Diskusní pořad, dnes na téma: Pohlavně přenosné nemoci. Host: doc. MUDr. Filip Rob, Dermatovenerologická klinika 2. Lékařské fakulty UK a FN Motol. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2022. Premiéra 25. 7. 2022 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
25. 7. 2022
Interview Plus – Tereza Soušková (2022)
Tereza Soušková z Asociace pro mezinárodní otázky. Válka na Ukrajině už trvá pět měsíců. Bleskové ovládnutí Ukrajiny, plánované Kremlem, se zásluhou tuhého odporu obránců nezdařilo. Čeká obě strany protahovaná válka na výdrž? Pokud ano, co v ní bude rozhodující?
Natočeno 2022. Premiéra 25. 7. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Bruselské chlebíčky – Jak Evropská unie energeticky zvládne příští zimy? (2022)
Už zítra se v Bruselu sejdou unijní ministři odpovědní za energetiku k mimořádné schůzce, aby jednali o nouzových opatřeních pro případ, že Rusko úplně odstřihne unii od svého plynu. Budou je všechny členské státy ochotné podpořit a je ruská hrozba opravdu reálná? Toto a mnohé další rozebírá nový díl podcastu Českého rozhlasu Bruselské chlebíčky. Připravili ho Zdeňka Trachtová a Viktor Daněk.
Hovoří velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Natočeno 2022. Premiéra 25. 7. 2022 (ČRo Plus, 11:10 h.; 26 min.).
Lit.: and – Trachtová, Zdeňka – Nerad, Filip – Daněk, Viktor: Zima bude horká, ale nezahřeje. Pokud se unie kvůli plynu položí, nemá tu co dělat, říká Bartuška. In web IRozhlas, 25. 7. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Uprostřed letních veder hledají unijní představitelé cesty, jak zajistit, aby Evropané příští zimu nemrzli. Podle zvláštního velvyslance Česka pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky může energetická krize Evropské unii svým způsobem prospět. „Tento svět není přátelské místo. Pokud se už Evropa probudí ze svého snění, že ji všichni milují, jak je obklopena přáteli, tak to bude jenom dobře,“ říká v dalším vydání Bruselských chlebíčků.
Už v úterý budou ministři členských států v Bruselu schvalovat krizový plán pro případ, že by Rusko dodávky plynu do Evropské unie úplně utnulo.
Václav Bartuška se domnívá, že nejkritičtější budou pro Evropu příští tři zimy. Unie podle něj ale situaci zvládne.
„Tohle je nejbohatší kontinent na světě a jsme součástí největšího ekonomického společenství na světě. Jestli se hodláme položit z toho, že nám Rus vypne plyn, tak nemáme na tomhle světě co pohledávat,“ říká Bartuška.
Může se Česko spolehnout na solidaritu dalších unijních států? Co může pro zvládnutí krize dělat každý z nás? A hrozí, že budou unijní ministři prosit v Moskvě o plyn? O tom všem je toto vydání Bruselských chlebíčků. (…)
Osobnost Plus Jan Zrzavý (2022)
Jan Zrzavý, profesor, evoluční biolog. „Zrovna se vyplácí být hodný,“ řekl před pěti lety muž, který se profesionálně zabývá vývojem společnosti. Přednáší evoluční biologii a zoologii a o evoluci toho ví jako málokdo jiný. Co se za těch pět let změnilo, že už se být hodný nevyplácí? Pomáhá mu celoživotní soustředění na evoluci lépe snášet věci, které se dějí dnes? A co lze z pohledu evolučního z válek a hromadného násilí o lidech vyčíst? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2022. Premiéra 25. 7. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Osudy – Iva Rosario 1/5 (2022)
O svých dvou domovech i putování světem vypráví historička umění a varhanice narozená a vlastenecky vychovaná moravskými rodiči v Austrálii. Připravila Eva Ocisková. Mistr zvuku Jan Brauner.
Natočeno 2022. Premiéra 25. – 29. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.). Repríza 26. – 30. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h.).
