Diskusní pořad, dnes na téma cvičení s vahou vlastního těla. Host MUDr. Marie Skalská, Pro fit institut. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
18. 3. 2019
Reflexe: Vizuální umění! – Jdi na venkov! (2019)
Výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800-1960, výstava v Západočeské galerii v Plzni. Hosté Tomáš Winter a Pavla Machalíková. Michaela Vrchotová svými hosty debatuje o současném umění, o jeho aktuální situaci, trendech a dlouhodobějších tendencích.
Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h). Repríza 19. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).
Lit.: Vrchotová, Michaela: Jdi na venkov! Výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800-1960. In web ČRo 3 Vltava, 19. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co všechno si můžeme představit pod pojmem lidová kultura? A jak ji vnímáme dnes, ve věku globalizace a zároveň v době znovu sílících nacionalistických proudů?
Je zřejmé, že lidová kultura přestala být nedotknutelnou pokladnicí, za kterou ji považovaly minulé epochy. Alespoň tak o ní uvažují autoři výzkumného projektu, jemuž se v Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky věnují jeho ředitel Tomáš Winter a Pavla Machalíková. Výsledky svého bádání představují na výstavě Jdi na venkov! Výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800-1960, kterou pro Západočeskou galerii v Plzni připravili společně s historikem umění Milanem Pechem z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.
Výstava vůbec poprvé kriticky sleduje vztah lidové kultury k výtvarnému umění v českých zemích od počátku devatenáctého až do poloviny dvacátého století. Důraz klade na kulturu venkovského lidu, která v českém umění sehrála mnohem zásadnější roli než kultura městského prostředí.
„Od poloviny devatenáctého století se lidové umění stávalo takřka oficiálním a univerzálním projekčním plátnem. Jednotlivci, ale i skupiny, instituce a stát na něj promítali své politické, společenské a kulturní ideály. Prostřednictvím nejrůznějších manipulací bylo využíváno, či přímo zneužíváno k různým účelům. S lidovým uměním bylo zhusta zacházeno jako s konstruktem ve službách nacionalistické obrany budovaného národního společenství,“ vysvětluje historik umění Tomáš Winter.
A nejinak tomu bylo i po únoru 1948, kdy komunistický politický systém v Československu zneužíval folklor ke své vlastní legitimizaci v masovém měřítku. Jako jeden z nejmarkantnějších příkladů autoři výzkumného projektu uvádějí asi nejznámější festival Slavnosti lidových písní a tanců ve Strážnici.
Západočeská galerie v Plzni: „Jdi na venkov! Výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800-1960“
Výstavní síň Masné krámy: 1. 3. 2019 – 12. 5. 2019
Vizitka – Daniela Fischerová (2019)
Daniela Fischerová, spisovatelka. Moderuje Václav Flegl. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 19. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
Lit.: Flegl, Václav: Daniela Fischerová: Až bude vypsána soutěž na půlminutovou hru, rozhodně už stojím ve frontě! In web ČRo 3 Vltava, 19. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Píšících autorů s tak širokým žánrovým rozpětím rozhodně není mnoho. Ačkoliv měla původně nakročeno jednoznačně k filmové a televizní scénáristice, stala se neobyčejně všestrannou literární autorkou, divadelní a rozhlasovou dramatičkou.
Její texty vynikají schopností vystavět příběh, charaktery i jejich konflikty úspornými, až strohými, přesto však neobyčejně sdělnými prostředky. I to je jedním z důvodů, proč letošní laureátka Ceny Českého PEN klubu tíhne k rozhlasové tvorbě.
Já jsem měla v životě dvakrát veliké štěstí: v divadle na režiséra Luboše Pistoria a v rozhlase na Hanku Kofránkovou. To jsou dva lidé, kterým jsem vždycky dávala svoje texty s plnou důvěrou.
Její erudice i šíře zájmů je všestranná, v mnoha rozhovorech byla představena i jako esejistka, osobitá a vtipná astroložka, pedagožka, lektorka nonverbální komunikace“, zdánlivě v ústraní a v tichosti (třebaže po desetiletí) vznikaly verše a říkanky určené dětem. Není sporu o tom, že i tato oblast autorčiny tvorby dnes patří k tomu nejlepšímu v oblasti domácí literární produkce pro mládež, a to včetně těch úplně nejmenších, sotva rozum a cit beroucím, které tak lákavým způsobem vtahuje do jazykových a rytmických hrátek.
Co je hlavním motivem, proč píšu dětské básničky? Je to hra se zvukem. Dokonce věřím, že právě takhle poezie vznikla.
Jakkoliv je pro Danielu Fischerovou příznačná vlídná, vytříbená i vtipná, ale především mnohavrstevná čeština, její postoj k jazykovému vývoji je vstřícně shovívavý a tolerantní.
„Jazyk je živý organismus, který si dělá, co chce, je to takový dravý proud, který nese živé, mrtvé, minulé, příští – a my nemůžeme pořád mluvit jako Bible kralická.“
V mnoha oblastech se Daniela Fischerová projevila jako vstřícná a sdílná, její otevřená a společenská povaha jí umožňuje nejrůznější formy pedagogického působení, včetně lektorských kurzů tvůrčího psaní, dílen na Šrámkově Sobotce nebo Loutkářské Chrudimi.
„Talent nikomu nepřičarujeme. Ale když je tam alespoň elementární zájem o věc, tak se toho dá spoustu naučit. A ten nezkušený autor je najednou jako instalatér, který má prokazatelně víc vercajku v tašce.“
Blízká setkání – Marta Kučíková (2019)
Host spisovatelka Marta Kučíková. Moderuje Tereza Kostková. Zblízka se tentokrát setkáme s blogerkou Martou Kučíkovou. Jsou její Dvojhubky stejně stravitelné jako jednohubky? Jaké to je, když se Češka přestěhuje mezi Italy do podhůří Dolomit a přitom neumí slovo italsky? A jak se jako blogerka roku 2016 cítí mezi profesionálními spisovateli?
Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Lit.: Kostková, Tereza – Horálková, Elena: „V Itálii jsem se nenaučila italsky, ale rusky,“ glosuje autorka Italských jednohubek Marta Kučíková. In web ČRo 2 Praha, 19. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Autorka humoristických knížek o životě v Itálii prozradila v pořadu Blízká setkání Terezy Kostkové, že je v Itálii „za dobrosrdečnou Martu, která nic nechápe a usmívá se“.
Před 15 lety se s manželem přestěhovala do podhůří Dolomit. Italsky neuměla. „Chodila jsem na kurz italštiny, ale nenaučila jsem se lautr nic. Náš učitel neměl rád cizince. Zato jsem se tam naučila rusky, protože jsem se bavila s Ruskami,“ směje se Marta Kučíková.
Italsky moc neumí dodnes. „Jsem tam za veselou dobrosrdečnou Martu, která nechápe a usmívá se. Ale mně je v té roli dobře.“ O životě v Itálii napsala dvě humoristické knížky: Italské jednohubky a Italské dvojhubky. Bude i třetí pokračování?
Kolik má dětí jak se jim tam všem žije? Je manžel jejím prvním čtenářem? Co ji na životě v Itálii nejvíc zaujalo? Jak často pendluje mezi Itálií a Českou republikou?
Osobnost Plus – Iva Pekárková (2019)
Iva Pekárková spisovatelka a glosátorka. Žena, které se svojí otevřeností daří překvapovat. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2019. Premiéra 18. 3. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Iva Pekárková: Čas, který jsem prolenošila a jen vsávala svět, mi dal nejvíc. In web ČRo Plus, 18. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Publicistka, spisovatelka a překladatelka Iva Pekárková strávila od roku 1983 a své emigrace z totalitního Československa značný kus života na cestách. Nyní žije v Londýně a často se z něj vrací do Česka.
Úspěšná autorka nejenže stále publikuje a píše, ale v Británii se živí také jako taxikářka. Na cestách po Evropě, Americe i Africe si vyzkoušela řadu povolání.
