Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Robert Lischke, profesor, přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol. Provedl u nás historicky první transplantaci plic zničených koronavirem SARS-CoV-2. Právě ohledně plic zaznělo v průběhu pandemie mnoho lékařských varování. V čem je dnes transplantace plic odlišná od předcovidových transplantací? Jsou plíce nejčastějším postiženým orgánem od koronaviru? A pořád většinou provádí transplantací plic v noci? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 6. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: kbr – Tachecí, Barbora: Vztah s profesorem Pafkem je jedno z privilegií mého života, přiznává chirurg Lischke. Sám vedl tým, který transplantoval plíce po covidu. In web ČRo Plus, 8. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před osmi měsíci vedl český tým, který provedl první transplantaci plic zničených covidem. Přestože pacient zemřel, zákrok chirurg Robert Lischke hodnotí kladně. „Pacient byl 199 dnů na mimotělní podpoře, to je extrémně dlouho. Samotná transplantace proběhla dobře. Bohužel asi za šest měsíců došlo ke komplikacím, které ale nesouvisely se zákrokem,“ popisuje přednosta třetí chirurgické kliniky První lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

V Česku byla zatím pro onemocnění covid-19 a jeho následky provedena transplantace jen tohoto jednoho pacienta, říká dále lékař Lischke. (…)

Chorvatsko splnilo konvergenční kritéria a nic nebrání tomu, aby od příštího roku – coby už dvacátý člen eurozóny –  platilo eurem. Podle předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové to posílí jak chorvatskou ekonomiku tak i samotné euro. Měla by i Česká republika pracovat na rychlém přijetí jednotné evropské měny? Zajistí české ekonomice větší stabilitu euro nebo koruna, coby důležitý nástroj měnové politiky? Diskutovat budou bývalý ministr financí Ivan Pilný a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 6. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.).

Lit.: Čihák, Ondřej – Koubová, Karolína: Euro vzbuzuje strach ze zdražování, ale je to nesmysl a euromýtus, tvrdí viceprezident Špicar ze svazu průmyslu. In web ČRo Plus, 8. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Chorvatsko splnilo potřebná kritéria a od ledna 2023 bude platit eurem. Je na čase, aby stejné udělalo i Česko, nebo není kam spěchat? Podle bývalého ministra financí za ANO Ivana Pilného ekonomické problémy vylučují přechod na společnou měnu, viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar ale věří, že by to přineslo četné výhody.

„Přijetí eura byla v minulých letech především otázka politická, protože řadu kritérií jsme  už splňovali. Dnes se skladba veřejných financí změnila a je tedy otázka ekonomická, jestli by eurozóna o nás vůbec stála,“ uvádí bývalý politik za hnutí ANO Pilný.

Viceprezident Špicar vysvětluje, že teď do eurozóny ani vstoupit nemůžeme. „Přestali jsme plnit Maastrichtská kritéria, takže i kdyby tu byla politická podpora, tak je nám k ničemu. Ale měli bychom dělat vše pro to, abychom je plnit začali.“ (…)

Hosty jsou výtvarníci Petr Nikl a badatel Lukáš Toman. Výtvarnice Libuše Niklová se kdysi podívala na vroubkovanou trubku a vymyslela světoznámou hračku. Její syn Petr Nikl společně s badatelem Lukášem Tomanem připomenou příběh harmonikové kočky. Kde všude se vyráběly padělky slavného artefaktu? Dají se dodnes najít po celé zeměkouli? A jak si plastovou hračku přizpůsoboval svět? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 6. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 28 min.).

Lit.: agf – Výborná, Lucie: Z husího krku pískací tělo. „Hračky Libuše Niklové byly tak unikátní, že stály i západním zemím za okopírování,“ říká sběratel. In web ČRo 1 Radiožurnál, 8. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Uměleckoprůmyslovém muzeu začíná výstava Jak šel kocour do světa. Vystaveny budou legendární harmonikové hračky designérky Libuše Niklové i jejich padělky z celého světa. „Za komunismu se samozřejmě autorská práva a nějaké patenty moc neřešily. Takže myslím, že maminka vůbec netušila, že tito levobočkové různě po světě vznikají,“ usmívá se výtvarník Petr Nikl. „Ukázalo se, že se vyráběly ještě v dalších dvaceti zemích,“ doplňuje sběratel Lukáš Toman. (…)

Host: Petr Boháč, spoluzakladatel Spitfire Company, šéf Paláce Akropolis. Moderuje: Markéta Kaňková. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Host: Petr Boháč, spoluzakladatel Spitfire Company, šéf Paláce Akropolis. Moderuje: Markéta Kaňková. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Vláda navrhla odborům dvě varianty růstu platů pro letošek, ani jedna inflaci nedorovná, řekl ČTK odborový předák Pavel Bednář. Podle něj jsou návrhy nepřijatelné. Moderuje Renata Kropáčková.

