Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Akademický architekt Oldřich Hozman chápe návrhy a realizace architektonických a krajinných celků jako významné projevy lidského jednání. Své projekty rozvíjí celostním způsobem. Navrhuje ekologické a energeticky úsporné domy, a to při zachování estetiky a uměleckých řemesel. Více poví posluchačům a zeptá se Stanislava Lekešová.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).

Host: rektor UK, lékař a biochemik Tomáš Zima. Témata: vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka; prezidentské volby; přínos EU; osmičkový rok; Jan Palach; léčba cholesterolu a tlaku; globální nedostatek zdravotníků. Moderuje Zita Senková.

Natočeno 2018. Premiéra 16. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 8:30 h). K poslechu zde.

Lit.: Kreuz, Petr: Dnešní výroky rektora Univerzity Karlovy T. Zimy na ČRo 2 v pořadu „Jak to vidí“ o Janu Palachovi… In Facebook, 16. 1. 2018 (status). – Cit.: Dnešní výroky rektora Univerzity Karlovy T. Zimy na ČRo 2 v pořadu „Jak to vidí“ o Janu Palachovi svědčí o neuvěřitelném marasmu a bezhodnotovosti české akademické obce i české společnosti jako celku. Aby někdo, kdo byl v době nejtužší normalizace přijat v 17 letech do KSČ, kdo se v lednu 1989 podepsal na titulní straně hlavního partajního „orgánu“ pod text, kde se označoval Palachův čin jako „nesmyslný skutek“ a kdo ještě v létě 1989 aktivně perzekuoval (skutečné i jen domnělé) účastníky demonstrací tzv. Palachova týdne, dnes jménem Univerzity Karlovy vyjadřoval k demokratickému odkazu Jana Palacha, je opravdu nehorázné a je mi z toho fyzicky zle. Neméně zle je mi ze všech těch členů akademické obce UK a FF UK, kteří budou Zimovi tento týden statovat při palachovských vzpomínkových akcích, a neozve se při tom proti Zimovi ani myš! („Akademici“ tím, žel, vlastními činy potvrzují výroky Miloše Zemana, že si nezaslouží žádný respekt… ) A proč se, proboha, na tyto obecně známé a snadno dohledatelné skutečnosti nezeptala novinářka Zita Senková, která vedla se Zimou interview? Nebo proč (když už neměla dostatek odvahy se zeptat) se Z. Senková alespoň tomuto tématu nevyhnula?!? Vždyť mluvit se Zimou o Palachovi je horší než mluvit o provaze v oběšencově domě… — Není vůbec divu, že za tohoto stavu věcí, historického vědomí a duchovních hodnot volby dopadají tak, jak dopadají.

Lit.: Blažek, Petr: Petr Kreuz má pravdu, je to skutečně trapné. In Facebook, 17. 1. 2018 (reakce na status). – Cit.: Petr Kreuz má pravdu, je to skutečně trapné.  Je na místě, aby se rektor UK prof. Tomáš Zima alespoň na začátku takového rozhovoru omluvil za svoje někdejší chování v roce 1989. Viděl jsem to i ve večerních Událostech na ČT 24. Měl by za UK mluvit v takovém případě prorektor Martin Kovář, ať se nemusím za svou alma mater stydět.

Zdraví prezidentských kandidátů – v Česku dosud okrajové téma (sic!), ve Spojených státech amerických stěžejní. Mění se pohled na tuto otázku v letošní volbě i u nás? A jak na tom se zdravím byli prezidenti v historii České a Československé republiky? Připravila Zdeňka Trachtová.

Natočeno 2018. Premiéra 16. 1. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Trachtová, Zdeňka – Přinosilová, Jana: Máme tradici spíše nemocných prezidentů, konstatuje politolog Pehe. Je zdraví kandidátů věc veřejná? In web ČRo Plus, 16. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Někde je to jeden z klíčových faktorů prezidentských voleb. Zdravotní stav uchazečů se pečlivě zkoumá třeba ve Spojených státech. Zato v Česku byl dosud tabu. V letošní volbě se ale téma zvedlo – a to zejména kvůli pochybnostem o kondici stávající hlavy státu Miloše Zemana. Má být zdraví kandidátů veřejnou informací? A jak na tom byli zdravotně čeští prezidenti v minulosti?

