Josef Nosál a Marcel Peterka napsali úspěšné rozhlasové komedie. Rozhovor s nimi připravila Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 18. 5. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 16 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Generační téma i vlastní neúspěch. Studenti Divadelní fakulty JAMU hovoří o tvorbě rozhlasových her. In web ČRo Brno, 16. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozhlasové komedie Josefa Nosála Autoškola (2024) a Marcela Peterky Mimořádná schůze (2023), které s úspěchem odvysílal Český rozhlas Brno, se zrodily při výuce v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU. V předmětu Tvorba rozhlasové hry vedeném Evou Schulzovou oba autoři nejprve odevzdali k posouzení náměty svých her. Proč si vybrali právě ta témata, která později zdařile rozepsali do scénářů?
„Byl jsem po čerstvém zápolení s autoškolou, vnitřním traumatu, a nenapadlo mě nic lepšího než vzít tuto svou zkušenost se závěrečnými zkouškami v autoškole. Chtěl jsem to přepsat do nějaké podoby, ve které se vyrovnám s tím, že jsem autoškolu nezvládl a zklamal sám sebe a své okolí,“ vysvětluje Josef Nosál. Student se svěřuje, že získal blok a bojí se teď za volant sednout. „Časem jej třeba odbourám a odhodlám se zkusit to znova.“
Také Marcel Peterka ve své hře Mimořádná schůze čerpal z prostředí, odkud pochází, ze svého okolí. „Dlouhodobě podporuju folklór a jižní Moravu. Je to volně inspirované skutečnou událostí, kterou jsem vyvedl do hyperboly, trošku ji přetvořil, rozkošatil. Snažil jsem se o rozbití obrazu vesnické idylky a vnesení pohledu nás mladých folklórního zaměření.“
Josef Nosál přiznává, že úkolem bylo napsat krátkou rozhlasovou hru, ovšem on i Marcel Peterka se nakonec rozepsali do větší šíře. Pod vedením docentky Evy Schulzové pracovali na dalších verzích scénářů, až je dovedli do finální podoby, která se však těsně před natáčením vždy ještě upravovala.
V případě hry Mimořádná schůze byla na počátku kratší verze zaměřená jen na danou schůzi a odehrávající se v jednom prostředí. Marcel uvádí: „Tuším, že Pepa musel už v první verzi škrtat, zatímco já jsem mohl rozepisovat.“ Scénář nakonec rozšířil o další téma – krojový ples. (…)
Současně ale oba studenti připravují nové audio projekty k 100. výročí brněnského rozhlasu.
Jedním z těchto projektů je pětidílný seriál Marcela Peterky nazvaný Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky že vypráví! „Jedná se o vyprávění personifikované budovy brněnského rozhlasu, která je poměrně stejně stará jako brněnské studio Českého rozhlasu. V roce 1923 se začala stavět a v roce 1925 bylo její slavnostní otevření. Sídlem rozhlasu se stala až v 50. letech, předtím byla bankou Union.“ Budova je tak nositelem nejen rozhlasové historie, ale i historie Brna a vlastně celého národa. „Zrcadlily se tu klíčové události za posledních sto let a přinášely s sebou i osudy zajímavých osobností. Když jsem se tím probíral, byl jsem nadšený!“ Dramatizovaný seriál se bude v září 2024 vysílat v rozhlasovém magazínu Zelný rynk. Reálné události a osoby budou z důvodu vybudování dramatického napětí obohaceny o autorskou fabulaci Marcela Peterky.
Projekt Josefa Nosála obsahuje velmi krátké dramatické útvary, kterým se říká minutové hry, i když jednu minutu přesahují. „Chtěl jsem si to vyzkoušet i na popud režiséra Radima Nejedlého, který mi vytýkal, že mám ve scénáři Autoškoly moc postav. Teď si vystačím se dvěma postavami. Jde o to, že rozhlasová moderátorka vždycky zavolá jmenovci nějaké slavné osobnosti z historie brněnského rozhlasu a sděluje informace o té osobě. Je to i vzdělávací. Ale zároveň se snažím, aby byl ten jmenovec přistižen v nějaké vtipné situaci a aby byla zachována i nějaká překvapivost.“ Také cyklus minutových her uslyší posluchači Českého rozhlasu Brno ve vysílání v rámci letošních oslav 100. výročí brněnského rozhlasu.