Nad stránkami časopisů pro ženy ve 30. letech první republiky. Připravila Alena Zemančíková. Režie Miroslav Buriánková.
Účinkují Inka Brendlová, Zorka Kostková, Alena Zemančíková, Tomáš Šolc a Martin Stránský.
Nastudovala Plzeň v roce 2000. Předpremiéra 4. 9. 2000 (Knihovna města Plzně, Polanova síň, 19:00 h.). Premiéra 10. 9. 2000 (ČRo 3 Vltava, 21:00 – 22:00 h.; 49 min.) v cyklu Schůzky s literaturou.
Pozn.: Zemančíková pod stejným názvem připravila i esej z textů Mileny Jesenské.
Lit.: anonym: Rozhlasové vlnění. In Týdeník Rozhlas 37/2000 (28. 8. 2000), s. 2 (anotace). – Cit.: (…) Český rozhlas Plzeň a Knihovna města Plzně zvou všechny zájemce o literaturu na 4. září v 19 hodin do Polanovy síně. Scenáristka Alena Zemančíková a režisér Miroslav Buriánek zde v předpremiéře představí svou rozhlasovou retro-koláž z ženských rubrik prvorepublikových časopisů Ďábel u krbu. Součástí večera je beseda s tvůrci pořadu. (…)
Lit.: Zemančíková, Alena: Ďábel u krbu. In Týdeník Rozhlas 37/2000 (28. 8. 2000), s. 30 (článek). – Cit.: Česká společnost 20. století je světem mužů, alespoň navenek. Svět žen je za obrazem skryt. Pořad Ďábel u krbu, který připravila literární redakce Českého rozhlasu Plzeň, vznikl na základě inspirace fejetony Mileny Jesenské. Tato česká novinářka je autorkou dvou úvah, jejichž názvy se staly metaforou pro usilování žen 1. republiky o emancipaci: Ďábel u krbu o partnerství a Cesta k jednoduchosti o hledání nového životního stylu.
Texty, které dokumentují svět žen, se nacházejí v ilustrovaných časopisech – tenkrát jako dnes. Už ve 30. letech se rodinné časopisy jako Pestrý týden zabývaly na svých stránkách nejen módou, ale i správným vedením domácnosti, výchovou dětí a také – na místě nikoli posledním – orientovaly směrem ke čtenářkám i reklamu.
V pořadu Ďábel u krbu citují jeho autoři z časopisu Pestrý týden, ročník 1932, který se obracel k vyšším středním vrstvám a byl týdeníkem společenským a rodinným. Zcela jiný zdroj textů představuje časopis Rozsévačka, ročník 1936, ženský komunistický týdeník, který jediný ve své době psal o situaci proletářských žen. Z jeho tónu dokážeme i dnes dobře odvodit styl komunistické propagandy, také ovšem – spravedlivě a ve své době ojediněle – pojmenovávané nebezpečí německého nacismu. Třetím pramenem je Eva, „časopis moderní ženy“, který vedle mondénních sloupků a fejetonů ve stylu umělecké avantgardy obsahuje také články seriózně feministické, které hájí právo žen na kvalifikaci a uplatnění.
Sonda do časopiseckých stránek pro ženy je ve své zvukové podobě docela humornou koláží na téma 30. let v Československu. Při hlubším pohledu ovšem také ukazuje počátky pokřivení, k němuž ve společenském postavení žen začalo docházet v době hospodářské krize a které dovršil komunistický režim po roce 1948. Zbývá jen připomenout, že české novinářky uvažující a píšící o postavení ženy ve své době valnou většinou skončily na popraviš-tích nacistických i komunistických: Františka Plamínková, Josefa Jabůrková, Milena Jesenská, Milada Horáková…
V režii Miroslava Buriánka účinkují ve Schůzkách s literaturou nad stránkami časopisů pro ženy ve 30. letech 1. republiky, nazvaných Ďábel u krbu, Inka Brendlová, Zorka Kostková, Martin Stránský, Tomáš Šolc a autorka pořadu i tohoto článku.