Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jak pracovat se ztrátou hlasu a identity? Jak uchopit prožívání afatiků? Agáta Hrnčířová si bude povídat s tvůrci hudebně-divadelní inscenace a současně rozhlasové hry Nauka o afázii: režisérkou Katharinou Schmitt a skladatelem Michalem Ratajem. Jejich dílo odkrývá toto téma ve vztahu mezi ne-mluvící a mluvící postavou. Do diskuze přispěje i psycholožka Kateřina Kejřová. Hudbu vybírá Anna Ribanská.

Hovoří psycholožka Kateřina Kejřová, Katharina Schmitt a Michal Rafaj.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.; 45 min.).

Lit.: Hrnčířová, Agáta: Afázie jako nalezení nové identity. Jak pracovat se ztrátou řečových schopností? In web ČRo 3 Vltava, 24. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Řeč je základním prvkem lidské identity. Co se děje, když ji ztratíme? O ztrátě řeči způsobené poškozením mozku vypráví i nová rozhlasová hra Nauka o afázii.

Afázií, tedy poruchou komunikace projevující se ztrátou či poškozením řeči, se zabývá režisérka Katharina Schmitt a hudební skladatel Michal Rataj. Téma, které úzce souvisí s pojetím lidské identity, zpracovali v hudebně-divadelní inscenaci a rozhlasové hře s názvem Nauka o afázii. Dramaturgický rámec tvoří situace mezi ne-mluvící a mluvící postavou, které vyústí v širokou paletu různých hlasových projevů: od zpěvu přes sprechgesang a šepot až po mluvení a řev.

Skladatel Michala Rataj k obecnému tématu schopnosti komunikovat podotýká, že i hudba je určitým typem komunikace. „V rozhlase, kde komunikujeme jenom zvukem, se najednou stalo obrovským tématem, jak to udělat, abychom slyšeli něco, co slyšet není,“ dodává k práci na tématu Rataj.

Jako pro skladatele pro mě bylo klíčové nalézt cestu k pacientce, kterou nemůžeme slyšet. Skrývá to v sobě velký paradox, notabene v rádiu. Michal Rataj (…)

Režisérku Katharinu Schmitt zajímá výzkum lidského vnímání, téma sleduje přes patologii postav. Na fyzickém nebo psychologickém projevu postav hledá místo, které je křehké a zranitelné. „Hlavním tématem Nauky o afázii je výzkum. Jde o psychiku ženy, která je virtuózní zpěvačka a přestane zpívat. Je to můj a Michalův výzkum, který se posléze stane výzkumem posluchačů či diváků,“ vysvětluje Katharina Schmitt. A dodává, že takový typ výzkumu považuje za jeden z klíčových úkolů režisérů a herců.

Každá epocha se podepisuje na tom, jak lidská těla fungují, jak myslí, jak se rozpadávají a jak mluví. Katharina Schmitt  

O afázii můžeme mluvit i jako o zrodu nové identity. Psycholožka Kateřina Kejřová pracuje s afatiky a pomáhá jim nacházet nové formy komunikace a způsoby, jak vyjádřit jejich pocity. „Jako terapeutka můžu být u toho, ale nikdy nemůžu tlačit na zrod nového já. Motivace musí být vždycky uvnitř,“ říká Kateřina Kejřová a odkazuje i na příklad z rozhlasové hry Nauka o afázii, kde zpěvačka nachází nový komunikační prostředek v tanci.

Dvě binaurální rozhlasové hry Nauka o afázii i Spánkové křídlo Adelaide Carpenterové, které vznikly ve spolupráci režisérky Kathariny Schmitt a skladatele Michala Rataje, si můžete poslechnout na webu českého rozhlasu Vltava.

Připravil Jan Bumba.

Hovoří ústavní právník Jan Kysela, novinář a komentátor Jindřich Šídlo, sociolog Martin Buchtík, politoložka Eva Lebedová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 9. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h. – ČRo Plus, 17:10 h.; 54 min.).