Prozaička, publicistka a překladatelka Iva Pekárková studovala Přírodovědeckou fakultu UK, obor mikrobiologie a virologie. Krátce před dokončením studia, v roce 1983, ale emigrovala. Po desetiměsíčním pobytu v uprchlickém táboře v Traiskirchenu u Vídně získala roku 1986 za podpory nadace Amerického fondu pro československé uprchlíky (AFCR) povolení k odjezdu do USA. Na přelomu let 1988-1989 žila půl roku v Thajsku a zabývala se poměry v místních táborech pro utečence. V letech 1993 a 2000 strávila několik měsíců v Indii. Od roku 1997 žila v Praze, příležitostně překládala a působila v redakci Mladé fronty Dnes. V roce 2003 strávila téměř dva měsíce v Nigérii. Od roku 2005 žije v Londýně a pracuje jako taxikářka a tlumočnice. Napsala tři desítky knih a působila v řadě periodik. Pro Český rozhlas Plus připravuje pravidelně své glosy.
Výraz lenosti
„Myslím, že jsem líná. Ano, napsala jsem třicet knih, jenomže mě to baví. Takže se vyhýbám poctivé práci a místo toho píšu. Dělat to, co mě baví, považuji stoprocentně za výraz lenosti a jsem přesvědčená, že jsem svůj život prolenošila,“ říká s nadhledem.
„Zejména mládí, protože mé studium nebyl žádný problém. A čím víc stárnu, tím víc vidím, že to prolenošené období, kdy člověk nedělá nic konkrétního, ale jen do sebe vsává svět a pozoruje, jak to všechno je, to se mi vyplatilo nejvíc.“
Patřím k lidem, kteří jsou schopni poučit se ze života v cizí zemi. Iva Pekárková
Nenechám se opít rohlíkem
Pekárková ale svá studia nedokončila a ve čtvrtém ročníku oboru mikrobiologie emigrovala přes Rakousko do Spojených států. Své znalosti ve vědeckém oboru však přesto v životě stále zhodnocuje.
„Možnost chodit do školy a něco se dozvědět považuji za úžasnou věc. Využívám to v psaní a vlastně každý den kolem sebe vidím, jak se mi hodí základ vědy a mé knihy jsou lepší. Protože se nenechám opít rohlíkem,“ říká spisovatelka.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím pondělním hostem. Iva Pekárková bude v souvislosti se svým životem v Londýně mluvit také o brexitu a no go zónách, které podle ní v hlavním městě Velké Británie neexistují.
Hovory Plus – Michal Gregorini (2019)
Hostem dnešních Hovorů bude zakladatel grafického studia Mowshe Michal Gregorini. Mluvit bude o Janu Werichovi a taky o grafickém smogu ve městech. Ve Werichově vile v Praze totiž vytvořil expozici a vydal knihu s nejoblíbenějšími recepty Jana Wericha. Moderuje Naděžda Hávová.
Natočeno 2019. Premiéra 18. 3. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h).
Večerní Host Radiožurnálu – Lucie Suchá (2019)
V Holandském domě v Berouně vystavuje fotografka a výtvarnice Lucie Suchá svoje masopustní snímky. Kdo jsou Berounští Fotorici? A chystá další výstavu svých naivních obrázků? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2019. Premiéra 18. 3. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.).
Noční Mikrofórum – Anna Nováková (2019)
Host Anna Nováková, loutkoherečka. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Tomáš Vacek.
Natočeno 2019. Premiéra 18. 3. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 27. 4. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.); 4. 1. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Kalanoro (2019)
Čeští dobrodruzi na Madagaskaru. Pořad připravil Stanislav Motl.
Natočeno v roce 2019. Premiéra 18. 3. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Stopy, fakta, tajemství (354. díl).
Kontexty – Nalezeno v překladu 1/5 (2019)
Setkání českých spisovatelů se svými překladateli. Připravil Ivo Kristián Kubák.
Vybrané ukázky v obou jazycích čte Anežka Rusevová.
Natočeno 2019. Premiéra 18. – 22. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.). Repríza 19. 3. – 23. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin). Repríza 1. dílu 16. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:45 h.) v cyklu Víkendová příloha; 5. dílu 23. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:45 h.); 3. dílu 27. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:20 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Obsah: 1. Maria Sileny a Petr Stančík. – 2. Doris Kouba a Marek Šindelka. – 3. Veronika Siska a Michal Ajvaz. – 4. Iris Milde a Kateřina Tučková. – 5. Martina Lisa a Petr Hruška.