Série o lidech, kteří propadli systémem. Připravili Miroslav Harant a Ivan Studený.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 17. 2. 2026 (ČRo Rádio Wave, 37 min.); 2. dílu 24. 2. 2026 (ČRo Rádio Wave, 36 min.); 3. dílu 3. 3. 2026 (ČRo Rádio Wave, 34 min.).
Lit.: Harant, Miroslav – Studený, Ivan: Z dětského domova v devatenácti bezdomovcem. Poslouchejte první díl Z pasti. In web ČRo Radio Wave, 17. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Někdy mě štve, že jsem squatter,“ říká devatenáctiletý Dan krátce po tom, co opustil dětský domov. „Baví mě se potulovat, nemám co ztratit, pohoda. Jenže mě štvou lidi, jak se chovaj.“ (…)
První díl série Z pasti přináší časosběrné nahrávky od prvních měsíců bezdomoveckého života devatenáctiletého chlapce, až po jeho dospělost. Ukazuje i nefunkční pokusy Danova bývalého vychovatele nastartovat mu spořádaný život. Je to příklad sestupné spirály, kterou se ubírají životy mnoha mladých lidí, co po ukončení ústavní výchovy zápolí s náhle nabytou samostatností.
Autoři místy až mrazivě intimním sdílením konkrétního osobního příběhu ukazují problematické vzorce selhávání nejen jednotlivce, ale celého systému.
Osobnost Dana, který se z dětského domova dostal rovnou na ulici, kde se potkal s kriminalitou i drogami, přirovnává terapeut a speciální pedagog Václav Šneberger k osamělému vlkovi. „Takový vlk samotář nakukuje do normálního světa, ale nemá naučené strategie, jak přijímat to, co běžně považujeme za normální,“ reaguje v rozhovoru s autory Václav Šneberger.
Jádrem téměř beznadějného příběhu je trauma. Hluboce zakořeněné zklamání z odmítnutí, které blokuje dítě a později i dospělého člověka. Jak toto trauma vzniká, kdy ho snahou o pomoc můžeme nechtěně ještě zhoršit? (…)
Dokumentární série Z pasti se věnuje příběhům lidí, kteří propadli dírami v systému. Novinář Miroslava Harant s dokumentaristou Ivanem Studeným připravili čtyřdílnou sondu do životů lidí, kteří mají zkušenost s ústavní výchovou v dětském domově, diagnostickém nebo výchovném ústavu. Autoři poukazují na krizi ústavní péče, kdy nabídka nepostačuje poptávce. Navíc selhává prevence v rodinách ohrožených dětí i následná péče o ty, které z ústavů odcházejí. Série Z pasti přináší syrové výpovědi o vzniku traumat, náročnosti jejich překonávání a těžkostech při hledání efektivní pomoci.
Čtyřdílná dokumentární série Z pasti z cyklu Normy volně navazuje na sérii článků Krize ústavní výchovy na serveru iROZHLAS.cz, která popsala systémové překážky české ústavní výchovy z perspektivy ředitelů, vychovatelů a dalších pracovníků v terénu.
Lit.: Harant, Miroslav – Studený, Ivan: Bylo mi osm a všude jsme někoho mlátili. Druhý díl Z pasti o dětské kriminalitě. In web ČRo Radio Wave, 24. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pavel strávil skoro šest let v ochranné a ústavní výchově poté, co už jako dítě páchal násilnou trestnou činnost. Druhý díl dokumentární série Z pasti sleduje jeho příběh a ptá se, jestli je možné zastavit cestu mladistvých, která jinak často končí ve vězení.
Pavel vyrůstal v mosteckém Chánově, kde bylo násilí a kriminalita součástí každodenní reality. Už jako malý kluk se přidal ke skupině mladistvých, která kradla, prala se a přepadával lidi. „Bylo mi osm. Myslel jsem, že to jsou normální kluci,“ popisuje dnes. Postupně se ale násilí stalo normou i pro něj.
Ve druhém dílu série Z pasti sledujeme Pavla ve výchovném ústavu, kam byl soudem poslán v rámci ochranné výchovy. Pavel sem chodí do školy, pracuje na brigádách, sportuje a poprvé v životě zažívá pevná pravidla i pochvalu.
Ředitel zařízení Rudolf Jakubec upozorňuje, že změna chování u dětí a mladistvých páchajících trestnou činnost je možná jen skrze vztah a dlouhodobou práci. Problém často přichází ve chvíli, kdy se děti vracejí zpět do prostředí, kde je vězení běžnou zkušeností a násilí způsobem řešení konfliktů.
Pavel si prošel i vězením pro mladistvé. Právě tahle zkušenost ho podle vlastních slov přiměla přehodnotit život. Dnes pracuje, má malého syna a věří, že se od svého předchozího života, udrží dál. (…)
Lit.: Harant, Miroslav – Studený, Ivan: Z diagnosťáku jsem dvakrát utekla převlečená za kluka. Poslouchejte třetí díl Z pasti. In web ČRo Radio Wave, 3. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jakto, že si nikdo nevšiml, že Lenka od mládí fetuje a potuluje se? (…) Lenka se během dětství pohybovala na okraji pozornosti. Šikanovaná ve škole, bez pevného zázemí doma, trávila čas touláním po sídlišti, útěky z domova a postupně i užíváním drog. „Fetovala jsem dřív, než mi bylo třináct, ale řešilo se hlavně to, že chodím za školu,“ říká dnes.
Kvůli problémům se školní docházkou se nakonec Lenka ocitla v diagnostickém ústavu. Z něj se ale během svého půlročního pobytu několikrát vydala na útěk. „Hlídali mi barák, tak jsem si vlasy hodila do drdolu, vzala si kšiltovku a oblíkla se jako kluk,“ vzpomíná.
Petra Prymulová, která je ředitelkou diagnostického ústavu na Praze 2, popisuje systém, který je v současnosti zcela přetížený. Chybí lidé v terénu, čas na práci s rodinami i kapacity návazných služeb.
Dnes devatenáctiletá Lenka věří, že se jí podaří postavit na vlastní nohy. Ráda by si udělala řidičák a věnovala se pečovatelství. Souběžně jí ale v cestě stojí řada rizik. (…)