Hosty Tématu dne jsou Josef Středula, předseda ČMKOS; David Marek, hlavní ekonom Deloitte; David Klimeš, ekonomický analytik Aktuálně.cz; Adéla Paruchová, redaktorka Českého rozhlasu.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 6. 2022 (ČRo Plus, 8:10 h.; 23 min.).

Lit.: lup – Kropáčková, Renata: Pokud se nedohodneme na růstu mezd, vyvolá to sociální konflikt. Ne vinou odborů, ale tím, že vláda nedělá nic s inflací, míní šéf odborů Středula. In web ČRo Plus, 8. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nechceme nic jiného než to, co bylo předmětem diskusí před francouzskými prezidentskými volbami, tedy zachování kupní síly obyvatel. Nechceme navyšování platů, ale jen to, aby ty peníze neztratily na reálné hodnotě,“ popisuje výsledky úterní schůzky vlády a odborů předák Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) a také možný kandidát na prezidenta Josef Středula.

„Jinak to dopadne tak, že firmám podle predikce ministerstva financí zisky rostou, ale platy a mzdy zaměstnanců klesají,“ dodává. „Celé to nevyvolá sociální smír, ale sociální konflikt. A není to vinou odborů, ale tím, že vláda nedělá s inflací to, co by mohla – například právě podle vzoru Francie,“ připomíná Středula. (…)

Host: herečka Tereza Brodská. Jaká byla práce na knize o mamince herečce Janě Brejchové? Co by vzkázala neukázněným pejskařům? A jak si užívá roli babičky? Moderuje Adéla Gondíková.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 6. 2022 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.; 27 min.).

Lit.: eh – Gondíková, Adéla: Chtěla jsem, aby se na maminku nezapomnělo, vysvětluje Tereza Brodská vznik knihy Moje máma Jana Brejchová. In web ČRo 2 Praha, 8. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V knize se zrcadlí životní příběh známé herečky očima její dcery. „Už před 15 lety si maminka přála, aby vznikla její fotografická kniha,“ vypráví Tereza Brodská v Blízkých setkáních. Kdo Janu Brejchovou přemluvil k účinkování v Noci na Karlštejně? Jaké bylo její dětství a který byl její první film? Co by byla schopná Tereza Brodská podstoupit pro získání role? Uslyšíte v audiu.

„O mamince se píše, že jen leží, je ve svém světě a nekomunikuje, což není tak úplně pravda. Chtěla jsem, aby se veřejnost spíš zajímala o její neuvěřitelnou kariéru a v souvislosti s maminkou se taky mluvilo o něčem jiném,“ uvádí herečka.

Když prý Jana Brejchová knihu uviděla, reagovala: „Děti, to je tak krásné! Myslíte ale, že si na mě lidi vzpomenou? A to mě dojalo. To byl i ten důvod: aby lidi na maminku nezapomněli,“ vysvětluje Tereza Brodská. (..)

Reportáž připravila Barbora Sonnková.

Hovoří Svitlana Choma-Prokopenková a psycholog a koordinátor této pomoci v Olomouckém kraji David Dohnal.

Připravila Olomouc v roce 2022. Premiéra 7. 6. 2022 (ČRo Olomouc, 2 min.).

Lit.: bas: Úzkostné stavy a další psychické problémy dál trápí některé ukrajinské uprchlíky. V Olomouci jim pomáhá tým krizových interventů. In web ČRo Olomouc, 7. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: I několik týdnů po útěku ze své vlasti se část ukrajinských běženců potýká s úzkostnými stavy. Například v Olomouci už vyhledala pomoc krizových interventů více než sedmdesátka uprchlíků.

Svitlana Choma-Prokopenková přišla s desetiletou dcerou do Olomouce z Kyjeva. V Česku se rozhodla vyhledat odbornou pomoc kvůli potížím s adaptací a strachu, který u ní po útěku ze země přetrvával.

„Ten strach zůstal i tady. Když přijeli, tak první týden byly v euforii, že jsou v bezpečí. Pak se to ale začalo vracet a vracelo se to s tím, když třeba jela sanitka, nebo policejní auto a houkaly sirény. Zase měly vnitřní pud někam utéct a schovat se,“ překládá Oksana Sovinská.

Světlaně i její dceři s úzkostmi pomohla krizová intervence, kterou podstupují v Olomouci. Dochází k expertům, kteří si prošli výcvikem techniky Assist. „Assit je z mého pohledu zaměřený hlavně na deaktivaci nervové soustavy, která je velmi podrážděná. Člověk zůstává velmi ve střehu, nebo bývá zamrznutý. Assist pomůže s dechem nebo prací přes tělo člověka uvolnit a znovu mu umožní fungovat v běžných životních situacích,“ přibližuje psycholog a koordinátor této pomoci v Olomouckém kraji David Dohnal. (..)