Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. České firmy po vstupu do EU získaly možnost expandovat na evropské trhy a spolupracovat se zahraničními partnery. Jaký další prospěch přineslo členství v EU české ekonomice? Bylo by dalším logickým krokem zavedení eura? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2024. Premiéra 2. 5. 2024 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: Bumba, Jan – ert: EU nám nebrání stát se ekonomickým tygrem. Dotace nejsou její hlavní přínos, upozorňuje ekonom. In web ČRo Plus, 2. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od vstupu do Evropské unie získala Česká republika z unijního rozpočtu o bilion a 120 miliard korun více, než kolik do něj zaplatila. Zvýšila se také kupní síla obyvatel a hrubý domácí produkt, přesto je pro řadu lidí členství zklamáním. „Od politiků často zaznívá, že musíme za každou cenu čerpat, vyčerpat a přečerpat, až má člověk dojem, že je to veletrh bazénů. Ale ve skutečnosti jde o to, zda ty dotace mají smysl,“ poznamenává Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
Upozorňuje také, že dotace mají vedle pozitivních efektů i odvrácenou stranu v tom, že pokřivují chování ekonomiky. Firmy a další ekonomičtí aktéři se totiž spíš snaží především splnit podmínky dotačních projektů: „A až ve druhém sledu, pokud vůbec, se zaměřují na to, zda má ta ekonomická aktivita nějaký smysl.“
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza odhaduje, že zhruba třetinu evropských dotací jsme měli využít lépe a například místo rozhleden budovat silniční síť. Hradil přitakává, že Česko na budování infrastruktury čerpalo méně evropských peněz než třeba Polsko, Slovensko nebo Maďarsko.
„Priority vždy deklarujeme před volbami a po volbách vysvětlujeme, proč se to nepovedlo. Nevím, jestli to politici opravdu vnímali jako prioritu. Druhá věc je, že i při největší vůli a dostatku peněz je u nás enormně obtížné postavit cokoli. Ve složitosti stavebního řízení se dostáváme na úroveň subsaharských států, které jsou dysfunkční a pomalu ani nemají obecní úřady,“ podotýká. (…)