Howard Fast. Rozhlasová dramatizace románu. Překad Eva Würterlová. Hudba Vilém Prokop Mlejnek, orchestr řídí autor. Zpívají členové Pěveckého sboru Čs. rozhlasu. Režie Ludvík Pompe.
Osoby a obsazení: Tom Paine (Václav Voska), vypravěč (Antonín Zíb), Benton (Ludvík Řezníček), Perez (Oldřich Kubart), Harry (Bohumil Bezouška), hrabě (Zdeněk Wronský), Bell (Ludvík Veselý), Benjamin Franklin (Ladislav Kulhánek), kočí (Karel Sychra), farář (Josef Fryč), Zehe (Miloš Nývlt), Brackmayer (Václav Král), Dalquist (Miroslav Grác), Abraham (Arnošt Mirský), dr. Rash (Miroslav Doležal), Mac Macgrea (Bohuš Smutný), sedlák (Radovan Lukavský), Thomas Jefferson (Vladimír Čech I.), generál Washington (Erik Zámiš), Paine v chlapeckém věku (Jaroslav Jírů), Stewens, jeho přítel (Radislav Nikodém). V dalších úlohách a hlasech účinkují členové hereckého sboru, řídí Antonín Jedlička.
Natočeno 1948. Premiéra 24. 11. 1948 (Praha I – Brno I – České Budějovice, 20:30 h.). Repríza 3. 2. 1949 (Praha II, 20:30 h.).
Pozn.: Thomas Paine, účastník a teoretik revolučních bouří XVIII. století, je hlavní postavou historického románu amerického klasika Howarda Fasta. Autor nás provází nejen zákulisím vzniku Spojených států amerických, ale také nepodařenými revoltami té doby v Anglii a konečně i extrémními krutostmi Francouzské revoluce, kdy Tom Paine v lexingtonském vězení čeká na nelítostné ostří Madame Guillotiny plných deset měsíců.
Lit.: anonym: Tom Paine, americký revolucionář. In Náš rozhlas 20/1950 (14. 5. 1950), s. 15 (článek). – Cit.: Pokrokový americký spisovatel Howard Fast vyzdvihuje ve svém díle ty postavy a události severoamerických dějin, na nichž si dnešní čtenář nejlépe a nejnázorněji osvětlí, jak za svobodu, demokracii a všechny společenské vymoženosti je neustále třeba boj ovát,, hájit je proti těm, kteří chtějí týt z cizí práce a z poroby pracujících.
V historickém románu o Tomu Painovi mistrovsky oživil významnou postavu dějin Spojených států severoamerických. Tom Paine přišel do Ameriky z Anglie, ocenil demokratičnost poměrů, které vládly v této zemi a toužil americkou demokracii prohloubit a rozšířit. Jako novinář a spisovatel bouřil jménem zdravého rozumu proti utiskování, vykořisťování a především proti anglickému imperialismu. Bojoval jako řadový voják v armádě Washingtonově proti anglickému vojsku, ale daleko více dopomohl Američanům k vítézství svým spisem „Zdravý rozum“.
Fast sleduje svého hrdinu, „kmotra revoluce“ na jeho cestě do Anglie, ve francouzské revoluci a dovádí jeho životopis až k hořkému konci starce, kterého se společnost i staří přátelé a spolubojovníci zřékli, protože byl revolucionářem důsledným a nedovedl slevit nic svému zdravému rozumu. (…)