Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hostem je Jindřich Mann, spisovatel a filmař. Vnuk Heinricha Manna, prasynovec Thomase Manna, syn Ludvíka Aškenazyho, tedy spisovatelských veličin ? to je filmař a literát Jindřich Mann. Přečetl všechno, co jeho rodina kdy sepsala? Je spíš Mann, nebo Aškenazy? Kdy se v jeho životě objevil stříbrný kouzelník? A jaký byl Západní Berlín v 70. letech? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2023. Premiéra 17. 3. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Výborná, Lucie – vma: Jménem jsem Mann, duší víc Aškenazy. Mannové byli českoslovenští vlastenci, vypráví spisovatel Jindřich Mann. In web ČRo 1 Radiožurnál, 17. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Literát a filmař Jindřich Mann má slavný rodokmen. Je synem Ludvíka Aškenazyho, vnukem Heinricha Manna a prasynovcem Thomase Manna. Za české vydání románu Poste restante získal v roce 2013 cenu Egona Erwina Kische. Aktuálně je na pultech jeho nový román Stříbrný kouzelník. V čem je podstata dobrého vyprávění příběhů? „Můj otec říkal, že příběh má mít duši. Má mít svého anděla, který v příběhu je,“ přibližuje Jindřich Mann. Jaký názor má na literární tvorbu svých předků? (…)

Plukovník Zdeněk Petráš z Univerzity obrany v Brně. Východoukrajinské město Bachmut se stalo dějištěm snad nejurputnějších bojů od začátku války. Ukrajinci odmítali ustoupit, přestože museli vzdorovat přesile, Rusové útočili i za cenu obrovských ztrát. V posledních dnech se ale zřejmě intenzita bojů snížila. Z jakého důvodu? A jak důležitý je Bachmut pro vývoj celého konfliktu? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2023. Premiéra 17. 3. 2023 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Bumba, Jan: Kvantita u Rusů nahrazuje kvalitu. Ani západní technika ale není všemocná, podotýká Petráš z Univerzity obrany. In web ČRo Plus, 17. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Východoukrajinské město Bachmut se stalo dějištěm snad nejurputnějších bojů od začátku války. Ukrajinci odmítali ustoupit, přestože museli vzdorovat přesile, Rusové útočili i za cenu obrovských ztrát. Podle plukovníka Zdeňka Petráše z Univerzity obrany v Brně se město pro obě strany stalo symbolem, přestože nemá zásadní vojenský význam: „Rusové od léta nedosáhli významných územních zisků a Bachmut je jednou z možností ukázat, že speciální vojenská operace má nějaký výsledek.“

Rusko si činí nárok na Luhanskou a Doněckou oblast a Bachmut považují za integrální součást svého teritoria. Naopak pro Ukrajince jde o symbol obrany ukrajinského území a snah o vytlačení ruských okupantů. Kvůli této symbolice tak střety nabývají velké intenzity, přestože nemají zásadní vliv na vývoj konfliktu.

Boje v Bachmutu prý v mnohém připomínají první světovou válku se zákopy a územím zcela zdevastovaném dělostřeleckou palbou. „Rusové se původně snažili získat Ukrajinu s využitelnou průmyslovou infrastrukturou, nyní už ale jde jen o získání města jako takového coby symbolu,“ dodává expert.

V posledních dnech se ale zřejmě intenzita bojů snížila, což Petráš vysvětluje tím, že obě strany dosáhly takzvaného kulminačního bodu a kvůli ztrátám a nedostatku munice nedokážou provést akci, která by zásadním způsobem změnila poměr sil.  (…)

Česko podle ministra dopravy Martina Kupky z ODS nepodpoří v Evropské unii zákaz prodeje nových osobních aut se spalovacími motory, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. Jsou e-paliva smysluplná cesta v boji s klimatickou změnou? Nebo je to příliš nákladná, neekologická a energeticky náročná alternativa? Moderuje Lukáš Matoška.

Hovoří předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček a propagátor elektromobility Jan Staněk, který stojí za webem Electro Dad.

Natočeno 2023. Premiéra 17. 3. 2023 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.).

Lit.: Matoška, Lukáš – oci: E-paliva smysl nedávají. Jsou drahá a rozhodně ne bezemisní, tvrdí zastánce elektomobility. Mohou ale posloužit starým vozům, argumentuje petrolejář. In web ČRo Plus, 17. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko nepodpoří v Evropské unii zákaz prodeje nových osobních aut se spalovacími motory, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. Jsou syntetická paliva jednou z cest k bezemisní dopravě? Podle zastánce elektromobility Jana Staňka žádný spalovací motor nemůže být „zelený“. Petrolejář Ivan Indráček ale upozorňuje, že e-paliva mohou posloužit starým vozů, kterých bude i v roce 2030 v Česku většina.

