Walter Serner. Vikomt i mistr Gam jsou geniální podvodníci, na které si jen tak někdo nepřijde. Dvě povídky německy píšícího spisovatele a dadaisty narozeného v Karlových Varech. Pro rozhlas přeložila Ingeborg Fialová. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Aleš Procházka. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2025. Premiéra 3. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: Vikomt, Kaffova banda, Svedení excentrické Fanynky a další krimi příběhy Waltera Sernera. In web ČRo 3 Vltava, 3. únor 2025 (článek). – Cit.: Nejzáhadnější dadaista, výstředník bez stálého zaměstnání, světoběžník, skandalista a provokatér. To byl Walter Serner, rodák z Karlových Varů, autor slavného románu Die Tigerin a desítek „krimi“ povídek. Do češtiny bylo ale z jeho díla přeloženo jen velmi málo. Vůbec poprvé si tak budete moci poslechnout Sernerovy povídky, které pro rozhlas přeložila Ingeborg Fialová Fürstová. (…)
Walter Serner (vlastním jménem Seligman) se narodil roku 1889 v zámožné židovské rodině vydavatele novin Karlsbader Zeitung. Jeho pověstný temperament a vzpurnost se projevili už v mládí při studiích na karlovarském gymnáziu. Urazil několik členů profesorského sboru a maturitu musel skládat na gymnáziu v Kadani. V roce 1913 se stal Serner doktorem práv a vydal se na cesty po světových metropolích. Právní praxi nikdy nevykonával. O skutečných zdrojích jeho obživy panují legendy. Vydavatel Paul Steegemann, aby zvýšil prodejnost Sernerových knih, dokonce autora označoval za pasáka a majitele hodinového hotelu. Serner, vždy vybraně oblečený, elegantní a duchaplný, ale spíše vzbuzoval dojem diplomata a je pravdou, že měl během svého života několik mecenášů.
Na počátku první světové války zavítal na své cestě Evropou také do Curychu, kde se seznámil s Tristanem Tzarou, Hansem Arpem, Richardem Huelsenbeckem, Hugo Ballem a dalšími literáty a výtvarníky, kteří zde tehdy působili. Společně s nimi pak stál u zrodu dadaismu. Serner je dokonce autorem jednoho z jeho manifestů Letzte lockerung Poslední uvolnění (překlad Radovana Charváta). Aktivity curyšské skupiny nesou četné stopy účasti jeho skandální a mystifikátorské osobnosti. Na Dada soiré v roce 1919, kde četl svůj manifest provokativně otočený zády k publiku, obecenstvo ve vášních zdemolovalo sál. „Definitivní vítězství dada!“ napsal o tomto večeru později Tristan Tzara. Heroické tažení pod vlajkou dadaismu ale netrvalo dlouho. Serner se dostal do ostrého konfliktu s Tzarou a jejich cesty se po společném působení v Paříži rozchází.
Sernerův osud se začal naplňovat s nástupem nacismu. Ve třicátých letech se jeho knihy dostaly v Německu na index. V roce 1937 našel se svou budoucí manželkou Dorotheou Herzovou útočiště v Praze a pokoušel se vycestovat do Šanghaje. To se ale nepodařilo a místo toho byli oba deportováni do Terezína. V roce 1942 Sernerova stopa definitivně mizí v transportu „nach Osten“… (….)
Vikomt je génius zločinu. V Marseille chce spolu s Bec-Salém a Gustou vyloupit banku, do jeho plánů se mu ale plete tajný agent Rebbis… Také mistr Gam z druhé povídky je geniální podvodník. Fenor chce zjistit, jaký trik používá k obalamutění svých obětí. Gam je ale hráč nad jeho síly. (…)