Hostem je Jan Blažek, ředitel Dětského domova Tuchlov. Jak tráví prázdniny děti z dětských domovů? Proč některé z nich absolvovaly náročnou cyklistickou jízdu k Baltu? Komu jejich cesta pomůže zlepšit život? Moderuje Zuzana Burešová.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 7. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h).
Cyklus rozhovorů.
Natočeno 2018. Premiéra 16. – 20. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.
Obsah: 1 . Host: Pavel Titz, archeolog. Jaká dobrodružství můžete zažít, když se dobře učíte dějepis? Co všechno můžete vykopat ze země? Už Pavel někdy objevil poklad? A jaké země už objevil díky archeologii? Dá se díky archeologii cestovat v čase? To všechno a spoustu dalšího se dozvíte v pondělním Klubu Rádia Junior. Moderuje Jana Rychterová.
2. Host: Michal Brousil, hasič. Záchranář, který se pravidelně umisťuje na předních místech v hasičské soutěži. Není to jen tak, musí si obléknout těžkou výstroj, kterou byste možná ani neunesli a šplhá v rekordním čase na vysoké překážky. Kolik kilogramů musí unést? Jak se stal hasičem? A jak se soutěž liší od opravdového zásahu v terénu? Stačí poslouchat úterní Klub Rádia Junior. Moderuje Jana Rychterová.
3. Host: Jaroslav Cepák, ornitolog a vedoucí kroužkovací stanice Národního muzea. Bude vyprávět o sledování ptáků i proč je pro lidi důležité vědět, kam a kdy ptáci létají. Co se dá všechno zjistit díky kroužkování ptáků? A nebolí ptáky kroužek na noze? Zajímá vás ještě něco? O ptácích a ornitologii bude řeč ve středečním Klubu Rádia Junior. Moderuje Jana Rychterová.
4. Host: Simona Heřtusová, zakladatelka neziskové organizace Centrum Na rovinu. Ve čtvrtečním Klubu Rádia Junior si budeme povídat o tom, jak se Simona zamilovala do Keni a proč se rozhodla postavit školu v Africe. Co je v Keni nejkrásnější a co všechno se mohou naučit keňské děti? Moderuje Jana Rychterová.
5. Host: Pavel Řezáč, zoolog, který se zaměřuje na pavouky. Bojíte se pavouků? My vás to odnaučíme. Pavouci jsou totiž ohromně zajímaví tvorové. Kolik jich je druhů? Který je největší a který nejmenší? Můžete mít pavouka jako domácího mazlíčka? A lze ho vycvičit?Poslouchejte páteční Klub Rádia Junior. Moderuje Jana Rychterová
Hostem je Milena Černá, předsedkyně Výboru Dobré vůle. Cyklus dokumentů GEN uvede v neděli večer na ČT1 její portrét. Jak se dlouholetá předsedkyně Výboru Dobré vůle Nadace Olgy Havlové ohlíží za bezmála 30 lety demokracie? Kdy a proč se rozhodla, že bude ostatním užitečná? I na to se zeptá moderátorka Patricie Strouhalová.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 7. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h).
Lit.: Havel, Prokop – Strouhalová, Patricie: Milena Černá: Jestliže člověk může pomáhat druhým, tak žije plný život. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Olga Havlová velice dobře rozpoznávala lidi, poznala, který člověk jí jenom poklonkuje a který je upřímný a mluví pravdu. Tak vzpomíná dlouholetá předsedkyně výboru Dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Milena Černá na bývalou první dámu. A protože by letos oslavila 85. narozeniny, rozhodli se v nadaci uspořádat speciální akci – 85 stromů pro Olgu Havlovou.
Obce i města měla možnost vybrat si druh stromu a místo, kde ho vysadí. Pak se zasadí tabula s nápisem, proběhne malá slavnost, někde zpívají děti, někde se recituje, lidé tančí…
„Každá obec nebo město si pojalo slavnost zasazení stromu pro Olgu Havlovou jiným způsobem, přijde starosta, zastupitelstvo, lidé a vzpomíná se na paní Olgu,“ popisuje. (more…)
Připravil Vít Zdrálek.
