Hans Christian Branner. Povídka dánského autora. Překlad František Fröhlich. Režie Vladimír Tomeš.
Účinkuje Jaroslav Kepka.
Natočeno v roce 1983. Premiéra 26. 3. 1983 (Praha, 19:15 h.; 27 min.). Repríza 1. 12. 1994 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Příběhy; 21. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: hu: Tři mušketýři. In Týdeník Rozhlas 49/1994 (21. 11. 1994), s. 8 (článek). – Cit.: Pod tímto titulkem možná očekáváte romantické zápletky proslulého příběhu z dob kardinála Richelieua, jak je napsal Alexandre Dumas – ale není tomu tak. Tři mušketýři z povídky dánského prozaika a dramatika H. Ch. Brannera mají s hrdiny Dumasova románu společného jen statečného ducha, touhu po dobrodružství a potřebu dobývat ženská srdce. Toť vše. Brannerovi tři mušketýři chodí totiž ještě do školy. Na tom, kdo z nich se více hodí pro postavu Athose, Porthose a ďArtagnana, se stále nemohou dohodnout a v dobývání dívčích srdcí příliš úspěchů nemají.
Tento text představuje Hanse Christiana Brannera (1903-1966) jako autora jemné psychologické drobnokresby, usilujícího o zachycení světa mladých lidí, prchavé atmosféry na rozhraní snů a reálných dějů. Jeho úsměvný a laskavý nadhled otevírá svět dětství v podobě nostalgické vzpomínky na cosi dávného a harmonického. Tím se liší od svého mladšího kolegy -prozaika Klause Rifbjerga, který v románu Chronická nevinnost nazírá svět mladých lidí v polohách mnohem bolestnějších.