Lit.: Ocisková, Eva: Kde domov můj? Historička umění a varhanice Iva Rosario vypráví o svém životě i putování světem. In web ČRo 3 Vltava, 25. červenec 2022 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Australská Češka, ale také česká Australanka, tak dnes Ivu Rosario představují její pražští přátelé. V pětidílných vltavských Osudech se historička umění a nyní také varhanice v kostele sv. Ludmily na pražských Vinohradech zamýšlí nad svými dvěma domovy, vypráví o svém životě i putování světem. (…)
Narodila se moravským rodičům, kteří byli nuceni pro své pevné křesťanské a demokratické přesvědčení opustit svou milovanou vlast po „vítězném únoru“. Otec se skrýval v lesích, jeho žena mu v noci na tajné znamení nosila jídlo, ,,kruh“ se stahoval, a tak nebylo nač čekat. Pomýšleli na Ameriku, ale osud je nasměroval do Austrálie. Jejich začátky byly krušné, neovládali jazyk, nebyli zvyklí na vedra, za první výdělek si koupili lžíci, hrníček, talíř…
Narozenou dcerku ukládali – místo do kolébky – do krabice. Za nějaký čas si postavili domeček, dokonce s kapličkou, rodina žila křesťanstvím, českou kulturou, zvyky, literaturou, historií, hudbou, nadaná dcera byla Češka s patřičnou podobou příjmení – Kučíková. U rodičů byli hosty všichni Češi, kteří v Austrálii žili či vystupovali: Smetanovo kvarteto, klavírista Rudolf Firkušný, zakladatel Černého divadla Jiří Srnec… (…)
Pro a proti – Nákup stíhaček F35 Lighting (2022)
České nebe zřejmě budou nově hlídat americké stíhačky F35 Lighting. Vláda rozhodla, že začne jednat o jejich nákupu a po roce 2027 by měly nahradit stávající švédské letouny JAS-39 Gripen. V čem jsou zámořské stroje výhodnější? A je to dobrá investice nebo nezodpovědný krok, jak tvrdí opozice?
Hovoří 1. místopředseda KDU-ČSL a místopředseda PS Jan Bartošek a poslanec za hnutí ANO Pavel Růžička. Moderuje Karolína Koubová.
Natočeno 2022. Premiéra 25. 7. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.). Repríza 12. 8. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.).
Lit.: oci – Koubová, Karolína: F-35 jsou moderní, ale neskutečně drahé stroje. Gripeny by nám stačily, tvrdí poslanec Růžička. In web ČRo Plus, 25. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká vláda rozhodla o zahájení jednání o nákupu 24 amerických stíhaček F-35 Lightning. Část opozice to kritizuje s tím, že jde o letouny příliš drahé a naše armáda je plně nevyužije. Jsou F-35 pro české letectvo lepší než švédské JAS-39 Gripen?
„Jsou lepší, jsou nejmodernější a pokud se dohoda vydaří, získáme to nejlepší, co je na trhu, a posílíme tak obranyschopnost naší země,“ slibuje v Pro a proti první místopředseda KDU-ČSL a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek.
Poslanec hnutí ANO Pavel Růžička uznává, že F-35 jsou vynikající letouny. „Pro českou armádu je to ale zbytečný luxus. Na to, co české stíhací letectvo potřebuje, je úplně perfektní Gripen.“
„Jestli chceme modernizovat naši armádu, musíme vybrat výzbroj, která bude schopná konkurovat ve stávajícím světě, ale i do budoucna. F-35 jsou v současnosti jediné stroje, které dokáží bojovat s ruskými nebo čínskými letouny. Modernizujeme tedy naši armádu na 30 nebo 40 let,“ dodává Bartošek.
Kdyby Gripeny nebyly schopny plnit náročné bojové úkoly, nebyly by nasazeny na misích v Pobaltí, upozorňuje Růžička. „My říkáme, že chceme letadlo páté generace, ale tajemník NATO Stoltenberg už na summitu v Madridu řekl, že Grippen E takový letoun je. Já v tom tedy nevidím žádný problém.“ (…)
Vinohradská 12 – Památník místo vepřína – konečně (2022)
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Ondřej Franta. Sound design Damiana Smetanová. Hudba Martin Hůla.
Hovoří romistka z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Renata Berkyová.
Natočeno 2022. Webová premiéra 25. 7. 2022 (ČRo Plus, 8:34 h.; 22 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Demolice vepřína v Letech je historický okamžik, ale jen to naše myšlení nezmění, varuje romistka. In web ČRo Plus, 25. červenec 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Konečně. Česko bude mít po desítkách let čekání důstojné pietní místo obětí romského holokaustu. Proč jsme na demolici bývalého vepřína v Letech u Písku museli tak dlouho čekat? A co to vypovídá o naší společnosti? Téma pro romistku Renatu Berkyovou. (…)
Téma dne – Dohoda o vývozu ukrajinského obilí z obležených černomořských přístavů (2022)
Rusko, Ukrajina a Turecko se mají sejít v Istanbulu, aby podepsaly dohodu navrženou OSN, která má umožnit vývoz ukrajinského obilí z obležených černomořských přístavů. Jaké to bude mít dopady na světové potravinářství? Moderuje Martina Mašková.
