oni hlasují elektronicky, takže se to špatně kontroluje. Myslím, že si nikdo nedokázal představit, že Nicolas Maduro připustí, že prohrál ve volbách a v klidu odejde. To je čtvrt století trvající zločinecký režim, který je pravděpodobně napojený na mafie apod. Opozice doufala, že ten rozdíl je v průzkumech tak výrazný, že nebudou mít tu drzost výsledky zfalšovat.“ Co výsledky voleb znamenají pro Venezuelu? A mohl by zafungovat mezinárodní tlak?

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Jan H. Vitvar.

Natočeno 2024. Webová premiéra 30. 7. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 11 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana:  Plastici v podání cimbálovky, Suchý i africká alternativa. LFŠ je v Česku unikát. In web Respekt.cz, 30. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…)  V Uherském Hradišti ještě do 1. srpna probíhá 50. ročník Letní filmové školy. Letos nabízí 155 filmů ve 223 projekcích, a tradičně i pestrý doprovodný program, což ve Výtahu Respektu potvrzuje i Jan H. Vitvar, který je na místě: „Ten mix mně přijde strašně zajímavý. Letní filmovou školu považuju za symbol svého kulturního ideálu. Potkávají se tu věci od totální současné alternativy afrických zemí, zároveň tady člověk může jít na staré filmy Jiřího Suchého. Můžete tady strávit konzervativní i alternativní dny podle toho, jaké máte nastavení a chuť.“ I díky tomu je LFŠ v Česku unikátem, dodává vedoucí kulturní rubriky. „Z kulturních akcí neznám nic moc podobného, kde by se člověk mohl cítit takhle svobodně. Zabývám se výtvarným uměním, ale nevím, kde bych se mohl setkat se starými mistry a s mladými nastupujícími tvářemi – a všichni se tady mohli potkávat ve svornosti. Myslím, že je to opravdu unikátní nejen ve filmovém, ale i v kulturním světě.“ Co dalšího můžou účastníci padesátého ročníku Letní filmové školy zažít? O čem z této akce se dočtete na webu Respektu?

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Magdaléna Fajtová.

Natočeno 2024. Webová premiéra 31. 7. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 16 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana:  Protestující Srbové se brání těžbě lithia. Chtějí svoji půdu i čistou vodu. In web Respekt.cz, 31. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Tisíce lidí v Srbsku protestují proti rozhodnutí tamní vlády, která odsouhlasila těžbu lithia. Země je jeho největším nalezištěm v Evropě a má tedy potenciál přispět k výrobě elektroaut na kontinentu. Důl by mohl vyprodukovat 58 tisíc tun lithia ročně, což by pokrylo potřeby pro výrobu 1,1 milionu elektromobilů. To si Srbsko uvědomuje už několik let; o odsouhlasení stejného projektu se vláda pokoušela už před dvěma roky, ale desetitisícové demonstrace ji přiměly od těžby upustit. „Srbská vláda tvrdí, že výstavba bude mnohem transparentnější, zveřejnili i návrh projektu, který má splňovat standardy ekologické těžby lithia, které určuje EU, jež vše přímo posvětila. Lidé se ale bojí toho, že srbská vláda záruky nedodrží – a záruky Evropské unie pro ně nic neznamenají, protože ta nemá moc nad tím, co se bude v Srbsku dít,” vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. Mohou se Srbové na svoji vládu spolehnout? A může se vůbec na zemi, která se doteď nedistancovala od Ruska, spolehnout EU?

Připravil Štěpán Sedláček.

Hovoří religionista Pavel Horák.

Natočeno 2024. Webová premiéra 1. 8. 2024 (Respekt.cz, 72 minut).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Stará božstva se vracejí. Co hledají tisíce Čechů v pohanství? In web Respekt.cz, 1. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  S religionistou Pavlem Horákem o druidech, čarodějkách a dalších směrech moderního pohanství i naší neschopnosti vystoupit z křesťanských myšlenkových rámců. (…)

„Ještě v 70. letech mělo pojmenování pohan podobný význam jako queer. Původně hanlivé označení převzali následovníci pohanských směrů, kteří začali hrdě říkat, že jsou pohané. Zejména v Severní Americe jim to pomohlo se vymezit vůči křesťanské majoritě,“ říká religionista z Etnologického ústavu AV ČR Pavel Horák a autor nové knihy Návrat starých bohů: od falešného náboženství k modernímu pohanství, který tvrdí, že pohanství je v Evropě a USA nejrychleji rostoucím náboženstvím. Co v praxi znamená být moderní čarodějkou či Wiccanem, druidem nebo se hlásit k modernímu germánskému či slovanskému pohanství? Kde a jak tyto směry vznikly? Jaké svátky jejich stoupenci slaví a jakých hodnot se drží? Které směry jsou nejpopulárnější v Česku? A jaký vývoj moderního pohanství lze očekávat? Nejen o tom mluví v podcastovém rozhovoru týdeníku Respekt Pavel Horák, který v rámci svého výzkumu zpovídal desítky moderních pohanů v několika zemích.  (…)