Antonín Rejcha. Připravil Stanislav Ondráček.
Hovoří Magdalena Rychlíková a Rudolf Pellar.
Natočeno 1995. Premiéra 1. dílu 3. 6. 1995 (ČRo 3 Vltava, 8:45 h.), 2. dílu 10. 6. 1995 (ČRo 3 Vltava, 8:45 h.) v cyklu Skladatelé o sobě a o jiných. Repríza 5. a 12. 6. 1995 (ČRo 3 Vltava, 10:15 h.); 9. 3. 2025 (ČRo D-Dur, 8:00 – 12:00 h.) v rámci komponovaného pořadu Na návštěvě – Antonín Rejcha.
Lit.: Vašatová, Jana: Antonín Rejcha a jeho paměti. In web ČRo D-Dur, 3. 3. 2025 (článek) – Cit.: Antonín Rejcha, za kterým se vydáme na stanici Český rozhlas D-dur, nebyl jen skladatelem, ale také uznávaným hudebním teoretikem a mimořádně úspěšným a vyhledávaným pedagogem. Historie jeho z počátku poněkud dobrodružného života je dobře známá: narodil se 26. února 1770 v Praze na Starém městě, otec brzy zemřel, matka se znovu provdala. V jedenácti letech utekl z domova. Nejprve k dědečkovi do Klatov. Ten ho po nějakém čase poslal ke strýci Josefu Rejchovi, který působil jako violoncellista v kapele hraběte Wallersteina ve Švábsku. Tam se mladý Rejcha naučil nejen hrát na několik nástrojů, ale také zpěv a němčinu a francouzštinu. Strýc měl totiž za manželku Francouzsku a ta synovce jazykově vybavila na jeho další dráhu. Stejně jako Josef Rejcha se Antonín stal v Bonnu členem dvorního kurfiřtského orchestru. Tam hrál na violu i mladý Beethoven a odtamtud se datovalo jejich přátelství. Společně navštěvovali přednášky matematiky a filosofie na bonnské univerzitě a hudbě je vyučoval Christian Gottlob Neefe. Rejcha sám se pak vzdělával v hudební teorii.
(…) Tolik slovníkové heslo, ale jinak se Rejcha představí sám, prostřednictvím svých Pamětí, Zápisků o životě a díle, které čte Rudolf Pellar. Pro rozhlas je před lety připravil Stanislav Ondráček, který má obrovskou zásluhu na znovuoživení několika Rejchových velkých vokálně instrumentálních děl. Provázet nás budou Rejchova Tria pro 3 lesní rohy, která natočili Zdeněk Tylšar, Bedřich Tylšar a Emanuel Hrdina. (…)
V nedělním dopoledni se opět vrátíme do archívu, k pořadu, ve kterém Rejchovy osudy a hudbu přibližují realizátor Rejchových děl Stanislav Ondráček, dirigent Lubomír Mátl a hudební historik dr. Julius Hůlek – ten prostřednictvím své studie o hudebním klasicismu počátku 19.století ve Vídni, kdy tady Rejcha pobýval. Vše bude směřovat k Rejchově Lenoře, velkému hudebnímu obrazu o dvou dílech pro sóla, sbor a orchestr na text balady Gottfrieda Augusta Bürgera, která zazněla poprvé teprve v 90. letech 20.století – a její nahrávku také na závěr uslyšíme. Zazní i samotná Bürgerova balada v přednesu Alfréda Strejčka.