Když se v květnu 2012 zaregistrovalo sdružení Akce nespokojených občanů jako politické hnutí, politologové příliš nevěřili, že bude mít úspěch. Opak byl pravdou. Co se v české politice dělo před deseti lety, připomene Archiv Plus. Připravila Veronika Kindlová.
Natočeno 2022. Premiéra 20. 5. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.
Lit.: Kindlová, Veronika: ANO deset let na scéně. Od Akce nespokojených občanů k vládní straně. In web ČRo Plus, 20. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Akce nespokojených občanů 2011 – tak se jmenovalo sdružení, které se 11. května 2012 zaregistrovalo jako politické hnutí ANO 2011. Na rozdíl od jiných takových protestních hnutí, která zpravidla nepřežijí víc než jedno volební období, od té doby ovlivňuje dění v naší zemi.
V archivu Českého rozhlasu se z tohoto zakladatelského období zachovala řada nahrávek, kterou jsou z dnešní perspektivy občas i docela pozoruhodné. „Ja som len organizátor, iniciátor. Ja určitě do parlamentu nepůjdu,“ říkal například Andrej Babiš 16. listopadu 2011 v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
Je to první rozhovor, který rozhlasu poskytnul poté, co založil sdružení Akce nespokojených občanů 2011. Zdrženlivě se k osobnímu angažmá v politice stavěl i poté, co už bylo jeho sdružení zaregistrováno jako politické.
Rady si s Andrejem Babišem a jeho hnutím tehdy moc nevěděli ani komentátoři a politologové. Vladimíra Dvořáková Babiše v rozhlase přirovnala k pistolníkům na Divokém západě, kteří poté, co zbohatli, leckdy i nelegálně, zatoužili po tom, aby žili ve fungujícím a spravedlivém státě. (….)
Nakladatelství AMU vydalo po všech stránkách neobyčejnou knihu: Terény performance. Jde o společné dílo tvůrců a tvůrkyň z umělecké scény, akademické oblasti a hybridních mezisvětů. Proč je stále aktuální zkoumat jednání v jeho konkrétní tělesnosti? Jak terénem performance procházejí divadelníci, tanečnice, političtí vědci, architektky, filosofové, historičky, performeři, socioložky, novináři, dramaturgyně, teatrologové, teoretičky rituálu? Pozvání přijali editorka knihy Alice Koubová, historik a antropolog Karel Šima a knižní redaktorka s vášní pro tanec Kristýna Boháčová. Připravuje Hanka Malaníková.
Natočeno 2022. Premiéra 20. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Diskusní pořad, dnes na téma: Jak ochránit úrodu plodů ovoce a zeleniny. Host: Lukáš Zíka, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2022. Premiéra 20. 5. 2022 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Jaká je aktuální situace na Ukrajině? Humanitární? Vojenská? A co to znamená pro bezpečnost země i Evropy?
Natočeno 2022. Premiéra 20. 5. 2022 (ČRo Plus, 8:10 h.). Repríza 20. 5. 2022 (ČRo Plus, 13:10 h.).
Michael Krüger, prezident humanitární organizace ADRA. Válka na Ukrajině trvá a o jejím konci můžeme zatím jen spekulovat. Je možné prozatím alespoň zmírňovat utrpení civilního obyvatelstva? Za jakých podmínek pracují na Ukrajině zaměstnanci mezinárodních humanitárních organizací? V čem se konflikt na Ukrajině liší od jiných válečných střetů? Připravil Jakub Lucký.
Natočeno 2022. Premiéra 20. 5. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.; 21 min.).
Lit.: Lucký, Jakub – ert (= Erhart, Michael): Pokud se znásilněná žena rozhodne ukončit těhotenství, musíme jí pomoci, konstatuje šéf ADRY. In web ČRo Plus, 20. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kvůli válce na Ukrajině muselo podle odhadů OSN své domovy opustit 13 milionů lidí, z toho část uprchla do zahraničí. Už od prvního dne jim pomáhají humanitární organizace i jednotlivci. „Nemyslím si, že by ta válka a její dopady byly jiné. Ve válce se dějí surové činy, civilisté prchají, aby si zachránili život. Na druhou stranu mi připadá, že v tomto případě vidíme skoro celosvětovou solidaritu,“ všímá si prezident humanitární organizace ADRA Michael Krüger.
„V určitém ohledu je tato krize jiná. Normálně když prchá velké množství lidí, tak výsledkem jsou obří uprchlické tábory. To teď ale v Evropě nevidíte. Evropa opravdu uprchlíky vítá s otevřenou náručí,“ zdůrazňuje. (…)
Tanec miliardáře Elona Muska kolem Twitteru pokračuje a v magazínu Online Plus ho okomentuje vědecký novinář Deníku N Petr Koubský. Rozebere také, proč končí blokování dezinformačních webů a jestli jejich pozastavení mělo nějaký smysl. Vysvětlí, proč jsou důležité datové schránky a také to, jestli se zjednoduší přihlašování u softwarových a internetových gigantů. Připravil a ptá se šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek.
