V Česku má nějakou alergii až 25 % populace. Podle Svobody bychom měli žít co nejpřirozeněji, se zvířaty a své děti nestresovat ustavičnými zákazy nebo příkazy. Pochvala a šťastné dětství jsou absolutním základem dobrého zdraví v dospělosti. Doopravdy nám škodí přehnaná hygiena, jak se mezi lidmi traduje?
„Anti-hygienická teorie alergií, podobně je to i u autoimunitních chorob, říká, že kontakt s jakýmkoli vnějším mikroorganismem vede k jeho toleranci. Nejvíc to platí tak do tří let věku dítěte.“
Děti, které přicházejí do kontaktu alespoň s kočkou nebo psem, mají mnohem pevnější a kvalitnější imunitní systém než ty, které se pohybují ve víceméně sterilních podmínkách. Dokonce se říká, že novorozenci, kteří přišli na svět císařským řezem, mohou mít imunitu celoživotně poškozenou.
Císařský řez ničí imunitu
Každý novorozenec se do prvního kontaktu s bakteriemi dostane při fyziologickém porodu. „Do jisté míry to dokážeme nahradit. Do vaginy matky se dává tampon a těmi tekutinami se pak okamžitě otřou ústa, nos a oči novorozence. A skutečně, studie ukazují, že u takto ošetřených novorozenců je střevní flóra mnohem kvalitnější. Mají líp formovaný imunitní systém. Výrazně víc než tam, kde se opatření neprovedlo,“ popisuje Svoboda.
Co to ale alergie je? „Scestná odpověď imunitního systému na antigeny, tedy na látky z vnějšího světa. Alergologie je empirický obor s velkou tradicí už z poválečných let. S imunologií byl obor propojený už na konci 20. století.“ Až do té doby se imunologie považovala za obor blízký hematologii. „Je to vlastně rub a líc téže mince,“ myslí si Svoboda.
Sám prý alergii nemá, tedy „až na tu na lidskou blbost. Nebo tehdy, když někdo zneužívá svobody slova k manipulaci lidmi, jak řekl kdysi Platón,“ říká s nadhledem.
Jaroslav Svoboda u nás obor imunologie, spolu s další specialistkou Terezou Fučíkovou sám založil. Je to už neuvěřitelných 41 let.
„Imunologie má obrovský integrující potenciál nejen ve výuce mediků, ale hlavně v klinické praxi. Imunitní systém vlastně nemá svůj orgán, nicméně buňky jeho systému jsou prakticky všude. I proto se musíme na člověka dívat jako na jeden celek. Léčíme nemocného, ne jen jeho nemoc. Musíme vidět celek, který je, jak praví klasikové, víc než součet všech částí.“
Rakovina…
Za imunology přicházejí pacienti (ale i lékaři na konzultaci) obvykle ve chvíli, kdy mají nějakou chorobou zasaženo hned několik orgánů dohromady. Odborník pak hledá nějaký společný jmenovatel. „Klinický obraz, který vnímáme u lůžka nemocného, je výsledkem působení něčeho z vnějšku + odpovědí samotného organismu,“ vysvětluje.
V roce 2018 se v imunologii „stalo něco opravdu významného“. Přestože jsou první pokusy léčby zhoubných nádorů prostřednictvím lidské imunity staré už přes 120 let, tak se vloni „udělal asi největší krok za posledních mnoho let. Taky za to dva pánové dostali Nobelovu cenu,“ předestírá.
„V podstatě jde o to, že se nádor zmocní obranného zánětu a obrátí ho proti vlastnímu organismu. A my už dnes víme, jak to odblokovat. Jak imunitní systém osvobodit, aby se mohl vrhnout na boj s nádorem. De facto umíme vyvolat autoagresivní reakci, která ničí odcizené, vlastní buňky, tedy buňky nádorové.“
Doktor Svoboda tak nechce tvrdit, že už umí rakovinu vyléčit, umí ji ale konečně pořádně léčit. Imunologie se teď stala hlavním nástrojem moderních biologických léčiv 21. století.
„Třeba u melanoblastomu má léčba obrovské efekty. Dokonce po dlouhých 30 letech máme lék na nemalobuněčné karcinomy plic, kde jsme se nedokázali pohnout z místa. Je to obrovský krok kupředu, a to spektrum nádorů, které se takto dnes léčí, je tak velké, že už jsou snad skoro všechny.“
Nemoc vs. psychika
Zachraňuje takový imunolog životy nemocných? „Musím říct, že ano,“ odpovídá. „Třeba tím, že včas stanoví správnou diagnózu, která by bez léčby mohla mít fatální důsledky.“ Svoboda je přesvědčený, že pomoc člověku se dá vždy a nikdy není pozdě. „Vždy je nějaká možnost, úplně bezmocní nejsme nikdy. Třeba nedokážeme vyléčit, ale umíme zmírnit bolesti, slabosti, snížit únavu nebo pocit vyčerpanosti.“
Internista a imunolog Jaroslav Svoboda pak tvrdí, že nemoc úzce souvisí s psychikou. Dokonce má prý naprosto intimní vztah s imunitou.
„Imunitní systém je pevně spojený s nervovým systémem, tedy i s duší. Pak se systémem endokrinním, tedy hormonálním. Všechny sdílejí i stejné signální molekuly. A když si k tomu vezmete i trávicí trakt, tak jeho bakterie produkují úplně stejné signální molekuly, jako neurony v mozku.“
Imunita pak prý psychiku ovlivňuje obrovsky. „I deprese jsou jednoznačně spojeny se snížením obranyschopnosti organismu, a to jak vůči mikroorganismům zvnějšku, tak, bohužel, i vůči vzniku nádorů,“ dodává.
Pozná lékař už od dveří, s jakou nemocí pacient přichází? Jak si lidstvo poradí s léčbou AIDS? Jak by podle lékaře mělo vypadat české zdravotnictví a systém pojišťoven? Poslechněte si audiozáznam Interview Plus. Ptala se Jana Klusáková.