Karol Sidon. Četba na pokračování z prózy českého spisovatele. Připravila Milena M. Marešová. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Hanuš Bor.
Natočeno 2012 (?). Premiéra (?) prvního dílu 2. 2. 2013 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min). Repríza 29. 1. – 7. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min).
Lit.: Marešová, Milena M.: Karol Sidon: Sen o mém otci. In web ČRo 3 Vltava, 4. únor 2018 (článek). – Cit.: Četba na pokračování z prózy českého spisovatele, scenáristy a dramatika. Sugestivní vzpomínku z dětství, které Karol Sidon prožil pod přísným otcovským dozorem, interpretuje Hanuš Bor.
I když Sidonův vlastní otec zemřel v koncentračním táboře za druhé světové války, na stěně bytu visel jeho portrét – památka a stále živoucí připomínka vzoru, k němuž je třeba se vztahovat. Banální školní i domácí příhody se díky takovému „pohledu“ stávají cestami a příležitostmi k pochopení i přijetí rodových závazků či obecně platných principů.
Příběh Karola Sidona (životopisné údaje)
Spisovatel, filmový scenárista a dramatik Karol Sidon se narodil 9. srpna 1942 v Praze. Po maturitě na jedenáctileté střední škole (1959) pracoval jako dělník a kulisák. V letech 1960-1964 studoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Rok externě pracoval v redakci pro mládež v Československém rozhlasu.
Od roku 1965 byl dramaturgem animovaných filmů ve Studiu kreslených a loutkových filmů Jiřího Trnky, poté byl redaktorem časopisu Literární listy (Listy). Od roku 1969 byl zaměstnán jako pomocný dělník v podniku Vodní zdroje, od 1973 jako prodavač tisku u Poštovní novinové služby. Po podpisu Charty 77 byl i z tohoto místa propuštěn a stal se topičem.
V polovině 70. let se začal učit hebrejsky a studoval židovskou tradici a tóru, společně se skupinou přátel vydával čtvrtletní židovský Kalendář. Konvertoval k židovské víře a přijal další jméno Efraim.
V roce 1983 odešel do exilu. Žil v Heidelbergu, kde na Hochschule für jüdische Studien studoval judaistiku. V letech 1990-1992 absolvoval rabínský seminář Ariel na Harry Fischel Institute v Jeruzalémě. V letech 1992-2014 zastával funkci vrchního pražského rabína a od roku 1992 (s výjimkou období mezi červnem 2004 a listopadem 2005) je také vrchním zemským rabínem.