Připravila Šárka Kuchtová.
Připravil ČRo Pardubice v roce 2020 – 2023. Premiéra 1. dílu 6. září 2020 (ČRo Pardubice, ), 10. dílu 29. 8. 2021 (ČRo Pardubice, 25 min.); 16. dílu 2. 9. 2023 (ČRo Pardubice, 19 min.) v cyklu Na nedělní vlně z Pardubic.
Obsah: 1. Kameny zmizelých na Pernštýnském náměstí – rodina Weinerova – 2. Kameny zmizelých v Luži – lékařka Pesie Elisonová Kopperlová – 3. Kameny zmizelých ve Vysokém Mýtě – rodina Frischmannova – 4. Kameny zmizelých v Chrudimi – rodina Pollakova – 5. Hana a Rudolf Gottliebovi se z Osvětimi nevrátili – 6. Sourozenci Breitenfeldovi přežili a po válce si změnili příjmení – 7. Z chrudimských Goldschmidů přežila holocaust jen babička – 8. Krausovi dělali pálenku v Miřeticích i v Kentucky – 9. Eva Picková z Vysokého Mýta holocaust přežila a odešla s rodinou do Izraele – 10. Helena Poláková z Luže i její dcery holocaust přežily. – 11. Lékař Alexandr Schwitzer přežil v lesním bunkru na Slovensku – 12. Maminka ani kluci Witzovi se z Osvětimi nevrátili – 13. Františkovi Schurovi se manželku ani děti zachránit nepodařilo – 14. Zdena Blažková šla do Terezína bez dětí – 15. Hermína a Ota Vohryzkovi z Vysokého Mýta válku přežili – 16. Regině Mändlové bylo 75 let, když musela nastoupit do transportu – 17. Berta Roštejnská se rozvedla, aby ochránila svoje dcery, sama zahynula v Osvětimi – 18. Richard Mandl měl tři děti se dvěma ženami, do transportu odcházel sám.
Lit.: Kuchtová, Šárka: Zmizelé židovské příběhy. In web ČRo Pardubice, 29. srpen 2021 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Žili mezi námi, byli to naši sousedé, spolužáci, přátelé. Druhou světovou válku jich přežilo tak málo, že k obnově židovských obcí už v mnoha městech nemohlo dojít. Jejich památku připomínají kameny zmizelých, mosazné dlažební kostky s vyrytými jmény a daty transportu nebo zatčení. (….)
Kameny zmizelých připomínají místa, kde před válkou žili a odkud odcházeli do transportů oběti nacistického holokaustu.
Lit.: KSA: Regině Mändlové bylo 75 let, když musela do transportu, do Vysokého Mýta se už nikdy nevrátila. In web ČRo Pardubice, 2. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Regina Mändlová měla ve Vysokém Mýtě obchod s metráží. V prosinci 1942 musela město opustit a s ostatními Židy odjela do terezínského ghetta. Domů se už nikdy nevrátila.
Regina Mändlová se narodila v roce 1866 manželům Bergerovým, kteří se do Vysokého Mýta přestěhovali z Hroubovic. Na náměstí koupili patrový dům a v jeho přízemí si otevřeli obchod se sukny. V horním patře početná rodina Bergových bydlela, Regina měla devět sourozenců.
V roce 1890 se Regina vdala za Ludvíka Mändla, který se podle zápisů v rodinné kronice věnoval studiu talmudu. Žili u rodičů a Regina převzala vedení podniku.Narodili se jim tři děti, bohužel první dvě v ranném věku zemřely a dospělosti se dožila jen dcera Boženka.
Ostatní sourozenci se do rodného domu ve Vysokém Mýtě často vraceli a navzájem se podporovali. Když se Boženka Mändlová hlásila na studium medicíny, připravoval ji jeden ze strýců pražský právník Šalomon Berger na přijímací zkoušky. Ty úspěšně složila a během studií se seznámila se spolužákem Prokopem Hruškou, za kterého se provdala a odstěhovala se za ním do Litomyšle.
Po příchodu německých okupantů a zavedení protižidovských opatření Regina Mändlová o svůj obchod přišla a v prosinci 1942 musela s ostatními Židy opustit město a přesídlit do Terezína. Z Vysokého Mýta s ní odjížděl i synovec František Berger, bezdětný právník, který žil v domě na náměstí v č.p. 98. (…)