Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Nejlepší próza či sbírka básní uplynulého roku? Jistě jste na nějaký řebříček nebo souhrn narazili. Kdo ale loni vstoupil na literární scénu a o čem se rozhodl psát? Středeční ArtCafé věnujeme debutantům, jejichž jména rozhodně neuslyšíte naposledy. Hosty budou překladatel a autor sbírky povídek Hranice lesa Vratislav Kadlec a také Ondřej Hrabal, který loni debutoval básnickou sbírkou Nezkoušej se usmát a také je předloňským mistrem ČR ve slam poetry. Hudbu vybírá Dominik Gajarský. Připravila Petra Kultová.

Natočeno 2020. Premiéra 15. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.). Repríza 19. 3. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Diskusní pořad, dnes na téma zimní ošetření ovocných stromů. Hosté Ludmila Dušková a Jan Kopřiva. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2020. Premiéra 15. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.)

Speciál pořadu Reflexe připomíná 100 let od narození velikána italské kinematografie. Připravili Pavel Sladký a Šárka Gmiterková.

Natočeno 2020. Premiéra 15. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.). Repríza 15. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).

Hostem Interview je Petr Hejma, ekonom, podnikatel, zastupitel STAN. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2020. Premiéra 15. 1. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Erhart, Michael – Rozsypal, Michael: Čižinský manažersky selhal, řízení radnice bylo katastrofální, tvrdí nový starosta Prahy 1 Hejma (STAN). In web ČRo Plus, 15. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Praha 1 má nové vedení, ze kterého po prosincovém vypovězení koaliční smlouvy odcházejí zástupci Prahy 1 Sobě a Pirátů. Na mimořádném jednání zastupitelstva byl starostou zvolen Petr Hejma (STAN).

„Personální situace, atmosféra a způsob řízení radnice byly v katastrofálním stavu,“ kritizuje Hejma svého předchůdce ve funkci Pavla Čižinského (Praha Sobě). Toho v otevřeném dopise kritizovali i Piráti, podle Čižinského si ale tyto připomínky vyjasnili.

Hejma vysvětluje, že z radnice kvůli „velmi špatné atmosféře“ začali odcházet dlouholetí úředníci, a dodává, že na úřadě „existovala paralelní struktura tzv. poradců, kteří byli kamarády tehdejších radních a zasahovali do řízení úřadu.“

„Panovala atmosféra nedůvěry a strachu. Ti lidé za námi chodili s tím, že v takové atmosféře nechtějí pracovat a hrozilo to odchodem dalších dobrých lidí,“ uvádí Hejma s tím, že odešlo přes 60 úředníků. (…)

Tomáš Lindner, redaktor Respektu. Cestu do redakce Respektu mu otevřela před 12 lety reportáž o životě křováků v Botswaně. O rok později už získal Evropskou cenu pro mladé novináře za reportáž o bulharské mafii  a v roce 2010 mu za článek o dnešní Rwandě Jak se staví tygr byla udělena novinářská cena za nejlepší reportáž roku. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2020. Premiéra 15. 1. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Tachecí, Barbora – Tesařová, Kateřina: Část odsouzených evropských konvertitů k IS se už brzy dostane z vězení na svobodu, varuje novinář Lindner. In web ČRo Plus, 15. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Novinář Tomáš Lindner z týdeníku Respekt vydal před dvěma a půl lety, spolu s kolegou Ondřejem Kundrou, publikaci Můj syn terorista. Věnovaná je mladým Evropanům, kteří konvertovali a odešli bojovat za tzv. Islámský stát (IS). Téma sleduje dál.

„Přibližně třetina (až čtvrtina) bojovníků z Evropy zemřela na bojišti. To je tak zhruba 6 000 osob. Další (třetina či čtvrtina) se už vrátila domů bez toho, aby se o tom příliš mluvilo. A jen velmi malá část z nich skončila za mřížemi,“ uvádí host Osobnosti Plus.

Připomíná, že se vlastně ani přesně nevědělo, co a kdo na Blízkém východě dělal, proti komu a kde bojoval.

