David Drábek. Rozhlasová hra o bratrech Pospíšilových. Hudba Miroslav Tóth. Odborná spolupráce Veronika Kripnerová a Jan Kripner. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Aleš Vrzák.
Osoby a obsazení: Jindra – chlapec (Radim Tvarůžek), Jindra – dospělý (David Novotný), Jan – chlapec (Mikeš Brátka), Jan – dospělý (Ondřej Vetchý), maminka (Antonie Talacková), tatínek (Robert Mikluš), učitelka (Anežka Kubátová), Rudolf Harth, trenér (Igor Bareš), Pitoňáková, holka (Antonie Barešová), Pitoňáková, dospělá (Eva Leinweberová), Jan Švankmajer (Jakub Žáček) a celník (Roman Horák).
Natočeno 2025. Premiéra 22. 4. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama k 80. narozeninám Jana Pospíšila.
Pozn.: Na tvorbě inscenace spolupracovali Veronika Kripnerová a Jan Kripner, současní úspěšní reprezentanti České republiky v kolové.
Lit.: Mareš, Jan: Dvacetinásobné mistry světa v kolové připomene rozhlasová hra Davida Drábka s hvězdným obsazením. In web Medium.cz, 18. 2. 2025 (článek). – Cit.: Kolová byla v Československu kdysi populárním sportem. Důvod byl jediný. Fenomenální bratři Pospíšilovi tomuto sportu mnoho let dominovali. Slavnou bratrskou dvojici letos připomene Český rozhlas hrou u příležitosti životního jubilea mladšího z nich. (…)
Rozhlasová hra o legendárních bratrech se jmenuje „Ptakopysk“. Napsal ji český dramatik a divadelní režisér David Drábek, který je znám některými vydařenými kontroverzními hrami. Má „na svědomí“ například také veleúspěšnou divadelní hru „Koule“ s populární herečkou Pavlou Tomicovou, která exceluje v hlavní roli. Tato hra také byla nejdříve „pouze“ rozhlasovou. Až později byla autorem zdramatizována pro Klicperovo divadlo, kde se hraje velmi úspěšně už třináct let.
Režie nové rozhlasové hry „Ptakopysk“ se ujal Aleš Vrzák, který před čtrnácti lety režíroval také rozhlasovou verzi „Koule“ s Pavlou Tomicovou, Janem Vondráčkem, Rostislavem Novákem starším, Kamilem Halbichem či Lucií Polišenskou. Uvedení tehdy vyvolalo nebývalý ohlas. I proto byla původní rozhlasová hra Davida Drábka brzy převedena do jevištní podoby.
V rolích bratrů se v nové rozhlasové hře představí Ondřej Vetchý a David Novotný. Ondřej v roli mladšího Jana a David jako starší Jindřich Pospíšil. Jejich trenéra Rudolfa Hartha ztvární Igor Bareš. Dle informací, které zazněly v pondělním vysílání ranního Radiožurnálu, bude mít hra premiéru v dubnu na stanici Vltava. Je směřována k datu 80. narozenin Jana Pospíšila.
Nechme se překvapit, zda se nová rozhlasová hra o legendárních hráčích kolové dočká časem také divadelní podoby, jako „Koule“ o bývalé nejmenované slavné atletce. Doufejme také, že se bratrům Pospíšilům bude hra o jejich životě líbit více než jedné bývalé české atletce-koulařce. Ale doping ke kolové nikdy nepatřil, tak žaloby snad tentokrát nehrozí. Možná tak pivko, ale pokud tento jejich oblíbený „doping“ autor ve hře zmíní, tak se legendární bratři jistě zlobit nebudou. (…)
Lit.: Velíšek, Martin: David Drábek: Ptakopysk. Příběh bratrů šampionů v kolové. In web ČRo 3 Vltava, 22. duben 2025 (článek). – Cit.: Tři desetiletí ovládali Jindřich a Jan Pospíšilovi svět ve svém sportu. Mladšímu z bratrů je letos osmdesát, jejich nejstaršímu společnému titulu šedesát let. Neuvěřitelných třicet let díky nim zažívali čeští fanoušci radost z vítězství a sport s minimální základnou a skromnou podporou přitahoval k obrazovkám televizí tisíce diváků. (…)
V inscenaci byly použity ukázky z Televizních novin Československé televize z 30. 10. 1988 a z filmu Samotáři scenáristů Petra Zelenky a Olgy Dabrowské a režiséra Davida Ondříčka.
