Karin Smirnoff. Kompletní audiokniha. Překlad Lucie Olešová.
Čte Martin Stránský.
Natočeno 2024. Vydalo Voxi v roce 2024 (MP3, 12 hod. 52 min.). Ukázka k poslechu zde.
Série: Milénium #7
Pozn.: Vzdálený sever Švédska zachvátila zlatá horečka. Dosud nevyužité přírodní zdroje lákají zástupy lidí, ne každý však přijíždí s čistými úmysly. Lisbeth Salanderovou sem nepřivádí vidina bohatství, nýbrž úkol stát se opatrovnicí své neteře Svaly, jejíž matka záhadně zmizela. Mikael Blomkvist míří na svatbu své dcery. Jejich napjatý vztah se ještě zhorší, když se kolem ženicha začnou šířit nepříjemné zvěsti. Mikaelovou poslední nadějí se stává právě Lisbeth – a tak se oba zase jednou ocitnou přímo v oku bouře. (anotace)
Lit.: Tarnovský, Marek: Na úrovni dobré fanfikce, když budeme mírní. In web Naposlech.cz, 19. 2. 2026 (recenze). – Cit.: Když se v roce 2005 objevil na pultech švédských knihkupectví román Muži, kteří nenávidí ženy z ohlášené trilogie Milénium, byl na světě fenomén celosvětového dosahu, potěšitelně jeden z těch, jehož všeobecná popularita je významně podpořena nespornou kvalitou. Novinář a levicový aktivista Stieg Larsson se své literární slávy nedočkal, zemřel několik měsíců před prvním vydáním svého „opus magnum“.
Známý příběh jeho dědictví, kdy autorská práva nezískala Larssonova dlouholetá partnerka, nýbrž otec a bratr, vyústil ve dvě pokračovací trilogie sepsané s požehnáním rodiny. Tu první napsal v letech 2015–2019 novinář a spisovatel David Lagercrantz, který sice ani vzdáleně nedosáhl kvalit originálu, přesto ho také v lecčems dokázal věrně napodobit a čtenář více méně dostal to, co čekal.
V roce 2021 nakladatelství Polaris oznámilo, že psaní po Lagercrantzovi převezme Karin Smirnoff, autorka, která si vydobyla renomé i čtenářskou přízeň svými sociálními romány (např. Můj bratr v parádním podání Vandy Hybnerové). To na jednu stranu vzbudilo drobné rozpaky, protože Smirnoff se do té doby nezabývala kriminálním žánrem, na druhou i očekávání plynoucí z její předchozí tvorby, která naopak výtečně pasuje k sociálně-kritickému tónu původní Larssonovy románové triády.
Autorka nejprve v románu Dívka v orlích spárech Salanderovou posílá do severošvédské pustiny, kde se na pozadí skandinávské verze zlaté horečky rozjíždí za vlasy přitažený thriller s ekologickými, politickými, ale i nezáměrně groteskními motivy, jejichž odrazem je postava antagonisty, která je jakoby poskládaná z nejhorších klišé, až působí parodicky… (…)