Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Štěpán Sedláček.

Hovoří Jan H. Vitvar.

Natočeno 2023. Webová premiéra 8. 9. 2023 (Respekt.cz, 31 min.).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Na Hluboké vás neuslyší křičet. Giger zachytil strach z atomové války i vesmírných vetřelců. In web Respekt.cz, 8. 9. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: S Janem H. Vitvarem o díle švýcarského výtvarníka a jeho aktuální výstavě v Alšově jihočeské galerii. (…)

„Giger navazoval na surrealismus. Vystupoval coby jakýsi černokněžník, ale ve skutečnosti to byl velmi racionální autor, který zhmotňuje temné představy. Vyrůstal ve Švýcarsku za druhé světové války. Nejdřív se bál německých náletů a pak spojeneckých bomb. A jako jeden z prvních si uvědomil hrůzy, které nás mohou čekat po válce, ať už je to atomový holocaust nebo cizí návštěvníci z vesmíru s ještě šílenějšími technologiemi, než mají lidé,“ říká Jan H. Vitvar. Jaké další zdroje a motivy se objevují v díle švýcarského výtvarníka, který posléze vytvořil Vetřelce pro film Ridleyho Scotta z roku 1979? A jak se jeho tvorbu podařilo vystavit v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou. Nejen o tom uslyšíte v podcastu týdeníku Respekt.  (…)

Připravil Štěpán Sedláček.

Hovoří Tomáš Lindner.

Natočeno 2023. Webová premiéra 6. 9. 2023 (Respekt.cz, 42 min.).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Kulturní války: Svět má novou dělicí linii: přístup k sexualitě. In web Respekt.cz, 6. 9. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: S Tomášem Lindnerem o šíření liberálních hodnot ve světě, právech LGBT+, homofobii v Africe i související roli Ruska.  (…)

„Západ by neměl tolik tlačit na pilu a spíše chytře a trochu ve skrytu podporovat místní síly, aby debata nemohla být rámovaná jako duhový imperialismus, jak tomu dnes někteří v Keni, Ugandě a dalších afrických zemích říkají,“ uvádíTomáš Lidner o právech LGBT+ s tím, že právě toto téma chytře využívá Moskva ve svě zahraniční politice. Jak si vůbec ve světě stojí západní liberální hodnoty? Rozcházejí se zbytkem světa? Proč má paradoxně Západ na perzekuci LGBT+ lidí v některých zemích Afriky a zejména v bývalých britských koloniích svůj díl viny? A jak s tím vším souvisí rozšiřování skupiny BRICS? I o tom je řeč v podcastu týdeníku Respekt. (..)

Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2023. Webová premiéra 1. dílu 8. 9. 2023 (Gazetisto, 32 min.), 2. dílu 15. 9. 2023, 3. dílu 22. 9. 2023, 4. dílu 29. 9. 2023 (Gazetisto, 35 min.).

Obsah: 1. Mnichovská krize nespadla z nebe – 2. Aktéři – 3. Nečasova mise – 4. Zlomená páteř národa?

Pozn.: 1.Proč přední představitelé Velké Británie a Francie nechtějí své země v roce 1938 po dvaceti letech znovu zatáhnout do války uprostřed Evropy? A jak je to s tou politikou appeasementu? Nejen o tom jsme mluvili v prvním díle našeho mnichovského seriálu.

2. Září 1938 bylo především pro Edvarda Beneše koncem snu o světě, kde platí dohody, kde funguje kompromis, kde státy uhájí diplomacie a kde se dá dohodnout. Jeho protihráči jako Hitler nebo Henlein už však hrají jinou hru. A svou strategii má i Británie s Francií. Druhý díl naší minisérie o mnichovské krizi pokračuje pohledem na hlavní aktéry.

3. Pokračujeme třetím dílem našeho mnichovského seriálu. V polovině září 1938 vyslal prezident Beneš tajně ministra Jaromíra Nečase do Francie s návrhem ústupků Hitlerovým nárokům. Byla to diplomacie, vlastizrada nebo autokratická intrika za zády všech, jak napsal historik Jan Tesař? Jaký vliv měl tento krok na Mnichovskou dohodu a proč si ho málo připomínáme?

Lit.: anonym: Bonus: Seriál Mnichov 1938 – hranice. In web Gazetisto, 8. 9. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu pro předplatitele). – Cit.: Kde vlastně začíná Mnichovská krize roku 1938? Karlovarskými požadavky? Anšlusem Rakouskem? Nástupem Hitlera k moci? Nebo už versailleským mírem? Stěžejním pojmem krize léta roku 1938 byly hranice. A tak od nich začneme seriál, ve kterém se během září podíváme na různé aspekty Mnichova.