Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 3. 2026

Angličan v Kutné Hoře (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:07

Narodil se v přímořském městečku Scarborough, studoval na univerzitě v Cambridge, kde byl jeho profesorem Karel Brušák, český literární vědec a v roce 1991 přijel do Prahy a Česká republika se stala jeho druhým domovem. Český příběh britského výtvarného kritika a historika Richarda Druryho, šéfa uměleckého oddělení Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře (GASK). Připravil Jiří Kamen.

Hovoří vedoucí uměleckého oddělení Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře Richard Drury. Ukázky z textů (Karel Brušák, Rudolf Matys) čte Miroslav Buriánek.

Natočeno 2026. Premiéra 14. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.; 60 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Citované osobnosti: spisovatel, novinář, překladatel a literární vědec Karel Brušák (1913-2004), Karel Hynek Mácha, Květa Válová, Jitka Válová [sestry Válovy, Válovky], Lenka Koubová, historik umění a galerista PhDr. Jan Sekera, Josef Čapek, Eugen Brikcius, Emil Artur Longen, historik umění a kurátor PhDr. Jiří Kohoutek, malíř František Hudeček.

Lit.: Kamen, Jiří: Angličan v Kutné Hoře. Richard Drury a jeho český příběh. In web ČRo 3 Vltava, 14. 3. 2026 (článek). – Cit.: Galerie středočeského kraje (GASK) se v posledních letech zařadila mezi tuzemská špičková výstavní místa. Návštěvníci sem přijíždějí nejen z Prahy, ale z celé republiky i z ciziny. Díky GASK se moderní umění, na které se galerie zaměřuje především, stává samozřejmou součástí historického města.

Setkání historie a moderny přináší řadu překvapení a estetických prožitků. Například při pohledu z oken jezuitské koleje, kde expozice GASK sídlí, směrem k chrámu svaté Barbory, nás překvapí Dešťová stěna IV., sochařská realizace v podobě hliníkových prutů, kterou Adéla Matasová intervenuje do architektury bastionu. (…)

Rozhovor s Richardem Drurym prostupují pasáže z vltavského pořadu o kutnohorské výstavě sester Válových. Při jejich poslechu si uvědomíme intenzitu Druryho vztahu k českému umění, jeho znalosti, vědomí evropských souvislostí a také jeho empatii, s jakou k českému umění přistupuje. Zjistíme, jak mu blízkost možná paradoxně zprostředkovává ironie, která je charakteristickým rysem velké části českého umění. Díky tomu se Brit Drury v Čechách může cítit jako doma v Británii. Nebo se v Británii cítí doma jako v Čechách?

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress