Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hostem je odborník na středoevropský prostor Martin Ehl z Hospodářských novin. Maďarský premiér Viktor Orbán zmařil naděje opozice a po včerejším přesvědčivém volebním vítězství nastoupí k dalšímu období v čele země. Jak se dokázal vyrovnat se zátěží svých blízkých styků s putinovským režimem? Jaké místo Orbánovo Maďarsko v budoucnu zaujme mezi členskými zeměmi Evropské unie, které společně trestají Rusko přísnými sankcemi? moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 4. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Diskusní pořad, dnes na téma: Ekzémy. Host: Doc. MUDr. Filip Rob, vedoucí Dermatovenerologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka.  Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 4. 2022 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Petr Balla, hungarista z Fakulty sociálních věd UK. Co bude výsledek maďarských parlamentních voleb znamenat pro jednotu evropských zemí tváří v tvář ruské invazi na Ukrajinu? Co všechno ovlivňovalo rozhodování maďarských voličů? Jak bude dál vypadat spolupráce Visegrádských zemí? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 4. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Bumba, Jan: Maďarsko není proruské, ale pragmatické. Chce hlavně levný plyn, vysvětluje hungarista Balla. In web ČRo Plus, 4. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Maďarský premiér Viktor Orbán přesvědčivě zvítězil v parlamentních volbách. Vládní strana Fidesz v nich získala přes 53 procent a udržela si ústavní většinu. „Vítězství Fideszu je tak velké, že i opozice v povolebních vyjádřeních říkala, že systém k nim možná nebyl fér, ale vítězství nemohou zpochybnit,“ říká hungarista Petr Balla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Poukazuje na to, že v zemi působí mise OBSE, která dohlíží na regulérnost voleb a sčítání hlasů. Jiná věc je otázka, nakolik měly všechny strany stejný přístup do médií. Balla ale upozorňuje na to, že v zemi existují i silná opoziční média, která jsou zejména na internetu silnější než ta provládní.

„Informace v Maďarsku jsou. Kdo chce, tak se k nim dostává. Je zajímavé, že opozice příliš nevyhrála ani v Budapešti. Rozdíl mezi Fideszem a sjednocenou opozicí byl kolem šesti procent,“ podotýká s tím, že o obyvatelích hlavního města lze těžko tvrdit, že by neměli přístup k informacím.

„Myslím, že spousta lidí volila opozici kvůli tomu, že nechtěli Orbána, ale neměli z toho žádnou velkou radost,“ uvádí s tím, že opoziční strany nyní zřejmě svalí vinu na lídra opozice Pétera Márki-Zaye. (…)

Bouřlivý politický vývoj posledních let v Bolívii předznamenaly volby v roce 2019. Sporný konec dlouholetého bolivijského prezidenta Eva Moralese vyvolal vlnu protestů a násilí. Jeho éře a tomu, co po ní následovalo, se věnuje pořad Za obzorem.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 4. 2022 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Jan Rychlík, profesor, historik, Ústav českých dějin FF UK Praha. Řadovým Rusům historicky prohraná válka vždy pomohla a naopak: válka vyhraná jim kromě pocitu, že patří k velkému národu, nikdy nic nepřinesla, říká muž, který také přiznává, že se v Rusku mýlil. Jak může současná válka na Ukrajině Rusko změnit? Koho dřív může vysílit případná dlouhodobá válka – Rusko, Ukrajinu, nebo Západ? A jaká je v Rusku historie neúspěšných vládců, kteří nějakou svojí zásadní chybou uvedou zemi do dlouhodobého neštěstí? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 4. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.; 27 min.).

Lit.: Tachecí, Barbora – lup: Historik Rychlík: Západ se Putina nesmí bát. Když má být válka, tak teď hned. In web ČRo Plus, 4. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Západ dělá velkou chybu, že se Putina bojí. A je to chyba zásadní, protože když se podíváme na dějiny, tak ruským vládcům vždy imponovala síla. Ten, kdo byl slabý, tak s ním se nikdy nebavili,“ tvrdí historik Jan Rychlík z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Pokud bude Západ a NATO jako celek pevný, tak ruský prezident Vladimir Putin nakonec couvne. „Ono mu ani nic jiného nezbude.“

„My se pořád bojíme, abychom nebyli zataženi do války – nikdo válku nechce a člověk, který by ji chtěl, je případem pro psychiatra. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že mír není alfou a omegou všeho,“ dodává v Osobnosti Plus.

Když má být válka, tak je lepší, když bude teď než za rok nebo za dva. Jan Rychlík

„Rád bych ocitoval známý projev polského ministra zahraničních věcí Józefa Becka v polském Sejmu, když hrozil vpád Německa a řekl: ,Ano, mír je důležitá věc a naše pokolení si mír zasluhuje. Ale jsou důležitější věci – svoboda a lidská důstojnost.‘ Toto by se dalo tesat do kamene a je to i dnes aktuální,“ připomíná historik Rychlík.

Nechce tím ale říct, že Západ měl na Ukrajinu vstoupit, ale měl by jednat ofenzivněji. (…)

Vztahy ve Visegrádské čtyřce jsou zejména kvůli maďarskému postoji k válce na Ukrajině na bodu mrazu, důkazem je zrušené setkání ministrů obrany V4. Dají nedělní maďarské parlamentní volby Visegrádské čtyřce lepší perspektivu? Je V4 účinný nástroj regionální spolupráce a posiluje naši pozici v Evropské unii, nebo ji naopak oslabuje? Senátorka a občanská demokratka Miroslava Němcová bude debatovat s místopředsedou sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jaroslavem Bžochem z hnutí ANO. Moderuje Karolína Koubová.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 4. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.; 23 min.).

Lit.: oci – Koubová, Karolína: Orbán a Visegrád nemají společnou vizi. Nevidím důvod ve V4 zůstat, tvrdí senátorka Němcová (ODS). In web ČRo Plus, 4. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Oslabí kritický postoj maďarského prezidenta Viktora Orbána k Ukrajině vnitřně Visegrádskou čtyřku, která naopak stojí na straně Ruskem napadené země?

„Visegrádská čtyřka má pořád význam, pořád má smysl. Je pravda, že se na všem neshodneme, ale jistě najdeme nějaké společné věci, které můžeme v rámci Evropské unie dělat společně,“ je přesvědčený poslanec Bžoch.

„To, že dnes máme odlišné postoje na válku na Ukrajině je sice fakt, ale jako V4 jsme vždy měli volnější spolupráci a jen tam, kde jsme se shodli. Osobně se mi také nelíbí, že Orbán zakazuje přes Maďarsko posouvat zbraně směrem na Ukrajinu a jednání v rámci V4 teď bude složitější,“ uznává politik. (..)

Hostem je spisovatel Aleš Palán, autor bestsellerů Raději zešílet v divočině nebo Rady pánubohu, jak vylepšit svět. Bude jím i kniha Robinsoni a donkichoti? Jak si vytvářejí svoje malé světy lidé, kteří nemají sílu jít s proudem, ale ani proti němu? Kde tentokrát autor svoje hrdiny hledal? A jak věřit neuvěřitelnému? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 4. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Host: Eva Tůmová, která byla hospodyní Jana Wericha. Moderuje Jitka Novotná.

Premiéra (?) 2. 4. 2022 (ČRo 2 Praha, 44 min.).

Lit.: Novotná, Jitka: Werich neztrácel humor ani ve chvílích bolestí, vzpomíná jeho hospodyně Eva Tůmová. In web ČRo 2 Praha, 2. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Někdo sbírá motýly, já zajímavé lidi a jejich osudy,“ říká Eva Tůmová, která byla hospodyní Jana Wericha. Našlo se v jejím dramatickém dětství, poznamenaném válkou i vězněním rodičů dost dobrého? Co pro ni znamenala blízkost rodiny Werichových a Janův humor, který se nevytrácel ani ve chvílích bolestí? A jak vzpomíná na práci s dětskými onkologickými pacienty pod vedením profesora Kouteckého? (…)

V knize O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha publicistka Tereza Brdečková seznamuje s osudy i uměním tří žen, které se vyskytovaly v hercově intimním okolí: jeho manželky Zdenky, dcery Jany a vnučky Zdenky řečené Fanča. Připravil Tomáš Pilát.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8 min.).

Lit.: Pilát, Tomáš: Co by byl Jan Werich bez svých žen? Kniha Terezy Brdečkové vyzdvihuje sílu osobností jeho manželky, dcery a vnučky. In web ČRo 3 Vltava, 30. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Dotáhl by to Jan Werich tak daleko, kdyby se nemohl opřít o zázemí, které mu poskytovaly jeho nejbližší? Tato otázka jistě napadne čtenáře knihy s názvem O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha. Tereza Brdečková v ní seznamuje s osudy i uměním tří žen, které se vyskytovaly v hercově intimním okolí: jeho manželky Zdenky, dcery Jany a vnučky Zdenky řečené Fanča.

Podle Brdečkové muži sice tvořili dějiny, ale ženy kolem nich byly také často velkými osobnostmi. Potíž byla v tom, že se ve své době nemohly prosadit. „Jana Werichová má na kulturním poli velké zásluhy, ale do našeho povědomí vstoupila jako špatná herečka, která honila tatínka po zahradě se sekerou v ruce. Do herectví byla v podstatě společensky vmanipulována. Například Uspořená libra bylo její autorské představení. Přeložila text a velice vtipně tu i hrála. Výborných překladů má na kontě víc, namátkou třeba West Side Story nebo Penzion pro svobodné pány, přeložila i řadu amerických komedií,“ upozorňuje autorka knihy.   

Pomník by si zasloužila i Werichova žena Zdenka. „Hrála obrovskou roli v Osvobozeném divadle, jenž vlastně ekonomicky řídila. V Americe pak prodlužovala život Jaroslavu Ježkovi, a svými intervencemi u Eleanor Rooseveltové zachránila život Adolfu Hoffmeisterovi a Antonínu Pelcovi,“ vypočítává Brdečková její skutky. V poválečné éře Divadla V + W pak zdatně překládala. A byla to Zdenka, kdo na Kampě, kde Werichovi bydleli, vytvořila prostředí, ve kterém se dalo dýchat, a pro Wericha jakýsi salon, kde se scházely nejzajímavější osobnosti té doby.  (…)