Natočeno 2018. Premiéra 16. – 20. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.). Repríza 1. dílu 17. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin); 6. – 10. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h); 7. – 11. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 1:30 h).
Obsah: 1. Jihoafrická hymna, složitý příběh národa. – 2. Kostelní píseň v postkoloniálních časech. – 3. Jihoafrický jazz mezi domovem a exilem. – 4. Afrikánský rock“n“rollový underground. – 5. Kwaito, příslib utopie.
Lit.: Zdrálek, Vít: Jihoafrická hudba. In web ČRo 3 Vltava, 16. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na vlajce Jihoafrické republiky najdeme 6 barev. Stejně mnohobarevná je i historie této země, která se v nejrůznějších podobách otiskla i do hudby. Etnomuzikolog Vít Zdrálek připravil v pěti kapitolách několik pohledů na jihoafrickou společnost a kulturu prostřednictvím její hudby. Africké léto na Vltavě pokračuje cyklem Kontexty.
Jihoafrická hymna si, podobně jako vlajka, klade za cíl dát zaznít – když ne všem, tak alespoň těm největším – jazykovým a kulturním skupinám. Těmi jsou potomci holandských kolonistů, bílí Afrikánci. Dále hymna propůjčuje hlas anglicky mluvícím obyvatelům Jižní Afriky, což jsou například i početní Indové. Další tři jazyky, xhoština, zuluština a sesothština, patří místním původním černým obyvatelům, nejsou to však jediné černošské jazyky, ale pro původní obyvatele jsou srozumitelné.
Mocný vliv na jihoafrické obyvatelstvo měly kostelní písně jednotlivých křesťanských sborů, které měly v programu vytvořit z původního Afričana civilizovaného „nového člověka“. Role křesťanských misií, jako vše v Jižní Africe, byla nejednoznačná. Nejen že usilovaly o potlačení původního „pohanského“ životního způsobu a s tím i hudebního projevu, ale také členy jednotlivých církevních sborů vzdělávaly a ochraňovaly, a to nenásilnými metodami.
V nahrávkách současných rockových skupin, které důmyslně unikají před cenzurou, se projevuje nejen odpor proti přetrvávajícím způsobům segregační politiky apartheidu, ale také vzdor proti současným poměrům, které se deklarují už jako demokratické, ale nesou s sebou zátěž předchozích koloniálních a náboženských poměrů. Nejen černí Jihoafričané, ale i bílí Afrikánci a anglicky hovořící Afričané usilují protestním rockovým výrazem o osvobození: jedni se snaží oprostit od pozůstatků kolonialismu, druzí hledají nový obsah své bělošské jihoafrické identity.
Při poslechu jihoafrické hudby si připomeňme, že v krasové oblasti kolem Johannesburgu se našly nejstarší pozůstatky prvních lidí i jejich čím dál vzpřímenějších a zručnějších pravěkých potomků. Také že k břehům Jižní Afriky připluli jako první Portugalci, ale kolonizovali je v 17. století Holanďané. V 18. století převzala vládu nad jihoafrickým pobřežím Anglie. Jejich spory s usazenými Holanďany vyústily ve dvě Búrské války, v nichž se obě evropské země a jejich kultury ukázaly v tom nejhorším světle: ta búrská jako otevřeně otrokářská, ta anglická zavedla poprvé pro poražené Búry koncentrační tábory.
V roce 1910 se obě strany bílých kolonizátorů dohodly na vytvoření Jihoafrické unie, ale trvalo po celé 20. století, až do roku 1989, kdy poslední bělošský prezident de Klerk 16. listopadu 1989 zrušil v Jihoafrické republice rasovou segregaci, povolil Africký národní kongres a souhlasil s konáním všeobecných voleb v roce 1994; po nich do úřadu nastoupil Nelson Mandela, který byl prezidentem do roku 1999. Mandela, ikonická postava boje za rovnoprávnost původních obyvatel Afriky, strávil 27 let ve vězení.