Natočeno 2022. Premiéra 20. 5. 2022 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Hostem je Ondřej Veverka, autor dokumentu Kuratorium. Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2022. Premiéra 20. 5. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 26 min.).
Lit.: vma – Pokorný, Jan: Několik pamětníků odmítlo vypovídat, poznamenalo je to na celý život, popisuje režisér dokumentu Kuratorium. In web ČRo 1 Radiožurnál, 20. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kuratorium pro výchovu mládeže je fenomén spojený s protektorátními kolaboranty. V úterý 24. května bude mít na ČT2 premiéru stejnojmenný dokument mladého režiséra Ondřeje Veverky. „Je to masové téma. Dalo by se říct, že každý, kdo se narodil mezi lety 1925-35 nějakou roli v Kuratoriu sehrál. Objevili jsme v jednom záznamu velmi známého českého herce, který stojí v řadách Kuratoria, ale jméno říkat nebudu. Bude to překvapení,“ láká diváky Ondřej Veverka.
Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě byla organizace, která působila za protektorátu v letech 1942-45. Proč se mladý režisér rozhodne zpracovat takovou látku?
K téhle tematice jsem se dostal už během středoškolských studií úplnou náhodou, kdy jsem v jedné historické knížce narazil na tenhle pojem. Odjakživa mám velký vztah k historii, tak jsem byl překvapený, že jsem o tom nikdy neslyšel. To mě dost zaujalo. Pramenů v té době na internetu moc nebylo, takže jsem si začal ze zvědavosti vyhledávat další informace. A vzhledem k tomu, že už se nějakým způsobem orientuji ve filmu, tak už tehdy jsem si říkal, že by to nebyl špatný námět k dokumentárnímu filmu. (…)
Připravil Matěj Skalický. Editace Janetta Němcová. Sound design Tomáš Černý. Rešerše Zuzana Marková. Hudba Martin Hůla.
Hovoří architekt a porotce soutěže na Vltavskou filharmonii Josef Pleskot.
Natočeno 2022. Premiéra 20. 5. 2022 (ČRo Plus, 8:34 h.; 20 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Vltavská filharmonie zvedne sebevědomí Čechů a stane se značkou Prahy, věří architekt Pleskot. In web ČRo Plus, 20. květen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Světová architektura. Výjimečná budova. Stavba století. Praha už zná podobu Vltavské filharmonie. Stane se její novou značkou? Proč hlavní město takovou stavbu potřebuje a proč by ji mělo chtít celé Česko? Vysvětluje uznávaný architekt Josef Pleskot. (…)
Finsko a Švédsko požádaly o vstup do NATO. Co bude dál? Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Pavel Vondra, Barbora Sochorová, Dominika Kubištová. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: The Guardian, Yle News, NBC News, Televize Seznam, ČT24
Hovoří zpravodaj v Moskvě a Pobaltí Jussi Niemelainen.
Natočeno 2022. Webová premiéra 20. 5. 2022 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 23 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka: Musíme se připravit, že něco ze strany Ruska přijde, varuje finský novinář. In web Seznam Zprávy, 20. 5. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Finsko a Švédsko oficiálně požádaly o členství v Severoatlantické alianci. Co to vypovídá o Putinovi jako stratégovi? A jaký je pohled na aktuální vývoj přímo z Finska, které má s Ruskem dlouhou společnou hranici a v minulosti se svým mocným sousedem svedlo ozbrojený konflikt, který do jisté míry vztahy obou zemí dál určuje? (…)
Finský parlament podpořil přihlášku své země do Severoatlantické aliance. Pro bylo 188 ze 199 poslanců. A to i přes výhružky, které Finsku v minulosti adresovali ruští představitelé. Podle nich se Finové musí – stejně jako sousední Švédové – připravit na vážné důsledky, které by jim vstup do NATO přinesl.
Ruský prezident Vladimir Putin jejich vyjádření mírnil. V pondělí řekl, že by vstup těchto dvou zemí do vojenského bloku nevnímal jako bezprostřední hrozbu. (…)
Vláda zvažuje, že kvůli vysokým cenám energií zestátní elektrárny ČEZ. Zajistí tak stát lidem a podnikům levnější energie? A měl by ČEZ část zisku, který se za první čtvrtletí meziročně ztrojnásobil a přesáhl 26 miliard korun, dát státu na boj s energetickou chudobou? Pozvání do diskuse přijali bývalý generální ředitel ČEZ a někdejší vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl a poslanec TOP 09 Michal Kučera. Moderuje Karolína Koubová.
Natočeno 2022. Premiéra 20. 5. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.).
Powered by WordPress