Ze dne na den se museli rozhodnout, že opustí všechno, co znali a měli rádi. Jen s tím nejnutnějším se vydali na západ, do nejistoty. Začínají znovu, mimo jiné i v České republice. Uprchlíci z Ukrajiny jsou převážně ženy s dětmi. Jak se jim daří najít práci? Přijali je Češi s otevřenou náručí? Připravili Ĺubomír Smatana a Anna Duchková.
Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 11. 4. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 4 min.) v cyklu Seriál Radiožurnálu.
Lit.: anonym: „Ukrajinky nečekají na pomoc, pracují hned, jak to jde.“ V kempu v Řevnicích vaří ukrajinská jídla. In web ČRo 1 Radiožurnál, 11. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Samotné matky s malými dětmi shání práci těžko, zvlášť když neumějí česky. To je případ desetitisíců žen, které utekly před válkou z Ukrajiny. Pracovat ale chtějí, i když mají třeba tři malé děti jako Naděžda. Ta do Česka přišla koncem února a po pár dnech začala vařit ukrajinská jídla v kempu v Řevnicích ve středních Čechách. Naděžda stejně jako dalších třicet šest žen a dětí v kempu i bydlí, a to v chatkách, které jinak slouží jako ubytování pro turisty.
V malé kuchyni se mezi hrnci a varnými plotnami otáčí tři ženy. Česky s přízvukem mluví třicátnice Viktorie, která se do Česka přivdala před dvěma lety. Nejstarší je Erika, která česky nemluví ani trochu, stejně jako její dcera Naděžda. Obě utekly před válkou. Upekly spolu pampušky, které se podávají jako příloha k boršči.
„Vařila jsem u nás v restauraci, takže vlastně dělám to, co jsem dělala doma. Teď připravuju ještě brambory na vareniky, ty budou k obědu zítra.“ (..)
Lit.: prh – Smatana, Ĺubomír: „Děti nesmí ztratit režim a řád.“ V Dobřichovicích se o ryze ukrajinské vyučování stará učitelka z Kyjeva. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jeden den přijela 23letá Sofie z Kyjeva a hned druhý den začala učit ukrajinské děti v Dobřichovicích ve středních Čechách. Třídy tam vznikly v penzionu, který patří Tělovýchovné jednotě Sokol. A jsou v nich děti různého věku. V Dobřichovicích zatím vytvořili tři čistě ukrajinské třídy. Kromě jiného i proto, že matky dětí stále věří, že se v dohledné době vrátí domů.
Světoslav je brýlatý osmák, působí uzavřeně, moc nemluví, ale když vezme do ruky housle, změní se na zábavného mladíka. Sofie netuší, koho má ve třídě, žáky vidí poprvé a seznamuje se.
Ve třídě, která vznikla v prvním patře penzionu, který patří Sokolům, je deset dětí. Paní učitelka vystudovala ukrajinskou literaturu a historii, a zároveň se živí jak herečka. A tak se Sofie dozvídá, že třeba Saša hraje fotbal a už se upsal dobřichovickému týmu. Uljana pro změnu začala chodit na gymnastiku, i když ne tak často, jako doma.
Budovu školy poskytli Sokolové, kteří zatím žádné zásadní plány nemají. Čekají, jak se rozhodne stát. „Jakmile se stát zorganizuje k přijímání dětí do základních škol, tak pak školu rozpustíme. Teď je to o tom, že děti nesmí ztratit režim a řád, aby nevlčily,“ říká místostarosta Sokola Jiří Geissler. (…)