Giorgio Bassani. Ze života Bruno Lattese. Povídka italského spisovatele. Překlad Marina Castiellová. Připravil Petr Turek. Režie Ivan Chrz.
Účinkuje Pavel Soukup.
Natočeno 2006. Premiéra 28. 5. 2006 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 30 min.). Repríza 17. 5. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 13. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: anonym (= Turek, Petr?): Giorgio Bassani: Výlet do Opatije. In web ČRo 3 Vltava, květen 2006 (článek). – Cit.: Hlavním tématem příběhů italského básníka a prozaika Giorgia Bassaniho není holocaust, byť leží v pozadí každého z nich, ale odlidštění lidského společenství v konfliktu s totalitním systémem. Pod zdánlivě uspořádaným životem maloměsta, z něhož ve válce padá idylická maska, se odhaluje zoufalá situace zavržených lidí. Autor se v povídkách snaží dobrat toho, jak se mohli mírumilovní obyvatelé proměnit v netečný dav přihlížející odvlékání spoluobčanů.
Italský básník, prozaik, literární kritik a novinář Giorgio Bassani (4.3.1916 – 13.4.2006) studoval v Bologni, do r. 1943 žil ve Ferraře, která tvoří kulisu jeho próz. R. 1943 byl zatčen jako Žid a aktivní antifašista. Po návratu z vězení vstoupil do odboje. Po válce se usadil v Římě. Byl redaktorem několika časopisů, r. 1940 debutoval souborem povídek Město v nížině, verše vydal r. 1945 a 1951, souborně 1982.
Nejvýrazněji se prosadil jako prozaik, k nejzdařilejším dílům patří povídková sbírka Pět ferrarských příběhů (1956), za kterou získal cenu Strega – česky vyšel z této knihy výbor Pamětní deska v Mazziniho ulici (Sefer 2001).
Bassaniho dílo je převážně zasazeno do prostředí ferrarské židovské menšiny, časově je zaměřeno na období fašismu, autor se vrací k zážitkům z dětství a dospívání, které se prolínají s událostmi válečných let a vytvářejí tak trýznivou skutečnost. Tematicky je sjednocuje citlivé vyjádření pocitu odcizení a izolace jedince uprostřed společnosti.
Proslulý je Bassaniho román Zahrada Finzi-Continiů (1962, č. 1971), v němž Bassani vykreslil neúprosný rozpor světa bezstarostného mládí a kruté reality válečné Itálie. Bassani byl sečtělý a velmi bystrý kritik, velký znalec italské literatury – jako redaktor nakl. Feltrinelli prosadil vydání románu Gepard Giuseppe Tomasiho di Lampedusa, jednoho z nejvýznamnějších děl italské literatury 20. stol.
Hlavním tématem Bassaniho příběhů není holocaust, byť leží v pozadí každého z nich, ale odlidštění lidského společenství v konfliktu s totalitním systémem. Pod zdánlivě uspořádaným životem maloměsta, z něhož ve válce padá idylická maska, se odhaluje zoufalá situace zavržených lidí. Autor se v povídkách snaží dobrat toho, co a jak se vlastně stalo – jak se mohli mírumilovní obyvatelé proměnit v netečný dav přihlížející odvlékání spoluobčanů.
Povídka s názvem Výlet do Opatije (opatye) s podtitulem Ze života Bruno Lattese byla převzata z knihy Giorgia Bassaniho – Pamětní deska v Mazziniho (macinyho) ulici (nakl. Sefer 2001). Z překladu Mariny Castiellové připravil Petr Turek. V režii Ivana Chrze účinkuje Pavel Soukup.