Michal Lázňovský. Dva poetické příběhy na rozhraní magické reality a volné autorské fantazie. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Alena Adamcová.
Osoby a obsazení: vypravěč + Václav (Ladislav Mrkvička), Vladimír (Václav Postránecký), Paclt (Jiří Adamíra), číšník (Jaroslav Kepka), Karel (Josef Somr), 60 % (Jan Hartl).
Natočeno 1989. Premiéra 17. 5. 1989 (Praha, 19:15 h.; 64 min.). Repríza 30. 11. 2014 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 8. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Současná hra; 1. 10. 2023 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.
Lit.: Pekárek, Hynek: Dva nepravděpodobné příběhy. In Rozhlas 21/1989 (8. 5. 1989), s. 4 (článek). – Cit.: Rozhlasový debut Michala Lázňovského Zahrádkáři byl přijat našimi posluchači s pozoruhodným ohlasem, soudě podle vašich dopisů i podle posluchačského hlasování, které této hře přiřklo na 11. celostátní přehlídce rozhlasových her v minulém roce první místo v kategorii stereo. Nezanedbatelný podíl na tomto úspéchu měla jistě i výrazná režie Josefa Melče a vynikající herecké výkony Rudolfa Hrušínského a Vlastimila Brodského.
Dříve než v rozhlase se však Michal Lázňovský jako dramatický autor představil v divadle. Jeho prvotinou byla dramatizace románového díla Václava Kaplického nazvaná Upálení Kryštofa Lautnera, kterou uvedl na jevišti divadla v Šumperku, kde několik let působil jako dramaturg. V roce 1983 nastudoval režisér Ladislav Smoček Lázňovského hru Dobrodružství v pražském Činoherním klubu. Následovalo několik adaptací literárních látek pro Realistické divadlo, kde Michal Lázňovský pracuje už řadu let jako dramaturg a výrazně se podílí na jeho bezesporu zajímavém uméleckém profilu, naposled to byla dramatizace Voltairova Candida.
Nová rozhlasová hra Michala Lázňovského Dva nepravděpodobné příběhy stejně jako jeho Zahrádkáři na první pohled zaujme výrazné stylizovaným jazykem, autor navíc volil volnou epickou formu, podle mého soudu pro rozhlas neobyčejné vhodnou. Posluchač, který by hledal u této hry dramatičnost a napětí ve vnější akci, v ději a situacích, bude zklamaný. Dramatické napětí Dvou nepravděpodobných příběhů je totiž kódováno ve slovech a myšlenkách, halasně na sebe neupozorňuje, ale o to víc oslovuje znepokojujícími otázkami, které si autor klade. Těch otázek je víc: smysl lidské existence, lidská důstojnost, rozpor snu a skutečnosti atd.
A proč vlastně dva a navíc nepravděpodobné příběhy? Autor vychází z faktu, že Praha je nejen městem věží, ale také příběhů. A podstatou mnoha pražských příběhů je něco, co přitahuje mnoho lidí: tajemství. Neboť křivolakými uličkami »zlatého města« kdysi prošel těžkým krokem hřmotný golem, vědec a alchymista Makropulos tu spřádal sny o elixíru života a dva šediví pánové jednoho dne nesli neúprosné oznámení panu Josefu K.
Lázňovského hra přidává do této přehršle příběhů malých i velkých ještě dva. Odehrávají se sice v současnosti, kdy věc Makropulos už dávno zmizela v ohni a golem se stal technickou realitou, ale jsou stejně tajemné a nepravděpodobné jako ty staré. Každá doba má svoje tajemství. Bohužel, někteří lidé ho už ze života vědomě vyškrtli. Ale to je jejich škoda. Těm se totiž příběhy ani příhody nestávají.
Lit.: Pekárek, Hynek: Michal Lázňovský: Dva nepravděpodobné příběhy. In web ČRo 2 Praha, listopad 2014 (článek). – Cit.: Uslyšíte rozhlasová minidramata na rozhraní magické reality a volné autorské fantazie. V hlavních rolích uslyšíte takové herecké osobnosti jako Ladislava Mrkvičku, Jiřího Adamíru nebo Josefa Somra.
Hra začíná pro Prahu příznačně v malé útulné vinárničce. Pan Vladimír, který čeká na dámu svého srdce, se své vyvolené sice nedočká, ale potká tajemného muže z rodu hrabalovských pábitelů. Neznámý ho pak pozve do velkého světa dobrodružství.
Ve druhém příběhu dva žízniví pánové potkají nedaleko Vltavy mimozemšťana. V Praze se zkrátka může stát všechno. Stačí jen mít trochu fantazie nebo ochotu naslouchat.
Stará Praha má zákoutí plná tajemství
Stará Praha je město plné tajemství a záhadných příběhů. Některé z nich se nám uchovaly v legendách nebo pověstích. Ty další na své objevení teprve čekají.
Stačí jen, aby je někdo vyprávěl. Autor mnoha rozhlasových her Michal Lázňovský ve zdech staré Prahy vyrůstal a v každém jejím zákoutí prý můžete objevit nějaký příběh. A pokud ho nenajdete, možná je ukrytý i někde v nás samých.
Na hraně magické reality a fantazie
Každopádně ale ve své hře nabízí posluchačům dva malé příběhy, ve kterých je Praha neodmyslitelnou kulisou. A protože Praha je město magické, i Lázňovského příběhy se pohybují na hraně magické reality a fantazie.