Různé peripetie historie i současnosti Jižní Afriky se odrážejí v její hudbě způsobem, který názorně a přirozeně ilustruje komplikovanost složení jejího obyvatelstva i jejích dějin.
Diskusní pořad. Moderuje Tomáš Voženílek. Téma: Užitečné nepotřebné věci. Hosté: Martin Ander, náměstek primátora města Brna, které iniciovalo projekt Re-use, Zuzana Kuberová a Bára Kocandová, projekt Z pokoje do pokoje.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).
Ve finských Helsinkách se scházejí prezidenti Spojených států amerických a Ruska. Evropská unie sleduje tuhle schůzku s nadějí i obavami. Může sbližování Donalda Trumpa a Vladimíra Putina narušit soudržnost Severoatlantické aliance? A je Evropa připravená platit za vlastní obranu tolik, kolik je třeba? Zeptá se Veronika Sedláčková.
Hovoří bezpečnostní analytik z vysoké školy CEVRO Tomáš Pojar a poslanec KSČM Daniel Pawlas.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 7. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).
Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Bezpečnost Evropy by měla záležet na nás, ne na Donaldu Trumpovi, věří Tomáš Pojar. In web ČRo Plus, 16. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Finské Helsinky dnes hostí ruského a amerického prezidenta. Evropští politici sledují toto setkání s obavami, protože se Donald Trump nechal nedávno slyšet, že jestli Evropa nezačne přispívat do společné pokladny NATO, tak jak se zavázala, začnou si USA dělat věci po svém. Může sbližování Moskvy a Washingtonu narušit soudržnost Severoatlantické aliance a ohrozit evropskou bezpečnost?
„Současná politika USA je hrozbou pro spojence v Evropské unii. Poslední kroky a výroky amerického prezidenta jsou podle mě za hranou, a není to dobrý signál pro tzv. spojence z Evropy,“ uvedl v pořadu Pro a proti poslanec KSČM Daniel Pawlas.
Podle něj je politika NATO především politika Spojených států a hrozby, které jsou ve světě, jsou mnohdy způsobené touto aliancí. „Migrační krize je právě důsledkem vměšování se NATO do politiky států Blízkého východu.“
Summit dvou nejmocnějších mužů světa poslouchejte ve Speciálu Plusu po 16:30 hodině.
„Jako představitel KSČM nemůžu souhlasit s členstvím v NATO, jehož současná politika není zaměřena na obranu Evropy, ale hlavně pro zájmy USA,“ říká Pawlas.
Poslanec věří, že myšlenka Evropské unie byla bodem A, ale bodem B měla být i společná obranná politika. „Nelze jen tak přejít, když americký prezident řekne, že Evropská unie je nepřítelem USA v obchodní válce.“
NATO útočí na mírovou rovnováhu ve světě, vytváří celkový neklid v globálním světě. Důležité je uklidnit situaci, stáhnout se, každá země ať si řeší vlastní problémy. Neustálé vměšování do cizích zájmů způsobuje napětí v celém světě. Je to útok na obranu amerických zájmů a petrodolaru. Daniel Pawlas
„Jak chtějí mít Spojené státy dobré vztahy s Unií, když ji na jednu stranu potřebují pro své mocenské zájmy, a na druhou stranu je to nepřítel?“
Komunista vnímá USA i Rusko jako velmoci na odchodu. „Vedou velmocenskou světovou politiku, ale těžiště světové moci se posouvá pomalu do Číny, Indie a dalších zemí.“
„Neustále opomíjíme Čínu, ale se zeměmi, na které jsou uvaleny sankce, obchodují Číňané. Neustále se bavíme o Rusku a Spojených státech, ale ekonomický nepřítel je jinde, číhá v Číně. Vyklízíme ekonomické pole, a pak se Rusko, Evropská unie a Amerika budou jednoho dne divit, že celý svět bude čínský,“ předpověděl Daniel Pawlas.
