Jak se pozná smutek od deprese? Čím se liší ranní špatné nálady a večerní úzkosti? Je někdy deprese prospěšná a může se stát z léků únik? Připravil Petr Bouška.
Hovoří psychiatr David Hynčík.
Natočeno 2020. Premiéra 21. 4. 2020 (ČRo Rádio Wave, 22 min.).
Lit.: Bouška, Petr: Když budeš plakat, budeš sám. Proč se bojíme ukazovat smutek, truchlit a jak vzniká deprese. In web ČRo Radio Wave, 21. duben 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Deprese může být informace, že nežijeme podle svých možností a přání,“ říká v Balancu psychiatr David Hynčík. Smutek, špatné nálady a jejich časté změny zažívá mnoho lidí. Zčásti jsou dány genetickou výbavou a prostředím, ve kterém jsme vyrůstali. Každý má ale právo hledat bezpříčinnou radost ze života.
„Náladu můžeme ovlivnit jen do nějaké míry, je ovlivněna geneticky, ale je formovaná i výchovou.“ Když rodiče své děti ponižují, může je to vést k nízkému sebehodnocení a sebedůvěře. Budou poté prožívat svět podle hodnocení rodičů, nálada v tom samozřejmě bude důležitý faktor. Náladu ale ovlivňují také aktuální stresory, zkrátka to, co se nám v životě děje. Ale i na to jsme každý jinak vybaveni, někdo se i pod malým tlakem hroutí a stáhne se do sebe.
„I děti z ghett, které vyrůstají v utrpení a zranění, jsou někdy radostné a jsou schopny se opravit.“ Nelze říci, že jsme odsouzeni prožít ve smutku, špatné náladě nebo depresích celý život. I když nám byly dány určité geny, ovlivnilo nás prostředí rodiny a těžké životní situace. Cestu ven lze hledat na psychoterapii, někdy pomocí léků i jiných aktivit a chování. Například strava je důležitá, pobyt v přírodě, vztahy s lidmi a postoj, že v životě můžeme věci ovlivnit. (…)