Cyklus připravil Jiří Zeman. Odborná spolupráce Vlastimil Ondrák. Technická spolupráce Martin Tomas. Dramaturgie Veronika Kindlová.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 4. 4. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.); 2. dílu 11. 4. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.); 3. dílu 18. 4. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.); 4. dílu 25. 4. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.).
Obsah: 1. Řádění banderovců u nás se po válce nekonalo. Komunistická propaganda funguje dodnes – 2. V září 1938 vyzval Hitler československé Němce k povstání. První mrtví byli v Ústí nad Labem – 3. Sotva skončila druhá světová válka Čechoslováci a Poláci málem rozpoutali další konflikt. Několik měsíců proti sobě stály tisíce vojáků a chystali se na boj. – 4. 1939 Malá válka mezi Maďarským královstvím a Slovenskem. Anexí Podkarpatské Rusi získalo Maďarsko před druhou světovou válkou část ztraceného území.
Lit.: Zeman, Jiří: Řádění banderovců u nás se po válce nekonalo. Komunistická propaganda funguje dodnes. In web ČRo Plus, 4. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Desítky let stará komunistická propaganda dodnes deformuje názor mnoha lidí na působení banderovců v Československu v letech 1945 až 1947. Ukrajinské nacionalisty často líčila jako nelítostné vrahy v uniformách SS. Válečné a poválečné dění ve střední a východní Evropě bylo barvitější. Jak to doopravdy bylo s banderovci v Československu?
Už samotné označení „banderovci“ může historiky mást. Pamětníci ho často používali pro všechny neurčité bojovníky partyzánského typu. Za druhé světové války ve východní Evropě bojovali Němci proti Rusům, Ukrajinci proti Polákům, Poláci proti Němcům nebo Rusové proti Ukrajincům. (…)
Lit.: Kindlová, Veronika: V září 1938 vyzval Hitler československé Němce k povstání. První mrtví byli v Ústí nad Labem. In web ČRo Plus, 11. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Za oficiální začátek druhé světové války se považuje 1. září roku 1939, kdy Němci napadli Polsko. Někdy se ale říká, že fakticky začala válka už o rok dříve. Na československo-německých hranicích, v obcích, jako je například Habartov nedaleko Sokolova.
Tady a na několika desítkách dalších míst v pohraničí obývaném německou menšinou vypuknulo takzvané sudetoněmecké povstání, které se československé bezpečnostní složky pokusily potlačit. (…)