Prorektor soukromé vysoké školy CEVRO a bývalý diplomat Tomáš Pojar je přesvědčen, že Evropa si je sama sobě hrozbou. „Pokud nebudeme brát svojí bezpečnost vážně, tak můžeme transatlantickou vazbu, a vůbec bezpečnost na evropském kontinentě, výrazně oslabit. Je to ale spíš na nás, než na Donaldu Trumpovi.“
„Trump má pravdu, že Amerika platí za evropskou bezpečnost a Evropa neplatí. Náklady musí být rovnoměrně a spravedlivě rozložené. Já se americkému prezidentovi nedivím, že nechce dál platit za evropskou bezpečnost, ačkoli neobhajuji to, jak buranským způsobem hovoří.“
Komunistův názor na míru prospěšnosti NATO Pojar nesdílí. „Kdyby neexistovala Severoatlantická aliance, spělo by to k velké turbulenci až válce na evropském kontinentě. Je dobré, že máme silné NATO, které je schopno komunikovat s Ruskem. To ví, co je silný soupeř a do konfliktu s ním nejde.“
Stabilizovat situaci na Blízkém východě není možné. Různé země a aliance se o to pokoušejí, a někdy dochází k ještě větší destabilizaci. V regionu se ale musíme angažovat, tak jako se angažuje i Ruská federace. Blízký východ je náš soused s obrovskými problémy, které dokáže vyvážet do Evropy, jak ukazuje uprchlická krize nebo terorismus. Tomáš Pojar
„Spojené státy skutečně přispívají do společné kasičky 75 %. Pokud chtějí být Evropané více slyšet ovlivňovat to, co bude NATO dělat, tak by měli více platit, protože kdo více platí, má větší hlasovací práva. Česká republika je v tomto jedna z nejhorších, a proto nás nikdo neposlouchá.“
Donaldu Trumpovi ale prý nejde jen o to, aby Evropané dávali více na svojí obranu. „Zároveň chce, aby neměli obchodní přebytky v obchodu s USA. Proto útočí právě na Německo, které má přebytky největší a do NATO dává absolutně nejméně.“
„V první řadě bychom se měli spolehnout sami na sebe… Bezpečnost nebereme vážně… Většina evropských zemí nemá bojeschopné armády schopné ochránit bezpečnost jednotlivých zemí, Unie či NATO jako celku. Taháme za kratší konec, a přitom je Evropa zranitelnější daleko víc než Spojené státy,“ konstatoval Tomáš Pojar.
Voda, která hoří. Právě tak se jmenuje nová kniha Jitky Vodňanské, která bude Hostem do domu. S průvodkyní Jitkou Novotnou si budou povídat o světě psychoterapie, meditace, budhistických klášterů a dostaneme se i mezi disidenty, kumštýře, ale i léčené alkoholiky a jejich děti. Připravila a moderuje Jitka Novotná.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Lit.: Novotná, Jitka: Jitka Vodňanská: Od Václava Havla jsem se naučila stát si za svým názorem. In web ČRo 2 Praha, 16. 7. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S Václavem Havlem jsme sdíleli určité mystické přesahy, říká Jitka Vodňanská.
Má odvahu dělat nezvyklé věci, víru v dobro i život a velkou kuráž. To vše ji vedlo k napsání autobiografické knihy Voda, která hoří. V ní mimo jiné vzpomíná na disidenta a pozdějšího prezidenta Václava Havla.
„Naučila jsem se trvat si na svých postojích, ať se děje, co se děje. Jeho odvaha ho mohla stát, kdybychom byly v 50. letech, život. Nikdy se nevědělo, kam se lidská zloba a bahno vrhne. Navíc to byl laskavý a dobrotivý člověk. Nebyl pyšný a nerozlišoval, kdo je kdo. Stejným způsobem se zajímal o kohokoliv,“ shrnula spisovatelka Jitka Vodňanská stručně osobu Václava Havla.
A čím naopak spisovatelka a psychoterapeutka inspirovala prvního českého prezidenta? „Miloval můj humor a lehkost. Myslím, že určité mystické přesahy, které jsme spolu sdíleli, ho inspirovali k napsání tří krásných divadelních her Largo desolato, Pokoušení a Asanace. Bylo to takové rozkvetlé období.“
Jak se odhodlala k napsání knihy? Jaké bylo vychovávat syna ve specifické době? Proč cestuje do Asie? Poslechněte si ze záznamu.