Kolová. Ani fotbal ani cyklistika. Sport tak trochu zvláštní, jako je zvláštní australské zvíře, které dala nové hře Davida Drábka jméno.
V říjnu roku 1988 se v německém Ludwigshafenu konalo padesáté druhé mistrovství světa v kolové. Finále bylo do poslední chvíle napínavé, utkání šlo do prodloužení. Své německé soupeře v něm nakonec porazili rodáci z Brna – bratři Jan a Jindřich Pospíšilové.
Oba již před mistrovstvím ohlásili konec aktivní kariéry. A není divu. Janovi bylo tehdy 43 a Jindřichovi 46 let. A končili triumfem – získali svůj dvacátý titul. Mistry světa se stali poprvé už v roce 1965 v Praze. Vedle dvaceti zlatých získali ještě pět stříbrných medailí a jednu bronzovou, za jejich působení neodjeli z žádného mistrovství světa bez medaile. Vyhráli také šestnáctkrát Evropský pohár a pětadvacetkrát byli mistři Československa. V roce 1979 se stali sportovci roku, celkem osmkrát byli zvoleni Králi cyklistiky. A to v časech, kdy silniční etapový Závod míru byl ostře sledovanou a hýčkanou akcí.
Přes určitou nadsázku ale vychází Drábkova hra z životních reálií. Start do života neměli bratři Pospíšilové vůbec lehký. Jejich otec tragicky zahynul na samém konci války, doslova pár dní po narození mladšího z obou bratrů. Osudové pro ně bylo setkání s Rudolfem Hartem, který je přivedl ke kolové a jako trenér je provázel po celou kariéru. I díky jeho svérázným metodám dosáhli svých úspěchů. Především jich ale dosáhli svou nezdolnou pílí, dřinou a nasazením, kterými zúročili své nadání.
Ve hře trochu nahlédneme do tajů kolové, sledujeme vzestup a vrchol kariéry bratří Pospíšilů i narůstající a těžko pochopitelné napětí se svazem cyklistiky. To po ukončení jejich aktivní dráhy spolu se společenskými změnami v roce 1989 vyústilo v odchod Jindřicha i Jana do zahraničních trenérských angažmá. Ale i tam oba nakonec skončili v technických „civilních“ zaměstnáních.
Premiéru inscenace vysíláme při příležitosti 80 narozenin Jana Pospíšila a šedesátého výročí první zlaté medaile získané bratry na mistrovství světa.
Lit.: Tarnovský, Marek: O klucích odkojených satanem. In web Naposlech.cz, 2. 5. 2025 (recenze). – Cit.: Po trochu liknavém úvodu roku, který byl ve vysílání Českého rozhlasu převážně ve znamení repríz, se konečně urodila další zajímavá premiéra, konkrétně hra dramatika a divadelního režiséra Davida Drábka nazvaná Ptakopysk. Po předchozím výletu mezi dopující lehké atlety ve skandálem provázené hře Koule se teď autor vydal na výlet do historie sportu jménem kolová a přináší portrét bratří Pospíšilových, dvacetinásobných mistrů světa.
David Drábek se nyní obešel bez kontroverzí, a to nejen proto, že Jindřich a Jan Pospíšilovi nejsou celebritami osobnostně srovnatelnými s Helenou Fibingerovou, která posloužila jako zjevná předloha postavě Mileny z Koule. Příběh bratrské dvojice je posluchači totiž servírován jako sice nadsazený, ale celkem dobrodružný životopis zajímavých chlapíků zahrnující čas od dětství až po život po skončení jejich sportovních kariér.
