Marie Kubátová. Rozhlasová hra. Hudba Gustav Křivinka. Režie Olga Zezulová.
Osoby a obsazení: Ema Hejlová (Dagmar Pistorová), Doleček, lesník (Oldřich Vykypěl), Dolečková, jeho žena (Helena Kružíková), Květuše Šnajberková, zvaná Zlatá kadeř (Vlasta Fialová), Hejl, profesor (Arnošt Navrátil), snacha soudružky Hejlové (R. Michalová), Vávra, lesník (Karel Kabíček), číšník (K. Adam), hostinský (Karel Fajt) a další.
Nastudovalo Brno v roce 1962. Premiéra 4. 2. 1962 (Praha, 20:00 – 21:05 h.) v cyklu Nedělní večery. Repríza 3. 3. 1962 (Československo I, 10:30 – 11:40 h.); 14. 4. 1962 (Praha, 9:05 h.); 2. 9. 1962 (Československo I, 15:30 h.); 24. 10. 1963 (Československo I, 10:00 h.).
Lit.: anonym: Povídka z advokátní poradny. In Čs. rozhlas a televize 5/1962 (23. 1. 1962), s. 2 (článek). – Cit.: V posledních letech se v našem vysílání objevily tři rozhlasové hry Marie Kubátové — „Jak přišla basa
do nebe“, „Skleněná panna“, a „Podnájemník“; o všech můžeme s dobrým svědomím říci, že měly u posluchačů úspěch. I řada rozhlasových pásem, rozprávek a pohádek potvrzuje, že mezi M. Kubátovou a rozhlasovou prací se utvořilo pouto, které působí autorce, posluchačům i rozhlasovým pracovníkům radost.
V tomto týdnu uvádíme premiéru další její hry; jmenuje se „Povídka z advokátní poradny“ a je to rozhlasové zpracování novely, kterou před časem otiskl časopis Plamen.
Spisy advokátních kanceláří obsahují často silnou dramatickou látku, která zrcadlí vážné morální problémy naší doby. Je příznačné pro M. Kubátovou, že se do takových spisů podívala s láskou k těm všem žalobcům i obžalovaným, se srdečnou účastí k trampotám, které si nadrobili a nemůže jinak, než s humerem jím ukázat, kde je škrtí maloměstská skořápka.
Ve všech hrách M. Kubátové se vyskytuje typ ženy, který autorka výborně zná a kreslí tak neodolatelně, že vždycky upoutá pozornost posluchačů: pracovitá, šetrná, důmyslně praktická hospodyně, která chvilku nevydrží s rukama v klíně a nic nenechá zbůhdarma nevyužito. I v „Advokátní poradně“ potkáváme energické a schopné ženy. Soudružka Hejlová, úřednice nešetří však už na výbavu dceři nebo na spartaka, ale – šetří především časem. Jako většina dnešních žen plní totiž denně dvě pracovní normy (a protože je
babičkou — možná, že i tři). Svůj důmysl a praktičnost rozvíjí v zájmu úřední záležitosti, protože je to záležitost lidského štěstí a takový případ je pro soudružku Hejlovou důležitější než dobrá večeře pro manžela nebo hlídání vnoučátka.
V postavě této advokátní úřednice neztratila M. Kubátová nic z dobré tradice líčení ženských
postav z ostatních her, ale objevila další změny a nové rysy, které dnešní „Dontouky“ mají. Přejeme
jí, aby i v příštích hrách se vyrovnala se svým záměrem tak dobře. Hru nastudovali členové brněnských divadel v režii O. Zezulové.
Lit.: -fl-: Měsíc nad řekou – roku 1960. In: Host do domu, roč. 9 (1962), č. 3, s. 141.