Hosté Ivana Milenkovičová, redaktorka, Český rozhlas; Jiří Šír, náměstek sekce Evropské unie a zahraničních vztahů na ministerstvu zemědělství; Linda Piknerová, afrikanistka; Petr Zahradník, ekonom České spořitelny, expert Evropského hospodářského a sociálního výboru.
Natočeno 2022. Premiéra 25. 7. 2022 (ČRo Plus, 8:10 h.; 23 min.).
Lit.: marz – Mašková, Martina: Rusko je v Africe silným hráčem. Nedostatek ukrajinského obilí jeho pozici neoslabí, naznačuje afrikanistka Piknerová. In web ČRo Plus, 25. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Zástupci Ukrajiny a Ruska v Istanbulu pod patronátem Turecka a OSN podepsali dohodu o odblokování černomořských přístavů. Uvolnit by se tak měla cesta pro desítky milionů tun obilovin od ukrajinských břehů.
„Je ale otázkou, jaká bude reálně životnost dohody, protože už teď je uzavřená jen s omezenou platností na 120 dní s možným prodloužením. Rusko se sice dušuje, že ji nezneužije k útoku na ukrajinské přístavy, ale ani ne den po podpisu už ruská armáda zaútočila na Oděsu raketami,“ komentuje situaci někdejší moskevská zpravodajka Českého rozhlasu Ivana Milenkovičová. (…)
Výlety s Vltavou – Putování za „smírčími“ kříži v Podkrkonoší 1/5 (2022)
Připravili Eliška Pilařová a Pavel Krejčí.
Hovoří historik Martin Witkowski.
Připravil ČRo Hradec Králové v roce 2022. Premiéra 25. – 29. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:40 h.). Repríza 25. – 29. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 16.30 h.); 30. 6. – 4. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 9:05 h.; 16:05 h.).
Obsah: 1. Hořicko (13:17) – 2. Miletínsko a Bělohradsko (13:24) – 3. Zvičina (Královédvorsko – 5. Trutnovsko.
Lit.: Pilařová, Eliška: Putování Podkrkonoším za smírčími kříži. Odhalte s námi jejich vzácně dochované příběhy i jedinečnou podhorskou přírodu. In web ČRo 3 Vltava, 25. červenec 2022 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Uprostřed lesů a polí, při starých i zaniklých cestách a úvozech, na pokraji vsí i ve městech – tam všude se vzácně dochovaly prastaré monolity, kamenné památky, které dotvářejí paměť krajiny. Z téměř tří tisíc křížových kamenů, rozesetých po Čechách a Moravě, se jich zhruba stovka nachází v Krkonoších i v jejich podhůří, a každý z nich má svůj výjimečný příběh. Průvodci nám budou autorka pořadu Eliška Pilařova a historik Martin Witkowski.
Putování začneme na Vřešťovském chlumu, nejsevernější hranici zdejšího osídlení mladší doby kamenné, v nejvýchodnější části Hořického hřbetu, jehož kvalitní pískovec se brával na mlýnské kameny, na pověstné české baroko, i na mnohé smírčí kříže. Pod osadou Skála najdeme nedaleko pravěkého rondelu jeden z nejstarších, středověkých křížů se znamením samostřílu. K jeho příběhu přidáme pověst o nešťastné svatbě u řady křížů na návsi v Třebověticích, i podobnou legendu tří křížů v Holovousích. (…)
Od Pradědu na Hanou – Hrochov (2022)
Připravil Miroslav Kobza.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2022. Premiéra 22. 7. 2022 (ČRo Olomouc, 4 min.).
Lit.: kbz: Podle legendy se Hrochovu na Prostějovsku říkalo Zlatá Studně. In web ČRo Olomouc, 22. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hrochov je část vesnice Lipová rozkládající se na Prostějovsku v nejvyšších partiích Drahanské vrchoviny. Podle staré pověsti by se měl spíše jmenovat Hrachov, neboť za jeho vznikem prý stojí hraběnka, která si sypala hrách, aby našla cestu.
Hraběnka podle dochované legendy prý mířila na hrádek nedaleko Seče, kde měl sídlit její budoucí ženich. Chtěla vědět co je zač, ale protože oblast kolem dnešního Hrochova neznala, sypala si hrách, aby podle něj trefila zpět. Když dorazila do hrádku, uviděla, jak její nastávající jakési dívce usekl prst s prstenem a její zohavené tělo hodil na hromadu mrtvol. Pochopila, že zde pro ni není bezpečno.
Proto utekla a na cestu si vzala prsten a několik zlatých klíčů. Když podle hrachu dorazila do Hrochova, na místě obce ze strachu před lupiči vhodila klíče i prsten do lesní louže. Tak se hrochovu začalo říkat Zlatá Studně. Místní ji však podle hrachu říkali Hrachov a později Hrochov. (..)