„Česká republika a Československo má poměrně nepěknou tradici spíše nemocných prezidentů,“ odpovídá politolog Jiří Pehe. „Začalo to už Masarykem, který se dočkal určitého zbožštění a v pozdějším období byl dost nemocen, úřad už skoro nemohl vykonávat a nakonec také ze zdravotních důvodů odstoupil.“

„To samé se pak odehrálo u Edvarda Beneše, který byl také v roce 1948 už nemocen. Historikové dodnes řeší otázku, do jaké míry jeho slabost a nemoc přispěly k tomu, že se tak snadno podvolil komunistickému nátlaku, odvolal demokratické ministry a vydláždil cestu ke komunistickému puči.

Komunističtí prezidenti, to byla kapitola sama o sobě. Ti byli všichni nějakým způsobem nemocní, snad jen s výjimkou Antonína Novotného. Generál Svoboda byl odvolán kvůli zdravotnímu stavu, Gustáv Husák byl na konci prezidentství taky na pokraji sil,“ konstatuje Pehe a dodává, že ani Václav Havel nebyl po operaci plic na podzim 1997 v dobrém zdravotním stavu a v roce 1998 neměl znovu kandidovat. Fyzicky nejzdravějším prezidentem byl podle něho Václav Klaus.

Cukrovka, zvýšený krevní tlak

Téma zdraví je aktuální i v souvislosti s aktuální prezidentskou volbou, v níž proti sobě stojí prezident Miloš Zeman a bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš. Právě současná hlava státu dlouhodobě vyvrací spekulace o svém chatrném zdraví.

Těsně před prvním kolem volby pak vystoupila skupina jeho lékařů s ujištěním, že až na cukrovku a s ní související neuropatii je prezident v dobré kondici. To potvrdil šéf Zemanova lékařského konsilia Martin Holcát. Další lékař – onkolog Luboš Petruželka – zároveň odmítl spekulace, že by Zeman trpěl onkologickým onemocněním.

Vážnější zdravotní problémy podle svých slov nemá ani druhý kandidát, osmašedesátiletý Jiří Drahoš. „Mám zvýšený krevní tlak, takže beru nějaký běžný prášek na zvýšený tlak. Jinak netrpím žádnými zásadními neduhy. Sportuji, cvičím, snažím se běhat. Myslím si, že jsem ve formě, která je zcela přiměřená mému věku.“

Argument pro volbu?

Politolog Jiří Pehe se domnívá, že právě zdravotní stav kandidátů může být v následujících dnech jedním z důležitých faktorů, který ovlivní dosud nerozhodnuté voliče.

„Já myslím, že zdravotní stav může být dosti důležitým faktorem, protože mnoho lidí podporovalo Miloše Zemana coby silnou osobnost, člověka, který se jim jevil jako silný politik. A jeho zdravotní stav to poměrně dost přebíjí,“ myslí si Pehe.

Domnívá se také, že pro něho z toho důvodu může být riskantní sázka na televizní debaty: „Miloš Zeman vystupuje po celé republice, ale v podstatě je to kontrolovaný vzorek – obvykle publikum, které je s ním nějakým způsobem spřízněno, on je pohodlně usazen v křesle, kladou se mu jen takové otázky, které může vcelku pohodlně zodpovědět, ale tady to bude konfrontace a nebude tam možnost si oddechnout, takže to může ukázat, v jakém stavu Miloš Zeman skutečně je.“

Zdraví jako věc veřejná

To, že se z kondice hlavy státu stává v posledních letech předvolební téma, dokládá i skutečnost, že někteří kandidáti začali zveřejňovat své lékařské zprávy. Před rokem to po oznámení kandidatury udělal třeba Michal Horáček, který v prvním kole volby skončil čtvrtý. Lékařskou zprávu zveřejnil také další neúspěšný kandidát, Mirek Topolánek. Jiní uchazeči o Hrad to ale odmítli jako nedůstojné.

Je zdraví hlavy státu věcí veřejnou, anebo má i prezident v tomto ohledu právo na soukromí? „Jsem hluboce přesvědčen, že to je věc veřejná. Politik se stává veřejnou osobou, má vykonávat nějakou funkci, a pro tu funkci musí mít nějaké předpoklady. Myslím si, že veřejnost má právo to vědět,“ konstatuje odborník na lékařskou etiku Jan Payne.

O historii a současnosti hudby pro dechové symfonické orchestry, českém vkladu do světového repertoáru a specifičnosti českého přístupu hovoří Josef Šebesta a Václav Blahunek. Připravil Viktor Velek.

Natočeno 2017 (?). Premiéra 16. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 21:15 h.) v cyklu ČeskoSlovenský rok.