Půdorys hry Ptakopysk je však stejný – opět jde v podstatě o zkarikovaný ženský monolog, který tentokrát obstarává spolužačka Pitoňáková v podání Evy Leinweberové. Ta se stává průvodkyní po osudech lidských i sportovních, komentuje děj, občas exhibuje a herecké pojetí role přímo odkazuje k Mileně Pavly Tomicové. Tuto drobnou neoriginalitu lze přejít s pokrčením ramen, je to sice opakování téhož, ale zároveň je to v rámci hry plně funkční a v neposlední řadě navýsost zábavné.
Zejména je z této hry už poněkolikáté v Drábkově tvorbě patrný jeho obdiv k ženám, jejichž síla se projevuje jako vřídelné výtrysky na pozadí zmaru a pochybností (připomeňme skvělé Jedlíky čokolády, vlajkové představení hradeckého Klicperova divadla z doby zdejšího Drábkova působení jakožto uměleckého šéfa). Pomník zde postavil především mamince Pospíšilové, která na sklonku války dva dny vezla na nákladním vozíku svého střepinou z bomby těžce zraněného muže do nemocnice v Boskovicích. Tuto krátkou etudu na začátku hry lidsky, až dojemně ztvárňují Robert Mikluš a Antonie Talacková.
Její manžel, znamenitý herec Igor Bareš, portrétuje úspornými hlasovými prostředky trenéra Rudolfa Hartha, bratry si zahráli Ondřej Vetchý a David Novotný. Za víc než pouhou zmínku by stály výkony představitelů dětských verzí hlavních hrdinů Radima Tvarůžka, Mikeše Brátky a Antonie Barešové. Režisér Aleš Vrzák všem postavám mimo dospělé Pitoňákové ordinoval jistou výrazovou střídmost, která pak s hlavním monologem sympaticky kontrastuje, a podařilo se mu sladit výkony v dobře fungující celek, který výtečně doplňují vynalézaví rozhlasoví ruchaři i hudba slovenského skladatele Miroslava Tótha, jehož jméno je nejen rozhlasovým posluchačům už dávno dobře známo.
Je zcela v intencích Drábkovy poetiky, jak ji známe z jeho divadelních kusů, že si především všímá nestandardních událostí a zvláštních aspektů toho, co popisuje. Soustřeďuje se tedy na bizarnost kolové, kterou dává do souvislosti se surrealismem. Ten do příběhu vnáší postava Jana Švankmajera v hlasově neuvěřitelně přesném podání Jakuba Žáčka. Švankmajer na začátku hry potká oba školou povinné bratry v muzeu a společně meditují nad ptakopyskem, zvířetem, které je „napůl kachna a napůl bobr“. A napůl kachnou a napůl bobrem bude i sport, který spolu budou bratři provozovat na mimořádné mezinárodní úrovni.
Bratry samotné Drábek představuje jako plastické lidské typy na jednu stranu s mimořádným talentem, na druhou s obyčejnými slabostmi, kteří to od kluků právem si prozpěvujících „my jsme kluci odkojení satanem“ dotáhli na samotný vrchol, byť ve sportu tzv. malém, ba dokonce možná ještě menším než malém.
Pokud byste od Drábka zabývajícího se sportovní tématikou čekali kontroverzi a porci někdy až fraškovitého či blasfemického humoru, který předvedl v Kouli, budete patrně zklamáni. S Ptakopyskem se totiž vydáváme na místo, v němž se na pozadí sportovního příběhu vyjevují archetypy, které jako by se snažily popřít samy sebe – z tohoto napětí Drábek čerpá, v něm ukazuje svou sílu originálního dramatika a v něm hledá to, co dělá člověka člověkem.
Hra, kterou Drábek napsal k 80. narozeninám mladšího z bratří Jana, ale která má rozhodně mnohem obecnější platnost, měla premiéru na stanici Vltava 22. dubna v rámci cyklu Večerní drama a na webu či v aplikaci ČRo je zdarma ke slyšení až do neděle 18. května včetně.