Dominika Švecová. Dokument je příběhem ženy, která přišla o dva syny, a o její vnitřní síle se s tím vyrovnat. Hudba Arnaud Mathieu. Překlad Jan Čulík.
Účinkuje Milena Steinmasslová.
Natočeno 2013. Premiéra 19. 6. 2013 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.; 52 min).
Lit.: Švecová, Dominika: Nejsem sama. In web ČRo 3 Vltava, červen 2013 (článek). – Cit.: Radiodokument “Nejsem sama” vypráví příběh Britky, matky pěti dětí, která se díky své silné víře a pevné životní filosofii dokázala vyrovnat se smrtí svých svých dvou synů.
První z nich zemřel po vážné operaci srdce, když mu bylo 18 měsíců. Její nejstarší syn Simon spáchal sebevraždu v devětatřiceti letech. Penny Wilmotová ve svém působivém monologu vypráví o tom, jak se její život smrtí obou synů radikálně změnil. Silně tomu napomohla i její, pod tlakem traumatických událostí se prohlubující, náboženská víra.
Penny Wilmotová hovoří o svém vztahu ke svému prvorozenému synovi, Simonovi, který byl zpočátku velmi problematické dítě. Matka si s ním nerozuměla a nedokázala s ním navázat vřelý osobní vztah. Pod vlivem událostí se však vztah syna a matky během času radikálně změnil. Stali se velmi blízkými přáteli.
Simona jako malé dítě zřejmě traumaticky ovlivnila náhlá smrt jeho mladšího bratra. V dětství i v dospívání byl Simon nezvladatelný, později začal brát drogy a dokonce je i prodávat. Simon se prostě nedokázal integrovat do společnosti. Za prodej drog byl odsouzen do vězení. V té době se jejich vzájemný vztah s matkou začal proměňovat. Penny v novém vnímání svého syna a jeho problémů ovlivnila náboženská víra, kterou si pro sebe objevila v tzv. Kurzu zázraků. S jeho principy seznámila i svého syna.
V radiodokumentu Penny uvažuje, zda to nebyla právě ona, kdo zapřičinil Simonovu sebevraždu. Pod vlivem své nové víry totiž Simona přesvědčila, že se nemusí snažit zavděčit se světu kolem sebe a včlenit se do něho. Že na tomto světě nezáleží. Zdeprimovaný Simon tak podle Penny možná dospěl k fatálnímu závěru: Pokud je pravda, že na tomto světě nezáleží, a někde existuje svět jiný, proč tu mám trpět. Nemusím tu být.
Penny Wilmotová pozoruhodným, upřímným a dramatickým způsobem svědčí o svém vztahu k oběma mrtvým synům, o tom, jak překonává trauma z jejich smrti a jak jí v tom pomohla její víra.