Jaromír Slomek recenzuje knihu básníka, prozaika a operního libretisty Zdeňka Barborky nazvanou Hommage. O dvou komiksových románech vystavěných na literárních předlohách tematizujících 50. léta 20. století debatuje Pavel Kořínek, literární vědci Petr A. Bílek a Tomáš Sedláček.
Natočeno 2019. Premiéra 7. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.). Repríza 7. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin); 8. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.; 23:00 h.).
Letos uplyne 30 let od sametové revoluce, kterou mnozí, kdo ji zažili, považují za největší a nejšťastnější historickou událost svého života. Průzkumy ale zároveň naznačují, že velká část společnosti je přesvědčena, že předlistopadový režim nebyl zas tak špatný. Je nějaká naděje, že spolu obě tyto části společnosti začnou normálně mluvit? Hostem Interview je levicový filosof Michael Hauser. Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2019. Premiéra 8. 8. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Bumba, Jan – Erhart, Michael: Lidé vyjadřující nespokojenost s polistopadovým vývojem k tomu mají důvod, říká filozof Hauser. In web ČRo Plus, 8. srpen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Je důvod slavit. Ale pokud chceme provést reflexi posledních 30 let, tak náš vztah k Listopadu nemůže být zcela jednoznačný. Snažím se o pohled, který není pouze oslavný, ale zároveň se zamýšlí nad děním posledních 30 let,“ říká v Interview Plus filozof Michael Hauser. Události roku 1989 prožíval s nadšením a považuje je za důkaz toho, že společnost se může proměnit ze dne na den.
„Dnešní společnost není příkazová, ale rozvíjí určité vyprávění či diskurz, který se předkládá tak, že kdo se s ním ztotožní, tak má pocit, že patří do lepší společnosti. Není to příkaz – že by si musel myslet, že žijeme v nejlepší společnosti. Ale polovina lidí si to nemyslí,“ tvrdí filozof.
Robert Vano, fotograf. Ve svém oboru dosáhl na špici, samostatně působil v New Yorku, Paříži a Miláně. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2019. Premiéra 8. 8. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – Marková, Zuzana: Pro Čechy je všechno v pořádku, pokud se to neděje u nich v kuchyni, myslí si Robert Vano. In web ČRo Plus, 8. srpen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když mu bylo 19 let, utekl z vojny a emigroval do USA, kde se ze sklářské dílny vypracoval na profesionálního fotografa světového formátu. Říkat „ne“ se prý naučil teprve před 10 lety a o tom, jestli bylo správné emigrovat, mnohokrát pochyboval. Robert Vano je hostem pořadu Osobnost Plus.
„Říká se, že Češi jsou tolerantní, ale já myslím, že nejsme. My jsme ignorantní. Všechno je v pořádku, pokud to není doma v mé kuchyni,“ hodnotí postoj Čechů k LGBT komunitě, ale i národnostním menšinám fotograf Robert Vano.
Sám údajně zásadní problémy se svou orientací neměl: „Nezažil jsem to, protože jsem žil v New Yorku. Ale lidé říkají, že Amerika není to, co New York a Los Angeles. Amerika je všechno mezi tím.“ A dodává, že v případě Prahy (kde od 90. let žije) je to podobné. (more…)
Klokánky podle ombudsmanky Anny Šabatové neplní svůj účel – děti v nich jsou dlouho, přitom mají klokánky poskytovat okamžitou, krátkodobou pomoc. Je kritika oprávněná? A jak to poškozuje děti? Připravila Veronika Sedláčková.
Debatují Tereza Gajdůšková z kanceláře veřejného ochráce práv a Hanka Kupková, ředitelka Fondu ohrožených dětí, který klokánky provozuje.
Natočeno 2019. Premiéra 8. 8. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Ombudsmanka nemá aktuální informace, odmítá kritiku na adresu Klokánků předsedkyně Fondu ohrožených dětí Kupková. In web ČRo Plus, 8. srpen 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Fungování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je potřeba opravit. V obsáhlé zprávě to uvádí veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Klokánky a další zařízení by prý měly více plnit svůj původní záměr, tedy poskytovat dětem zázemí pouze na nezbytně dlouhou dobu a nenahrazovat ústavní péči.
„Zákon vyžaduje, aby v těchto zařízeních byla péče krátkodobá a intenzivní… V praxi to tak často nevypadá. Není to problém jen Klokánků, podobných zařízení je kolem 60,“ uvedla v pořadu Pro a proti Tereza Gajdůšková z kanceláře Veřejného ochránce práv, která se na zprávě také podílela.
Doložené předky má ze 14. století. Paní Monica Bubna Litic představuje současnost šlechtického rodu, který prochází dějinami českých zemí. Čím ji zaujalo umění, které spojuje křesťanské motivy s estetickou starého Egypta? A může být aristokratické jméno výhodou při vyjednávání s úřady o záchraně památek? Zeptá se Lucie Výborná.
Natočeno 2019. Premiéra 8. 8. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Lit.: Havel, Prokop – Výborná, Lucie: Monica Bubna Litic: Jméno našeho šlechtického rodu mi pomáhá při záchraně památek. In web ČRo 1 Radiožurnál, 8. srpen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Důvodů, proč se příslušnice starého aristokratického rodu Monica Bubna Litic vrátila k rodnému jménu, bylo více. Nejdůležitější roli ale sehrálo beuronské umění a klášter svatého Gabriela na Smíchově. Čím ji zaujalo umění, které spojuje křesťanské motivy s estetickou starého Egypta?
