Co zbylo z klasika? O pomníku na Výhledech a dalších připomínkách oblíbeného spisovatele a kněze Jindřicha Šimona Baara v jeho milovaném kraji vypravuje historik Jan Šindelář. Připravila Jarmila Konrádová.
Natočeno 2025. Premiéra 25. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:50 – 9:15 h.; 21 min.) v cyklu Víkendová příloha.
Lit.: kon (= Konrádová, Jarmila): Baarovo století. In web ČRo 3 Vltava, 25. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Historika Jana Šindeláře zajímají příběhy soch, pamětních desek a památníků ve veřejném prostoru. Téma se postupně ukazuje podnětnějším, než by se možná na první pohled zdálo. (…)
Všechny tyto artefakty totiž vypovídají nejen o osobnostech nebo událostech, které připomínají, ale mají také své vlastní příběhy. Příběhy o době, ve které snadno nebo naopak s mnoha překážkami vznikaly, o lidech, kteří za jejich zrodem stáli, o umělcích, kteří je tvořili, o dobové politické atmosféře, o proměnách společnosti i jejího vztahu k historii.
Čtenáři!
Též tvá cesta k hrobu běží,
tož se netaž, kdo zde leží,
které bylo naše jméno,
jaká práce – žití, věno.
I své kvítí i své hloží
odnesli jsme na soud Boží,
pokoj máme v tomto hrobě,
Bůh ho jednou dej i Tobě.
Pane, smiluj se nad námi! – Nápis na bezejmenném hrobě Jindřicha Šimona Baara
Tentokrát se Jan Šindelář, s nímž jsme se ve Víkendové příloze už několikrát setkali, zaměřil na připomínky působení a odkazu spisovatele a kněze Jindřicha Šimona Baara. Při vyslovení jeho jména se většině z nás okamžitě vybaví Chodsko, ale Baar působil i na jiných místech; především v Ořechu u Prahy, kde byl dlouhá léta farářem. Jeho vliv na vnímání Chodska, kde se (v Klenčí pod Čerchovem) narodil a před sto lety, v říjnu 1925, také zemřel, byl ovšem výrazný a působí dodnes.
Samozřejmě tedy právě tam – na kopci Výhledy u Klenčí – byl také zbudován jeho památník, který měl zajímavé osudy. Krásné místo se sochou Ladislava Šalouna může být inspirací k návštěvě chodského kraje i k četbě Baarových románů.