Gejza Horváth. Povídka. Český překlad Karolína Ryvolová. Režie David Tišer (1) a Radim Nejedlý (2).
Čte romsky Milan Kroka (1) a česky Jan Cina (2).
Nahráno v Nahrávacím studiu George Lukase v létě 2022. Vydalo Museum of Romani Culture v roce 2022 v cyklu Phabaľin: audiopovídky romských autorů. K poslechu zde.
Pozn.: Jedna krátká audiopovídka na rozloučenou s projektem Phabaľin i starým rokem. A jaký bude ten další? Přiběhne v něm bílý kůň, zaparkuje v kůlně nové kolo? Zimní povídka o nesplněných dětských snech a hřejivém pocitu být mezi svými.
David Tišer – herec, scénárista a aktivista, ředitel spolku Ara Art
Interpret: Milan Kroka – skladatel, hudebník a herec. Vystupoval s kapelami Ida Kelarová a Romano rat nebo Věra Bílá a Kale, je autorem řady populárních romských písní, např. Vičinav užar (Volám počkej) nebo O tosara (Ráno). V roce 2022 hrál ve filmu Miroslava Krobota Kdyby radši hořelo.
Interpret: Jan Cina – herec se zkušenostmi s dabingem, loutkoherectvím, moderací, muzikálem, pantomimou, zpěvem a tancem. V současné době vystupuje na scénách: Studio DVA, A studio Rubín a další. Spisovatel Emil Cina byl jeho strýc.
Gejza Horváth
„Časem jsem začal psát povídky, kde je smích, kde se lidi baví, kde se smějí, jsou šťastní… Romové se rádi smějí. Mají trošičku jiný smysl pro humor, ty hodnoty jsou jinde…“ (Gejza Horváth)
O životě
1948 Písečná
Vyrůstal na Slovensku v romské osadě v Kolinovcích u Krompach, později přesídlil do Čech, žije v Brně. Pochází z muzikantské rodiny, která jej k hudbě vedla od dětství. Je nadaným multiinstrumentalistou, hudebním skladatelem a autorem textů. Od roku 1980 se živí jako profesionální hudebník. Jako zaměstnanec Pragokoncertu se postupně stal členem několika hudebních těles v tuzemsku i zahraničí. Působil v legendární brněnské beatové kapele Bagárovci. Skládá hudbu i texty, aranžuje a spolupracuje s mnoha romskými soubory a kapelami. Je autorem několika hitů, které mezi Romy zlidověly, jako např. Lavutaris, Ľoľi rokľa či Tosara. Věnuje se taki pedagogické činnosti, především mezi mladými romskými hudebníky. Portrét jeho osobnosti zachytil dokument ostravského studia ČT Děti okamžiku (1999). V roce 2017 získal Cenu Muzea romské kultury za přínos hudební a literární kultuře, za péči o uchování romského jazyka skrze novinářskou a pedagogickou práci a především za autorskou textovou tvorbu.
O díle
Literárně tvůrčí je od konce 90. let, kdy začal působit jako redaktor romských novin Romano hangos. Přispíval svými společensko-politickými komentáři i písňovými a vzpomínkovými texty, které zachycují život a tradice Romů žijících na Slovensku jeho dětství a mládí. Publikoval časopisecky (Romano hangos, Romano džaniben), v roce 2006 vyšly jeho povídky v samostatném knižním vydání pod názvem Trispras (GplusG). Jeho povídky O Driľkus/Drilko, Benga/Ďáblové a Miro papus/Můj dědeček byly otištěny v Antologie prozaických textů romských autorů z ČR (Muzeum romské kultury, 2007). Příležitostně publikuje na Facebooku a na serveru Romea.cz (například povídky Já a oni, Dovolená, Já a Vánoce). V roce 2021 mu próza Já a oni vyšla ve sbírce Všude samá krása (Kher, 2021).
O povídce Nadoresle sune / Nesplněné sny
Povídka byla publikována v češtině ve sbírce Trispras (GplusG) v roce 2006. Romskou verzi autor vytvořil pro účely projektu audiopovídek Phabaľin.