Tomáš Dufka. Osmá epizoda z řady dokumentů založených na archivních materiálech, tentokrát vzniku a poslání veřejnoprávních mediálních institucí. Připravil a uvádí Tomáš Dufka. Dramaturg Marek Mojžíšek. Zvuková zpolupráce Jitka Špálová.
Hovoří David Vaughan, Ivo Mathé, Karel Hvížďala, socioložka umění Klára Smejkal, historik Tomáš Pánek a redaktorka francouzské redakce Radio Prague International Anna Kubišta.
Natočeno 2025. Premiéra 18. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 54 min.) v cyklu Radiodokument.
Použity ukázky z dokumentů: reportáž (voiceband) Zemědělského rozhlasu o sklizni cukrovky (1937), promluva národně socialistické poslankyně Františky Zemínové v pořadu Co nás všechny spojuje (1936), emotivní proslov ministra spravedlnosti Ivana Dérera (30. 9, 1938), projev ministra informací a osvěty Václava Kopeckého (květen 1949), Spasitelé bez masky (1970), Jan Kraus, Jana Bobošíková, Václav Klaus o „televizní krizi v ČT“ (2000-2001), znělka Televizních novin TV Nova (1994), Andrej Babiš (Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 25. 2. 2025).
Lit.: Dufka, Tomáš: RADIOSTOPY. Hledání veřejné služby. O vzniku a poslání veřejnoprávních mediálních institucí. In web ČRo 3 Vltava, 18. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dokument z řady RADIOSTOPY se zamýšlí nad historií a současností médií veřejné služby. Na příkladu rozhlasu ohledává hranice mezi veřejnoprávním a státním zájmem, zkoumá vztah veřejné služby k demokracii a načrtává výzvy, před kterými svět médií v 21. století stojí.
Pořad sleduje způsoby vyjádření veřejného zájmu ve vysílání Československého rozhlasu, který spadal až do r. 1991 z větší části pod kontrolu státu. Jestliže náznaky rovnoměrného zastoupení demokratických stran můžeme v přesně vymezených segmentech rozhlasového vysílání vysledovat už v období předmnichovské krize, nacistická okupace a krátce na to i komunistická diktatura uvrhly rozhlas a později také Československou televizi do období, kdy byla veřejné služba ztotožněna s politikou vedoucí strany.
Média veřejné služby se v českém právním systému podařilo dle západních vzorů ukotvit až v 90. letech. Doposud největší krizi přestála záhy na to, v roce 2000 během tzv. televizní krize. Digitální transformace a politické otřesy po celém světě je dnes ale vystavují existenčním tlakům, kterým zatím nečelily.