Host: MUDr. Jitka Vydrová. Moderuje Aleš Cibulka. Doktorka Jitka Vydrová je odbornicí na hygienu hlasu a na fonetiku, svému oboru se věnuje nejen v ordinaci ale i za vysokoškolskou katedrou. Jak vlastně vzniká hlas a co má vliv na jeho barvu či výšku? Co všechno zvládnou hlasivky? A jak rozeznáme, jestli nás přepadla chřipka, angína nebo obyčejné nachlazení?
Natočeno 2019. Premiéra 8. 8. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
Lit.: Horálková, Elena – Cibulka, Aleš: To, že mají lidi v létě angíny je běžné. Může za to kolísání teplot, ujišťuje specialistka. In web ČRo 2 Praha, 8. srpen 2019 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Je odbornicí na hygienu hlasu a lékařkou roku 2017. Proč teď hodně lidí kašle? Je to angína, chřipka, nebo nachlazení? Lékařky Jitky Vydrové se ptal Aleš Cibulka.
Lidi teď hodně kašlou a říkají, že je to chřipka. Mýlí se, upozorňuje v Blízkých setkáních odbornice Jitka Vydrová. „Říká se to lidově, ale chřipka je závažné onemocnění, které se projevuje horečkou a třesavkou. Bolest v krku nastupuje až potom. To, že mají lidé v létě angíny je běžné a kolísáním teplot je naše kotlina známá.“ (more…)
Pořad připravil Petr Kronika.
Hovoří kronikářka obce Mokrý Lom na Českobudějovicku Marie Mlejnková.
Připravil ČRo České Budějovice v roce 2019. Premiéra 10. 8. 2019 (ČRo České Budějovice, 10 min.).
Lit.: Kronika, Petr – Poláková, Andrea: Mokrý Lom měl zatím jen dva kronikáře. Marie Mlejnková zapisuje události už od roku 1957. In web ČRo České Budějovice, 10. srpen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už 61 let píše kroniku obce Mokrý Lom na Českobudějovicku Marie Mlejnková. Je místní rodačkou, i když vlastně ne úplně doslova. „Já jsem se narodila v Pašinovicích, to je kousek přes les. Moje maminka tam měla rodiče, a když jsem se měla narodit, tak tam běžela. Pak mě vzala do nůše a přinesla sem,“ vysvětluje.
Kronikářkou se stala v roce 1957. „Tenkrát začal socialismus a tady byl takový hodně aktivní komunistický předák. Když zjistil, že jsem učitelka, tak mi kroniku předal. Předtím ji psal od roku 1927 jeden sedlák a pak už jen já,“ dodává. (more…)
Lukáš Beran komentuje urbanistický vývoj náměstí Republiky v Praze. Připravili Jiří a Lukáš Kamenovi.
Natočeno 2017. Premiéra 21.10.2017 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.) Repríza 10. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 50 min.); 11. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 6.00 hodin).
Lit.: Kamen, Jiří – Kamen, Lukáš: Lukáš Beran komentuje urbanistický vývoj náměstí Republiky v Praze. In web ČRo 3 Vltava, 10. srpen 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dějiny v českých i evropských souvislostech. Minulost viděná dnešníma očima a hledání kořenů. Velká i zapomenutá výročí. (….)
Připravil ČRo České Budějovice v roce 2019. Premiéra 10. 8. 2019 (ČRo České Budějovice, 21 min).
Lit.: Černý, Filip: Do školy jsme chodili tak, jak to tehdy bylo moderní, čili v dřevákách. In web ČRo České Budějovice, 10. srpen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Narodil jsem se v roce 1927 v Prostředních Svincích,“ začíná své vyprávění Václav Perník. „To byla velikánská obec, měla celých 23 čísel, víte co to je?“ pokládá vzápětí řečnickou otázku a potutelně se usmívá.
Když mu byly dva roky, rodina se přestěhovala do Horních Svinců, které leží o 400 metrů vedle. „Bylo to v zimě, kdy v nedalekých Litvínovicích zrovna jako na potvoru naměřili rekordní mráz přes mínus 42 stupňů. Maminka pak říkala, že než jsme s vozem taženým koňmi ujeli těch 400 metrů, tak nám v konvici zamrzlo kafe. Takže jsme si do nového domu přivezli ledovou kávu,“ dodává a znovu se směje. (more…)
Co předcházelo prvním pochodům hrdosti? Poslechněte si víc o životě queer lidí za komunismu a počátcích duhového aktivismu v Česku. Připravila Aneta Štokrová.
Hovoří sociolog Zdeněk Sloboda.
Natočeno 2019. Premiéra 9. 8. 2019 (ČRo Rádio Wave, 13 min).
Lit.: Štokrová, Aneta: Starat se sám o sebe. Neviditelnost queer lidí trvala i v 90. letech, říká sociolog. In web ČRo Radio Wave, 9. srpen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od stonewallských nepokojů, které reagovaly na tvrdé policejní razie v klubu a vyhnaly do ulic americké aktivisty, uplynulo 50 let. Pro český národ zase změny přinesla revoluce před 30 lety. Obě tyto události si připomíná i letošní festival Prague Pride. O tom, jak se žilo menšině u nás, jsme si povídali se sociologem a těmi, kteří tuto dobu zažili. (more…)
Powered by WordPress