Příběh názvů známé plzeňské ulice v proměnách historie let 1868-1990, na níž se odráží pohyb dějin. Vznikla jako Stodolní a řada dalších názvů názvů pokračovala: Jungmannova, Wilsonova, třída Karla IV., třída Vítězství, Stalinova, Moskevská, Generála Ludvíka Svobody, opět Moskevská. Po roce 1989 dostala dnešní název – Americká. Připravil Miroslav Buriánek.
Hovoří odborné archivářky Archivu města Plzně Jitka Janečková a Kateřina Fantová, historik architektury Petr Domanický, architekti Jan Soukup a Radek Dragoun.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.; 58 min.) v cyklu Víkendová příloha.
Lit.: Buriánek, Miroslav: Rekordmanka Americká. Více než posledních 120 let Plzně v jedné ulici. In web ČRo 3 Vltava, 8. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dnešní plzeňská Americká ulice ve svých dějinách odráží pohyb a proměny v rozpětí více než sto dvaceti let. V roce 1868 vznikla jako Stodolní a do roku 1990 jí byl název měněn v tomto sledu: Jungmannova, Františka Josefa I., Wilsonova, třída Karla IV., třída Vítězství, Stalinova, Moskevská, Ludvíka Svobody, opět Moskevská. Po pádu totalitního režimu v listopadu 1989 dostala dnešní název Americká.
Díky, Ameriko!
V horní části ulice je památník připomínající osvobození Plzně americkou armádou v květnu 1945. O historii názvů v pořadu hovoří odborná archivářka Archivu města Plzně Kateřina Fantová. S architektem Petrem Domanickým se zastavíme u objektů se zajímavou architekturou, jakou je například funkcionalistická stavba bývalého kina Elektra z roku 1932 a dominantní Mrakodrap, nejstarší výšková budova v Plzni.
Tady mezi někdejší polní cestou, ze které vznikla Americká, a tím historickým jádrem města byla uzavřená skupina zemědělských usedlostí, letohrádků a podobně, které nebylo možné příčně vůbec projít, natož aby tady byla nějaká ulice. Ta ulice, kterou tady dneska máme, a je to vidět i na té zástavbě, tak vznikla až ve druhé polovině devatenáctého století a byla městem vytyčena a následně ty pozemky byly rozprodány na jednotlivé obytné domy. Petr Domanický
Podstatné rysy historie města najdeme na ulici
Přejdeme Wilsonův most přes řeku Radbuzu, který byl otevřen v roce 1914. Jedná se o poslední nově postavený kamenný most v Čechách. Východní část Americké po pravé straně směrem k hlavnímu nádraží lemuje řada činžovních domů z dvacátých a třicátých let minulého století. Nalezneme zde také dvě nové stavby, a to budovu ČSOB a obchodní dům Hannah, polyfunkční objekt s administrativní částí, jehož vnitřní prostor odborně popíše jeden z jeho autorů architekt Radek Dragoun. Na protilehlé straně ulice stál Dům kultury Inwest, který byl zbourán v roce 2012 a podobný osud čeká také nedaleký objekt bývalého obchodního domu Prior.