„Proces výroby syntetických paliv je velmi neúčinný, jdete proti fyzice,“ uvádí v Pro a proti propagátor elektromobility Staněk, který stojí za webem Electro Dad.

V případě elektromobilu se elektřina z obnovitelných zdrojů uloží do akumulátoru a zhruba 70 procent z ní se dostává na kola vozu. „Syntetické palivo na druhém konci světa vyrábíte ze zeleného vodíku, pak musíte pojmout CO2 z atmosféry a jejich smícháním vyrobíte palivo, které vezete zase zpátky. To je 5 až 10krát méně energeticky účinné.“

Předseda Unie nezávislých petrolejářů Indráček souhlasí, že spalovací motor je nejméně 5krát energeticky méně výhodnější než elektromobil.

„Nicméně nejsme v situaci, kdy bychom byli schopni nahradit spalovací motory v dopravě elektřinou v baterii. Potřebujete pohánět nákladní vozy, letadla, zásobovat armádu, záchranný systém a tam všude baterie dnes a možná nikdy nebude schopna uspokojit potřeby.“ (…)

Vydala se Evropa v podpoře zelené ekonomiky na dotační závod se Spojenými státy, který nemůže vyhrát? A mohl by Washington přiznat Bruselu výjimky ze svého programu? V tisku se dnes píše o poptávce Číny po strategických nerostných zdrojích. Máme pro vás připravený předhled dnešní novinové nabídky. Irská poprocková skupina U2 představila nové album. Jak moc je nové, když se vlastně skládá z jejích historických skladeb? Moderují Tomáš Pavlíček a Pavlína Nečásková.

Natočeno 2023. Premiéra 17. 3. 2023 (ČRo Plus, 8:10 h.; 7 min.).

Lit.: mwal – Nečásková, Pavlína: Špicar: Při zavádění plánu zelené ekonomiky budou muset platit limity, aby velké státy neměly výhodu. In web ČRo Plus, 17. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropská komise představila plán reagující na rozsáhlou podporu podnikům v transformaci na ekologičtější výrobu v USA. Program na přechod k zelené ekonomice má zajistit větší soběstačnost unijních států. Do roku 2030 by se tak v Evropě mělo vyrábět minimálně 40 % klíčových technologií pro produkci obnovitelné energie. „Návrh je zcela jistě správný a ambiciózní, problém ale vidím v podobnosti EU a České republiky,“ uvažuje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

„Jak ČR, tak EU umí velmi dobře psát nejrůznější koncepce a strategie, ale trochu selhávají při jejich realizaci,“ komentuje návrh Špicar. „Občas my i EU jako celek máme pocit, že práce na strategii končí tím, že je napsaná a schválená, a ne zcela plně si uvědomujeme, že tím to všechno začíná. Nicméně uvidíme, jak bude vypadat implementace.“

Budeme muset dramaticky zkrátit povolovací procesy, protože tam za Spojenými státy neuvěřitelně zaostáváme.

Návrh by tak podle Špicara neměl narážet na překážky během schvalování Evropským parlamentem ani členskými státy, ale až při samotném uskutečňování. „Obávám se realizace plánů. Říct si, že budeme vyrábět 40 procent všeho, co potřebujeme k zelené tranzici, je výborné a na tom se určitě všichni shodnou, ale aby se to stalo v praxi, je něco jiného.“

„Budeme muset dramaticky zkrátit povolovací procesy, protože tam za Spojenými státy neuvěřitelně zaostáváme. Z Evropy je ČR opět nejlepším příkladem. Budeme také muset něco udělat pro snížení cen energií, což bude vyžadovat hluboké strukturální změny energetického trhu EU,“ vypočítává Špicar některé z nezbytných změn. „Nebude to vůbec jednoduché.“

Součástí plánu by pravděpodobně měl být i závazek těžby drahých kovů k výrobě zelenějších technologií, který povede ke snížení závislosti na třetích zemích. „Myslím, že Evropa má velký potenciál v tom, aby byla alespoň částečně soběstačná,“ říká. „Díky inovacím, vědě a výzkumu a díky českým firmám jsme schopni tu těžbu realizovat k přírodě velmi šetrně.“ (…)