Host: Jakub Kašpar, Správa Krkonošského národního parku. Která zvířata žijí v našem nejstarším národním parku, jak se chovat v přírodě a jaké jsou největší krásy Krkonoš? To nám poví pravý krkonošský Kuba, ale bez Ančete a Hajného!

Natočeno 2018. Premiéra 16. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

Hostem dnešního pořadu je Mark Rieder, nový ředitek ČHMÚ. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2018. Premiéra 16. 1. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).

Poslanci se mají dnes vrátit k odloženému prvnímu hlasování o důvěře menšinové vlády hnutí ANO. Nakolik jejich názor ovlivní rozhodnutí mandátového a imunitního výboru o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo? Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří místopředsedové poslaneckých klubů – Roman Kubíček („hnutí“ ANO) a Vít Rakušan (Starostové a nezávislí).

Natočeno 2018. Premiéra 16. 1. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).

Za roli Richarda III. má herec Jan Potměšil Cenu Alfréda Radoka. Když už byla inscenace po derniéře, přišli kamarádi z divadelního spolku Kašpar v čele s Jakubem Špalkem s nápadem věnovat nové uvedení Honzovi k padesátinám. Od té doby se Richard III občas, nárazově vrací na repertoár divadla v Celetné. A jn Potměšil je v originálně pojaté shakespearovské hře strhující. Jaká bude Erbenova Kytice v podání Spolku Kašpar a proč se vracejí k bytovému divadlu? O tom všem si chci povídat v úterním vydání Hosta do domu s Janem Potměšilem.

Natočeno 2018. Premiéra 16. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).

Lit.: Kroc, Vladimír – Horálková, Elena:  Richard III. je současná postava. „Takhle se lidi chovají pořád,“ říká Jan Potměšil ke znovuuvedení hry. In web ČRo 2 Praha, 16. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Snažíme se dělat věci, které nás baví.“ Tak komentuje Jan Potměšil divadelní spolek Kašpar a jeho umělecké počiny.

Spolek Kašpar obnovil inscenaci Richard III. jako dárek Janu Potměšilovi ke kulatinám. „Nechtěl jsem, aby to byla kreatura, ale obyčejný člověk, který začne naslouchat temným stránkám.“

Po derniéře představení Richard III. přišli kamarádi ze spolku Kašpar za Janem Potměšilem s nápadem věnovat mu nové uvedení k padesátinám. „Byl jsem nadšený. Mělo to být jednorázové představení. Zazvonilo to ale takovým způsobem, že jsme to představení znovu nasadili,“ pochvaluje si herec.

„Jsem za to vděčný. Je to geniálně napsaná postava, která je taky absolutně současná. Takhle se lidi chovají pořád.“ K roli prý přistupoval po svém. „Nechtěl jsem, aby to byla kreatura, ale obyčejný člověk, který začne naslouchat temným stránkám. A to ho nakonec zahubí.“

O touze vrátit se do života

„Shakespeare je pro mě zásadní autor. Jeho hry jsou setkání se stále platnými příběhy. U Romea a Richarda jsem zažil, jako bych se dotknul kódu, který do nich Shakespeare uložil. Je to rána. Pro herce je to zážitek na celý život.“ Za roli Richarda III. získal Cenu Alfréda Radoka.

Ještě déle (už od roku 1993) hraje Potměšil v inscenaci Růže pro Algernon. „Je to o touze vrátit se do života. Je to strhující příběh a mám pocit, že se to potkalo i s mým příběhem, když jsem se po úrazu vracel do života,“ přiznává herec od roku 1989 po havárii na vozíku.

Jsem rád, že žiju

„Dělám věci, které dělat chci. Cítím se zdravý. Jediné, co mi zůstalo, je tahle kára, na které jezdím,“ říká o nehodě. „Nepřipomínám si to. Jsem rád, že žiju.“ Důkazem toho může být i to, že se spolkem Kašpar napsali i pohádku O políbeném drakovi. „Je tam princ, princezna, moře a mořské panny, takže i tatínkové si přijdou na své,“ směje se Jan Potměšil.

Aktuálně se připravuje na premiéru Kytice od Erbena. „S Jakubem Špalkem nás posedl tenhle nápad. Vedla nás asi ta síla, která je pod těmi baladami ukryta. Úplně jsme se nadchli. Chceme to přinést tak, jak to cítíme. Nebude to běžné a věříme, že to bude pecka.“

Radek Mikuláš, geolog, kurátor a propagátor přírodního bruslení. Moderuje Jan Trejbal. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.

Natočeno 2018. Premiéra 16. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza  16. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).