Lit.: Bumba, Jan – Čihák, Ondřej: Šídlo: Ze všech kroků, které Babiš dělá, jsou vidět obavy, že jeho voliči, starší lidé, nepřijdou k volbám. In web ČRo Plus, 23. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pandemie může ovlivnit průběh i výsledky nadcházejících senátních a krajských voleb, už proto, že řada lidí nemusí k volbám přijít. Shodli se na tom hosté třetí předvolební debaty Plusu. „Lidi nebude odrazovat volební procedura jako taková, bude je odrazovat pandemická situace a obava z nákazy,“ očekává ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

Pokud by například k volbám dorazilo méně seniorů, vládní strany jako ANO a ČSSD by získaly méně hlasů, očekávají experti. „Nejlépe zmapovaný precedens je v Polsku, v prvním kole prezidentské volby byl pokles asi 10 procent na volební účasti, ale na celkovém výsledku to byly maximálně 3 procentní body, takže to volbami extrémně asi nezahýbá,“ myslí si Buchtík. (…)

Diskusní pořad, dnes na téma: Přináší trpělivost růže? Host: Mgr. Dalibor Špok, PhD.  Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 9. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Michal Hondl, praktický lékař a soudní znalec v oboru lékařství. Praktičtí lékaři patří mezi profese, na které doléhá koronavirová krize velkou silou. K tomu připočtěme navíc riziko nákazy, která se ani zdravotníkům nevyhýbá. A netřeba dodávat, že ostatní pacienti také nepočkají. Jak zlepšit podmínky, aby praktici nemuseli řešit zbytečnosti? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 9. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Erhart, Michael – Bumba, Jan: Výsledky testů nám chodí pozdě, jsme nejvíc ohroženou i zasaženou profesí, říká praktický lékař Hondl. In web ČRo Plus, 23. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Počty nakažených koronavirem v Česku rostou po tisících a v nemocnicích bylo v úterý hospitalizováno 581 lidí, z toho 115 ve vážném stavu. Pandemie doléhá i na praktické lékaře. „Výsledky testů chodí s opravdu velkým zpožděním. Do 48 hodin se to nedaří,“ upozorňuje v Interview Plus praktický lékař Michal Hondl.

„Nevím, jestli je to věc hygieny, nebo laboratoří. Ale neustále musíte myslet na to, že jste někoho někam odeslal a potřebujete výsledek, protože řešíte omezení pacienta i trasování, kdy by měl on dávat vědět svým kontaktům. S časem tohle ztrácí smysl,“ zdůrazňuje.

Právě tyto časové prodlevy podle něj stojí za velkým nárůstem případů. „Čas hraje velkou roli. Překvapuje mě, že to dosud nefunguje, jak by mělo. A ještě se občas stává, že systém spadne, takže pak ani nemůžete žádanky vystavovat,“ podotýká na Plusu. (…)

Boj s koronavirem, který už několik týdnů v porovnání s ostatními evropskými státy prohráváme, nově za ministerstvo zdravotnictví řídí Roman Prymula. Bude lepší krizový manažer než jeho předchůdce Adam Vojtěch? Jsou české nemocnice připravené na očekávaný nárůst těžkých případů onemocnění? A kdy by se mohla začít situace zlepšovat? Hosty budou dva lékaři, členové sněmovního zdravotního výboru – poslanec ANO Jiří Mašek a poslanec TOP 09 Vlastimil Válek. Připravila a moderuje Karolína Koubová.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 9. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.; 25 min.).

Lit.: Čihák, Ondřej – Koubová, Karolína: Prymula je voják a umí velet. Vojtěch plnil Babišovy příkazy, tvrdí místopředseda TOP 09 Válek. In web ČRo Plus, 23. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lékař a místopředseda TOP 09 Vlastimil Válek v pořadu Pro a proti na Plusu tvrdí, že vyhodnocení dat z první vlny pandemie ukazuje, že ji mohl stát i tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO)  zvládnout lépe. „Ale teď je potřeba někoho, kdo je velitel a vydává příkazy,“ přiznává s odkazem na nového ministra Romana Prymulu (za ANO).

Naopak poslanec vládního hnutí ANO a lékař Jiří Mašek, který je stejně jako Válek členem sněmovního zdravotnického výboru a kandiduje v krajských volbách, nadto sám ještě do Senátu, vnímá působení bývalého ministra Vojtěcha pozitivně.

„Působení Adama Vojtěcha hodnotím zvláště v první vlně pandemie dobře, tehdy jsme byli premianti. Musíme teď přitvrdit poté, co jsme přes léto velmi zvolnili, na rozdíl od našich sousedů,“ připouští Mašek.