Připravili Pavel Krejčí a Eliška Pilařová. Pořad s posluchačskou soutěží.
Natočeno 2018. Premiéra 16. – 20. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 8:40 h). Repríza 1. dílu 16. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13.45 hodin). Repríza 19. – 23. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:40 h.) v cyklu Výlety s Vltavou.
Obsah: 1. Ctnosti a neřesti – areál na Kuksu. – 2. Šporkovi poustevníci. – 3. Braunův Betlém – 4. Stanovická kaple. – 5. Choustníkovo Hradiště.
Lit.: Krejčí, Pavel – Pilařová, Eliška: Krajinou barokní. In web ČRo 3 Vltava, 17. červenec 2018 (anotace + nahrávky k poslechu).- Cit.: Navštívíme areál na Kuksu, Braunův Betlém, Šporkovy kameny v Kohoutově, Stanovický kříž a mnohé další. Připravili Pavel Krejčí a Eliška Pilařová. Pořad s posluchačskou soutěží.
Lit.: Krejčí, Pavel – Pilařová, Eliška: Krajinou barokní. Na Kuks, do Betléma i za dalšími památkami. In web ČRo 3 Vltava, 20. červenec 2021 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Říká se, že sama česká krajina je „barokní“ a právě její proměnlivá přírodní krása se stala ideální kulisou barokní kulturní krajiny komponované. Dominanty návrší a věží se propojily liniemi dalekých výhledů, podle osy se souměrně rozčlenil prostor parků a zahrad, do daleka se rozvinuly aleje. Bylo to baroko, které si jako první začalo estetiky krajiny všímat a tehdejší velká panství umožnila velkoryse plánovat, dotvářet i měnit.
František Antonín, hrabě Špork zdědil rozsáhlé majetky roku 1684 a panství Lysou nad Labem a Choustníkovo Hradiště začal postupně měnit v nádherné a zároveň důmyslné „mikrosvěty“, které měly, kromě barokní velkoleposti také mnohé napovědět o životní filozofii svého tvůrce. (…)
Kuks byl původně jen údolím meandrujícího Labe, lesním zákoutím se „zázračnou“ studánkou. Špork nechal napřímit tok řeky a začal tu velkoryse budovat lázně s vlastní rezidencí a hospitálem. Na Šporkovo pozvání přichází ve svých osmadvaceti letech na Kuks i Matyáš Bernard Braun a v jeho dílně vzniknou desítky soch pro lázeňský areál i čtyřiadvacet pískovcových Ctností a Neřestí pro zahradní zeď tamního Hospitalu. Právě jejich rozevlátý pohyb, výraz i detaily oděvu z nich činí jedny z nejnádhernějších ženských plastik barokního umění vůbec.
V pískovcových skalních blocích nad Stanovicemi vytvořil Braun zcela výjimečnou sérii reliéfů a soch, včetně ústředního Narození páně a Klanění Tří králů. V roce 2000 byly dochované fragmenty někdejšího rozsáhlého areálu zapsány mezi sto nejohroženějších památek světa a nedávno započal i restaurátorský výzkum reálných možností záchrany této národní kulturní památky. (…)
Diskusní pořad. Moderuje Tomáš Voženílek. Téma: Rostlinné hormony. Host: Doc. RNDr. Radomíra Vaňková, Laboratoř hormonálních regulací u rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Natočeno 2018. Premiéra 17. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).
Hostem Hovorů bude Jan Brabenec, výtvarník a galerista, který žije ve Vídni i v Praze. V červenci vystavuje v kostele sv. Martina ve zdi na Starém Městě pražském spolu s brněnským výtvarníkem Dušanem Tejkalem . Brabencovy obrazy vycházejí především ze starozákonních motivů a letos přichází s jejich působivou a nekonvenční instalací. Při tvorbě používá originální technické postupy. Je nejen výtvarník a spisovatel, ale také vídeňský galerista, a pražský patriot. Sám sebe definuje jako Středoevropana. Moderuje Eva Hůlková.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 7. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h).
Powered by WordPress