Navíc, a do jistého okamžiku, ani nebyl odchod do Sýrie trestný čin, a tak bylo velmi těžké dostat tzv. navrátilce vůbec za mříže. „A když se to vůbec podařilo,… dostávali docela nízké tresty. Třeba pět, šest let, takže část takto odsouzených bude brzy propuštěno na svobodu. Je to další riziko.“

Novinář Lindner má za to, že evropské bojovníky IS, kteří zůstali ve věznicích v Sýrii a Iráku, je lepší dostat domů, mít je pod dohledem, případně s nimi dál pracovat. Jinak hrozí, že z vězení na nestabilním Blízkém východě uprchnou a budou plánovat další útoky třeba i v Evropě. (…)

Vládní uhelná komise se tento týden dohodla, že připraví tři scénáře ústupu od uhlí. Od nejrychlejšího, až po nejpomalejší, končící v roce 2050. Prodlouží českou závislost na špinavé energii nedávno oznámený prodej uhelné elektrárny Počerady z polostátního ČEZu miliardáři Pavlu Tykačovi? Moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří dva členové uhelné komise – poslanec ANO Pavel Pustějovský a Jiří Koželouh z ekologického Hnutí Duha.

Natočeno 2020. Premiéra 15. 1. 2020 (ČRo Plus, 9:33 h.).

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Zavírání uhelných elektráren může začít dřív než v roce 2035, myslí si Koželouh z Hnutí Duha. Poslanec ANO Pustějovský namítá, že nejdřív musíme mít alternativu. In web ČRo Plus, 15. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: ČEZ prodal uhelnou elektrárnu v Počeradech skupině Sev.en Energy Pavla Tykače. Jak může prodej ovlivnit závislost Česka na výrobě špinavé energie? Poslanec ANO Pustějovský soudí, že než začneme opouštět uhlí, musíme mít alternativu. Naopak Koželouh z Hnutí Duha v Pro a Proti říká, že bez spalování uhlí se obejdeme. Dokonce dřív než předpokládá nejoptimističtější plán Uhelné komise.

„ČEZ se s prodejem Počerad rozhodl moudře… Je logické, že jeden z nejstarších a největších uhelných zdrojů v České republice dál ve svém portfoliu mít nechce,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti poslanec ANO Pavel Pustějovský. Novým majitelem bude Tykačova skupina ale až od roku 2024.

Zatím prý není čas jmenovat, které zdroje budou v souvislosti s odstupem od uhlí zavírány. „Měly by být definovány nějaké objektivní ukazatele, na základě kterých k tomu dojde. Nebudeme zvažovat vlastníky či umístění, ale ekologické aspekty.“ (…)

Hostem je historik Petr Čornej. O Janu Žižkovi popsal 844 stran. Žižkův životopis vychází u příležitosti šestistého výročí zrodu husitské revoluce a je to konečně biografie bez ideologických nebo náboženských tendencí. K čemu se dnes hodí tak podrobně znát život Jana Žižky z Trocnova? Říká obraz jeho doby něco o dnešku? A proč si jeho odkaz v 50. letech přisvojila komunistická propaganda? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2020. Premiéra 15. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Švarcová, Alžběta – Výborná, Lucie: Jaký byl skutečný Jan Žižka? Temperamentní voják, který obdivoval starozákonní hrdiny, popisuje historik. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Odvážný? Rozhodně ano. Uvážlivý? Spíše ne. Takový zřejmě byl husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Alespoň to naznačují svědectví jeho současníků. Historik Petr Čornej o slavném vojevůdci právě vydal knihu s názvem Jan Žižka: život a doba husitského válečníka.

„Žižka byl velmi temperamentní, měl charisma. Což vysvětluje, proč ho jeho bojovníci tak zbožňovali. Označovali ho slovem ‚nejzvláštnější‘, což znamená, že byl jedinečný, originál – upoutával na sebe pozornost,“ popisuje historik v rozhovoru s Lucií Výbornou.

Právě Žižkova horlivost prý mohla stát i za jeho nepřemožitelností v bitvách – koneckonců žádnou nikdy neprohrál. „Díky svému temperamentu se v krátkém okamžiku dokázal rychle rozhodnout. Zatímco váhavý člověk může vítězství propást,“ soudí Petr Čornej. (…)

Host Nina Pavelčíková, historička. Než aby žákům na základní škole vykládala o dějinách dělnického hnutí, raději se déle zastavila u husitů. Nina Pavelčíková je původem zlínská historička, kterou osud nakonec dovedl ke studiu dějin Romů. Moderuje Eva Lenartová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Připravila Ostrava v roce 2020. Premiéra 15. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.). Repríza 15. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin); 13. 4. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).