A uznává, že Vojtěchovi razance chyběla. „Je to velmi slušný a citlivý člověk, takových v politice není mnoho a v covidové krizi se to ukázalo jako osobnostní nedostatek. Ale Vojtěch dosáhl velkých úspěchů jinde. Přišel do toho covid a jeho misi v podstatě přerušil.“ (…)

Hostem je Jiří Sláma, onkogynekolog. Nový screeningový test je průlomem v prevenci rakoviny děložního čípku. Profesor Sláma je garantem unikátní české studie Libuše, která může vést k významnému snížení výskytu tohoto onemocnění v Česku. Skutečně bude nově vyvinutý test zdarma? Jak snadné bude pro ženy ho absolvovat? A s jakou spolehlivostí screening budoucí propuknutí rakoviny děložního čípku odhalí? Moderuje Hanka Shánělová.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 9. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. Host: Hana Lehečková, spisovatelka, laureátka Ceny Jiřího Ortena. Moderuje: Markéta Kaňková.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 18. 10. 2020 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).

Jan Jiráň o audioknihách a cestování v tramvajích. Rozhovor moderuje Aleš Cibulka.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 9. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lit.: eh – Cibulka, Aleš: Jan Jiráň má smysl pro barvy. „Brýle mám sladěné s ponožkami a trenýrkami“. In web ČRo 2 Praha, 23. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je pověstný nejen svým humorem, ale i veselým oblečením a výstředními brýlemi. „Je mi líto, že v té naší české povaze prší,“ komentuje to obrazně v Blízkých setkáních.

„Mám pocit, že jsme mrzutější, než bychom měli být. Léto pravidelně trávím ve Španělsku a tam jsem okoukal, že i muži chodí vesele oblečeni. A já jsem veselý člověk, mám rád legraci až srandu. Začal jsem si tam kupovat brýle a zjistil, že sem přinesu trochu toho jejich sluníčka a nadhledu. A do tý český, někdy uplakaný šedivosti, přinesu jinej valér,“ vysvětluje herec. (…)

Lešek Semelka hostem Luboše Xavera Veselého.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 9. 2020 (ČRo Region, 28 min.).

Lit.: nwe – Veselý, Luboš Xaver: Zpěvák Lešek Semelka: Tatínek mi tvrdil, že mě „ten Beatles“ neuživí. In web ČRo Region, 23. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lešek Semelka utekl v mládí od povolání úředníka k hudební dráze. Ta ho zavedla nejdříve do skupiny Cardinals a poté do Blue Effectu po bok Radima Hladíka.

„První big beat, co jsem hrál, byl ve školních letech na piano. Tenkrát totiž žádné syntetizéry ani elektrické nástroje neexistovaly,“ vzpomíná Lešek Semelka. „Když jsem pak vstoupil do kapely Blue Effect, tak jsem také drahný čas hrál po kulturních domech na klavír, který byl ozvučen snímačem a elektricky snímán zespoda,“ říká. (…)

Natočeno 2020. Premiéra 23. 9. 2020 (ČRo Rádio Wave, 13 min.).

Lit.: Šichanová, Bára – Šebestík, Ondřej: Studenti v Maďarsku blokují budovu univerzity. „Vládní reforma oslabuje kritické myšlení,“ říkají odborníci. In web ČRo Radio Wave, 23. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Studenti se zabarikádovali ve škole, učitelé dávají výpovědi a kulturní svět vyjadřuje podporu protestujícím. Během letních měsíců převzala maďarská vláda kontrolu nad Univerzitou divadelních a filmových umění v Budapešti (SZFE). Akademický senát doplnila pětičlenná správní rada dosazená vládou, která má dohlížet na tok peněz, ale i personální obsazení. Studenti se vstupem vlády do řízení školy nesouhlasí a od začátku září blokují hlavní budovu.

„3. června prošla maďarským parlamentem novela zákona o změně modelu řízení SZFE a 1. září už byla tato změna zavedena do praxe. Univerzita byla ze státu převedena do rukou soukromé nadace, v jejímž čele sedí lidé dosazení vládou,“ popisuje maďarský právník a zakladatel opoziční strany Momentum Gergely Gönczi razanci zaváděných změn v čele prestižní univerzity. Argumentem pro vstup nové komise do organizační struktury univerzity byla nepříznivá ekonomické situace.  (…)

Jakým způsobem se proměňuje vysoké školství v Maďarsku? Jak vypadají protesty na filmové a divadelní univerzitě? Kdo jsou lidé v nové správní radě, kteří mají za úkol převzít kontrolu nad vedením univerzity?