Filmové a televizní detektivky neměly v socialistickém Československu vždycky na růžích ustláno. Už od začátku 50. let byly leckdy více nositelem ideologie než příběhem s napínavou zápletkou. Do světa kapitána Tůmy, majora Kalaše nebo kapitána Exnera se ponořila Veronika Kindlová.
Natočeno 2025 (?). Premiéra (?) 5. 7. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.). Repríza 25. 7. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Lit.: Kindlová, Veronika: Kapitán Tůma, major Kalaš, kapitán Exner aneb Křivolaké cesty československých kriminálek. In web ČRo Plus, 5. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Ukažte mi člověka, který nesnáší detektivky, a já vám ukážu hlupáka; možná chytrého hlupáka, ale přesto hlupáka,“ napsal Raymond Chandler, autor celé hromady detektivek a stvořitel Phila Marlowa. Těžko říct, co je na tom pravdy – už proto, že většina lidí detektivky ráda má. Stačí se podívat do televizních programů. Detektivky a kriminálky, ať už jako filmy nebo seriály, jsou asi nejčastějším vysílaným žánrem.
V socialistickém Československu ovšem filmové a televizní detektivky neměly vždycky na růžích ustláno. Leckdy byly více nositelem ideologie než příběhem s napínavou zápletkou.
V našem prostředí byly první detektivky natočeny už v roce 1912. Ve 30. letech byly zfilmovány i některé detektivní romány od českých zakladatelů žánru Emila Vachka a Eduarda Fikera, podle jejich knih se točilo především po válce. Možná znáte Vraždu v Ostrovní ulici podle Vachkovy předlohy z roku 1933 nebo Fikerův Třináctý revír z roku 1946. (…)