Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: Denis Šafařík, herec a nově také filmový režisér. Kvůli čemu se ocitl v jedenácti letech docela sám v Praze? Jak se vyrovnal s vlnou nenávisti po pohádce Kouzelník Žito, ve které hrál titulní roli? A proč se rozhodl napsat a natočit vlastní celovečerní film? Moderuje Jaroslav Sedláček.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 6. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Před sedmdesáti lety, 2. června 1953, byla britskou panovnicí korunována Alžběta II. Žena, která byla dlouhá desetiletí považována za svorník a jednotící prvek celé země. Možná i proto, že nikdy nevyjadřovala politické názory. Nebo snad ano? Politický profil královny se pokusí načrtnout historik Martin Kovář v pořadu Portréty. Moderuje David Hertl.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 6. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Hostem je profesor Jan Wintr, nově zvolený ústavní soudce. Proč se při vystoupení v Senátu zastával svých kolegů, kteří se o místa ústavních soudců ucházeli s ním? Jaké názory a postoje uchazečů senátory a senátorky nejvíce zajímaly a proč? Je současná sestava ústavních soudců dostatečně pestrá a reprezentativní? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 6. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Vaše každodenní inspirace: Rebarbora nejen na koláči. Host: Jana Florentýna Zatloukalová.  Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 6. 2023 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Hostem je režisér Janek Jirků. Je ceněným autorem textů a divadelních her pro děti, napsal i několik pohádek pro rozhlasového Hajaju. Proč chce člověk psát a inscenovat pro dětského diváka? A za kterou knížku dostal ocenění? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 6. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Výborná, Lucie – mga: Jsem chaotik a puntičkář v jednom. Občas si zakřičím a kopnu do kulisy, aby mi nerupnula hercna, usmívá se režisér Janek Jirků. In web ČRo 1 Radiožurnál, 1. červen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Režisér převážně dětských představení Janek Jirků rád vypráví příběhy. V Divadle v Dlouhé bude mít za pár dní premiéru Amberville, plyšová gangsterka o silném bratrském poutu. „Na první pohled je to krásné plyšové město s barevnými ulicemi. Ale když se zvedne kanál a zaleze se do podzemí, zjistíte, že i tohle město má svá tajemství a temnoty,“ říká. Kdy se v něm zrodila touha vyprávět? A jaké vlohy musí člověk mít, aby dělal dobré hry pro děti?  (..)

Marie Zámečníková, ústavní právnička. Už v pondělí jmenuje prezident Petr Pavel tři nové členy Ústavního soudu. Jaké bude obnovené složení soudu z hlediska názorové pestrosti? Jaké typy osobností by měl prezident vybírat dále? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 6. 2023 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Bumba, Jan: V justici máme 60 procent žen. Ústavní soud ale zůstává mužskou institucí, kritizuje právnička. In web ČRo Plus, 1. červen 2023  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už v pondělí jmenuje prezident Petr Pavel tři nové členy Ústavního soudu, které nakonec výraznou většinou schválili senátoři. Dva ze tří nominovaných přitom předtím nedoporučil senátní ústavně-právní výbor. Podle senátorky Hany Kordové Marvanové (za Spolu) by prezident měl se senátory více diskutovat, pokud v budoucnu nechce být překvapen.

„Senát nemá být jenom jakýmsi přikyvovačem, naopak má kandidáty důsledně zpovídat. Zároveň jsem ale nenašla tolik věcných argumentů proti nominovaným,“ namítá ústavní právnička Marie Zámečníková s tím, že je na každém prezidentovi, jak si proces výběru nastaví.

Senátor Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj) například vytýkal soudkyni Daniele Zemanové, že není doktorkou práv, ale má jen magisterský titul. „Titul JUDr. na západ od našich hranic v podstatě nikdo nezná. Je to naše tradiční lpění na titulech, ale JUDr. z kandidáta nedělá lepšího právníka,“ doplňuje.

Ke schválení nových soudců prý došlo téměř na poslední chvíli, protože podle některých výkladů by jinak Ústavní soud neměl dostatek soudců, aby mohl rozhodovat v plenárních věcech. (..)

Jak jde dohromady vládní úsporný balíček a růst spotřebitelských cen? V Řečí peněz se Naďa Bělovská bude ptát předsedy Národní rozpočtové rady, člena NERVu a bývalého viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 6. 2023 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Host: módní návrhářka Beata Rajská. Jak dlouho hledala nápad na korunovační outfit naší první dámy? Váhala, co si oblékne ona sama? A cítí v tak významných okamžicích trému? Přijďte i vy položit svou otázku do Radiocafé Vinohradská 12. Moderuje Tereza Kostková.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 6. 2023 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Daniel Anýž, publicista a amerikanista. „Zatím jen loví Trumpovy voliče,“ říká k ohlášené prezidentské kandidatuře Rona DeSantise muž, který v USA žil a profesně sleduje tuto velmoc dlouhá léta. Má nějakou teorii, proč je Trump pro tolik republikánů stále přitažlivý? Jak náročné pro DeSantise bude rozbít kult Donalda Trumpa? A co podle něj udělal loňský a letošní rok s životní úrovní Američanů? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 6. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: lup – Tachecí, Barbora: Amerika už není jednou společností. Je totiž rozklížená kulturně, říká amerikanista Anýž. In web ČRo Plus, 1. červen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nebýt Spojených států, kdoví, jak by válka na Ukrajině teď vypadala. „Pro Američany je to zvláštní téma: pro běžného občana, který nežije zahraniční politikou a který svou zemi vnímá jako samostatný kontinent chráněný dvěma oceány, je to boj ve vzdáleném zámoří. Je to pro ně boj proti Rusku, které už jednou porazili a tuto kapitolu měli odškrtnutou jako hotovou,“ vysvětluje publicita a amerikanista Daniel Anýž. V USA dlouho žil, profesně ji sleduje léta.

Pro Američany totiž Ruská federace nepředstavuje ani ekonomickou konkurenci. „Umí cucat ze země ropu a plyn, což už Spojené státy dělají líp, jen bohužel mají ty jaderné zbraně,“ doplňuje v Osobnosti Plus.

„Zhruba až do roku 2007-2008, tedy období než Putin začal stahovat svoji železnou oponu například projevem na mnichovské konferenci, jim v jejich průzkumech veřejného mínění Rusko vycházelo jako země, o kterou se Američané už nemusejí starat. A to se teď pro generaci čtyřicátníků a mladších vrací, ale pro ty, kteří nezažili konec studené války a nevnímali Rusko negativně.“

„Teď jsou postaveni před volbu, jestli uvěřit, že na Ukrajině jde o zásadní věci, jako je demokracie a svoboda. Naštěstí v americkém národním étosu toto ještě má váhu, a proto to většina Američanů podporuje. Otázka je: Jak dlouho,“ naznačuje amerikanista Anýž. (…)